CO SI DÁT V RESTAURANTU NA KONCI VESMÍRU

Kde bychom byli bez žrádla, hm? Kde by byly televizní stanice, kdyby nemohly vysílat pořady o jídle? Co by bylo s Láďou Hruškou? Jídlo je velmi populární od chvíle, kdy se lidstvo naučilo přijímat potravu. A vypadá to, že tu s námi ještě nějakou dobu bude. Ale co si dát, když už vám rohlíky i knedlo vepřo leze krkem? Chce to něco speciálního. Něco, co jen tak někdo neochutnal. Co by to mělo být? Od toho je tu naše Topka.

5. Kuličky z Pac-Mana

Dnes je moderní zjednodušování. Nebo alespoň si to rádo myslí sebestředné lidstvo. Celý vesmír funguje na principu zjednodušování. Dřív nebo později budou ze všeho velice jednoduché součástky a bude jich moc. Nebo jen pár, ale budou extrémně složité. No, pravda bude možná někde uprostřed. Ale proč vám to… Jo! Cokoliv velice jednoduchého, se dá zobrazit jako prostý bod. Bohužel tak lze zobrazit i opravdu složitou věc, pokud se na ni díváme z velice velké dálky. Hm. To asi taky nepomohlo. Takže jinak. Hoďte mezi hráče hrst kuliček a pokud se na nich nepozabíjí, tak je pravděpodobně začnou sbírat a u toho vydávat legrační zvuky. Pac-Man je s námi víc než 34 let a jeho ikonický tvar zná každý, kdo umí číst. Pac-Man kuličky miloval, hrozně je chtěl. Riskoval kvůli nim život. A pořád ho to baví. Dělá to tak dlouho, že nám vrtá hlavou, co na těch blbých tečkách má? Že by v nich byly nějaké drogy? Kolik jich za tu dobu spořádal? Rekord platný od roku 1999 mluví o číslu 3 333 360 na jedno posezení. Takže asi dost…

4. Trojitý sendvič se smaženkou a s chilli omáčkou a čatní

Které jídlo je dovedeno k dokonalosti? No přece Listerův speciální patentovaný Trojitý sendvič se smaženkou a s chilli omáčkou a čatní! Ultimátní vyprošťovák. Něco mezi jídlem a operací střev! Rimmer měl pravdu. Každá jeho součást je samostatně na nic. Ale dohromady to nějakou záhadou funguje. Ona obecně jídla vymyšlená po notně velké dávce libovolného alkoholu představují kategorii samu o sobě. Po příchodu z hospody vám připadá skoro všechno jako dobrý nápad. Tytam jsou zažité gastronomické konvence a generacemi ověřené recepty. Tohle je doba šílených experimentů! Bohužel jejich reprodukování ve světe s čistou hlavou nedopadá zrovna nejlépe. Listerův sendvič možná patří mezi výjimky. Mohlo to dopadnout hůře. Část naší redakce má taky jeden svůj “geniální” recept. Za prvé se hrozatánsky ožerete, pak vezmete chipsy nebo tyčinky, tuňáka, kečup, sekanou pažitku…

3. Lembas

“Kolik jídla nám zbylo? Počkejte. Jo. Výborně. Lembas. A podívejte! Zase lembas.” Ne každý je tak odvázaný z elfího chleba jako Sam Křepelka. Říká se, že má regenerační účinky, snižuje únavu a vyčerpání. Ale hlavně má ještě delší dobu doporučené spotřeby než éčky napuštěný chleba z Kaufu. Raději se neptat, co do toho ti elfové dávají. Tato jeho vlastnost s sebou nese jednu nesporonou výhodu: můžete s ním mučit zmutované a fyzicky i duševně zničené bývalé hobity hooodně dlouho. A jejich zubožené “golum” vás bude těšit ještě déle, když do něj nějaký ten chleba nakonec přece jen dostanete. Na druhou stranu Evropská komise má s jeho balením ještě větší problém. Kde je na obalu složení? Kde název firmy? Alergeny pro každou rasu zvlášť? Spotřebujte do ležatá osmička taky není přípustné! Vždyť ten obal je kus listu! Dá se to recyklovat? Když tato námitka dorazila v písemné formě samotnému Elrondovi, jen se podíval do budoucnosti a rozbolela jej hlava… Lembas si dokonce můžete upéct i doma. Stačí k tomu tuk, vejce, cukr, vanilkový cukr, hladká mouka, skořice a káva. Ale pravděpodobně nebude fungovat úplně dobře…

2. Amarouny

Amarouny předběhly svou dobu. Teda, jak se to vezme. Sice je to už víc než třicet let, co byly představeny světu, ale v té době vlastně byly z budoucnosti. Takže dnes jsou vlastně současnost? Metafyzika v praxi. Tenkrát to však byl zázrak. Jídlo z tuby na pastu, které si vesele bublá, po jeho povrchu lítá plno chutných věcí a nakonec je z něj pokaždé kus oranžového želé. Strávníci jen vysílají hladové a zklamané pohledy. Ale má to všechny potřebné složky a hodnoty, takže kuš a dlabat! Dneska se tomu říká molekulární kuchyně a různobarevné věcičky, který zásadně chutnají úplně jinak, než vypadají, si můžete dát i vy. My jen doufáme, že toto není budoucnost gastronomie. Jen si představte tu scénu: záhadná postava stojí v temné místnosti, všechno tam syčí, bublá, kam oko dohlédne baňky a křivule, za okny do noci blýská… A přitom jen máma chystá večeři…

1. Mozek

Správný zálesák ví, že s sebou do lesa musí brát jen to opravdu základní a důležité. Všechno musíte mít u sebe a při ruce. A proto tvrdíme, že nejlepší je si s sebou vzít kamaráda. Takový kamarád je věc velice užitečná. Umí kopat, zahnat divou zvěř, postavit domeček, když je zima zahřát, a když je už fakt hlad, tak nasytit. Průměrný kamarád je bohatým zdrojem bílkovin. Nevýhodou je to, že většina jeho částí potřebuje tepelnou úpravu. Ne tak mozek! Ten se dokonce i v naší zaprděné slovanské kultuře pojídal syrový a je považován za největší pochoutku Je sice fakt, že jeho obal je poněkud odolnější, v takovém lese se však najde plno kamenů nebo opravdu tvrdých šišek a pro zkušeného jedince nebude problémem. Média sice tvrdí, že pojídání syrového mozku s sebou nese řadu zdravotních problémů, ale my věříme, že jsou to jen snahy zatajit pravdu. Mozek je populární, každý jej chce. Někteří se po něm mohou utlouct i po smrti. Bohužel doba je taková, že těch opravdu chutných a výživných mozků ubývá, a tak jsou průměrní kamarádi každou generaci mozkově chudší a chudší…