KAŇKA DO KOMIKSU

Walter Kovacs alias Rorschach je fiktivní postava z legendárního komiksu Watchmen (Strážci). Rorschach je sporná figura, podobně jako další rozporuplní členové Strážců, které stvořili scenárista Alan Moore, kreslíř Dave Gibbons a kolorista John Higgins. Série vycházela u DC Comics během let 1986 a 1987.

Kreslená minisérie čítající dvanáct sešitů byla publikem nadšeně přijata, a to díky rafinovanému scénáři. Watchmeni jsou v encyklopediích (1001 komiksů, Wikipedie) popisováni jako dekonstrukce superhrdinského žánru, což je trefné. Děj komiksu je zasazen do alternativní historie USA, kdy superhrdinové pomohli Spojeným státům vyléčit mindrák a vyhrát válku ve Vietnamu. Moore se podíval na mýtus superhrdinů z jiného úhlu. Jak sám řekl: „Chtěli jsme Supermana otočit o 180 stupňů, chtěli jsme drama, a ne komedii.“ Otázkou však zůstává, zda se ještě jedná o superhrdiny?

Alan Moore po rozporech ohledně autorských práv odešel od DC a na komiksovém prequelu Before Watchmen vydaném v roce 2012 se již nepodílel. V roce 2009 byl do kin uveden film na motivy komiksu a režíroval ho Zack Snyder.

Walter/Rorschach urputně pronásleduje padouchy, ačkoliv je sám stíhán oficiálním zákonem. Na hlavě nosí klobouk a bílou masku zahrnující stranově symetrické, ale neustále se přelévající skvrny. Měnící se kaňky na škrabošce mají předobraz v testech inkoustových skvrn jeho jmenovce Hermanna Rorschacha. Z tohoto pramení i antihrdinova nátura, svět vidí pouze černobíle a nedokáže přijmout kompromis. Buď je něco dobře, či špatně, žádná šedá pro něj neexistuje. Nedokáže dělat ústupky a vždy učiní to, o čem je přesvědčen, že je správné. Snad proto si Rorschach nikdy s politiky netykal, na rozdíl od Komedianta (Edward Blake). Alan Moore prohlásil, že až do čtvrtého dílu neuvažoval o Rorschachově smrti. Později si ale uvědomil, že pokud Rorschach odmítne učinit kompromis, nemůže přežít až do konce.

Rorschachův test inkoustových skvrn je jedna z psychologických metod používaných k rozboru osobnosti. Test obsahuje deset karet, pět karet černobílých, dvě černo-červené na bílém pozadí a tři barevné. Všechny skvrny jsou souměrné k vertikální ose procházející středem karty. Psycholog předkládá pacientovi postupně jednu kartu za druhou a zaznamenává odpovědi pacienta. Mimo jiné sleduje potřebný čas pro odpověď, soustředění se na detaily, neverbální reakci a třeba i požadavek na správné přetočení karty. Nakonec jsou odpovědi vyhodnoceny za pomoci diagnostiky, kdy lze každou odpověď zařadit do některé kategorie. Výsledek testu je možno i matematicky zpracovat. V kaňkách lze uvidět motýla, můru, noční můru, smrtihlava, Vlčí boudu, dvě nahé ženy držící se za ruce, rozevřenou vaginu, rozšklebenou tlamu a Joker tam jistě rozpozná netopýra. Rorschachův test je jednou z nejpoužívanějších metod mezi psychology a je například hojně využíván v soudním lékařství. Zkouška má samozřejmě i své zavilé odpůrce, kteří poukazují na její kontroverznost.

Kdo byl Hermann Rorschach neboli Klex?

Hermann Rorschach (1884 – 1922) byl švýcarský psycholog a psychiatr. Traduje se, že malý Herman dostal již na škole přezdívku Klex (Skvrna), neboť se zhusta bavil hrou s inkoustovými skvrnami. Již od mala vynikal jako talentovaný a svědomitý žák, a to i v oblasti výtvarné. Základní školu završil s výbornými známkami. Později, jako devatenáctiletý nastoupil na lékařskou fakultu v Curychu a zde se zanítil pro psychiatrii, v té době šlo o vědní disciplínu na vzestupu. Mladého Hermana fascinovala ruská komunita v Curychu. Našel si zde přátele, začal se se učit rusky a v roce 1906 odjel do Ruska na prázdniny. Po ukončení studií se zasnoubil s ruskou z Kazaně Olgou Stempelinovou, a oženil se s ní. Od roku 1911 postupně experimentoval se subjektivní reakcí pacientů a asociací na různé tvary inkoustových skvrn. Z počátku používal čtyřicet karet, pak pouze patnáct a nakladatel, který mu byl ochoten vydat publikaci trval na počtu deseti karet. Jeho přelomová Psychodiagnostika vyšla v roce 1921. Kniha měla velice nekvalitní tisk a stal se z ní ležák rozcupovaný kritikou. Vydavatel díla později zkrachoval. Herman zemřel o rok později v pouhých sedmatřiceti letech a vstoupil do historie jako  autor nejznámějšího projektivního testu na světě. Jak už to bývá u podobných velikánů, slávy svého objevu se nedožil. Jeho test se stal symbolem psychologie, dočkal se obdivu i pohrdání a mnohem později i předlohou postavy Rorschach v komiksu Strážci.

Na závěr jenom drobná kuriozita. Když jsem se díval na fotografii Hermana, nemohl jsem se ubránit pocitu, že se dívám na hollywoodského krasavce Brad Pitta.  Pro potvrzení vlastních dojmů  jsem použil Google a zjistil jsem, že jsem neobjevil Ameriku…

(zdroj: Wikipedie, Watchmen, 1001 komiksů, Herman Rorschach životopis)