logo

KDYŽ BRITOVÉ OVLÁDLI VESMÍR

Všechno špatně aneb vládni, Británie!” Tento nekrátký název zdobí nenápadnou knížku nakladatelství Laser-Books, která nedávno spatřila české vydání. Autorem tohoto titulu je u nás víceméně neznámý Colin Greenland, nicméně již po přečtení anotace se dozvíte, že kniha není jen tak pro každého. Představte si alternativní realitu, která se nám zasekla někde v době viktoriánské. Takže nechybí anglikánská šlechta, úžasné vynálezy, gentlemani s klobouky či dámy s korzetem a parapletem. A k tomu všemu do kupy přidejte cesty vesmírem. A ne jen tak ledajaké. Jak dopadlo toto zvláštní spojení steampunku a space opery?

Je zvláštní recenzovat knihu, která je pro českého čtenáře nová, nicméně světlo světa spatřila již v minulém století. I zde to není jinak. Harm’s Way, jak se kniha jmenuje v originále, byla poprvé vydána již v roce 1993, nicméně pocty českého překladu se jí dostalo až nyní. Vždycky když se mi takový titul dostane do rukou, kór takový, který se trefuje do mých oblíbených žánrů, připadám si jako kulturní barbar. Colina Greenlanda jsem vůbec neznal a u nás se od něj objevilo snad jen pár nenápadných povídek. Jinak nic. Velice mě tedy překvapilo, že tento docela významný aktér na poli britského fantasy a sci-fi je prý superkámoš Neila Gaimana, který jej častokrát cituje na svých stránkách.

Ale zpátky ke knize. Autor nám představí alternativní viktoriánské období expandované až k hvězdnému cestování, nicméně ne tak docela takovému jak ho známe. Plachetnice plující vesmírem na éterických proudech objevují a osídlují postupně celou známou soustavu. Zde se také nachází High Haven, vesmírný ostrov. Místo nad Zemí, které vůbec nedává čest svému jménu. Naopak, je to chaotické místo, plné nebezpečí. Odsud budeme kráčet v šlépějích hlavního hrdiny, respektive hrdinky Sophie. Sophie Farthingová žije na High Havenu se svým tátou, hlídačem z místního přístavu. Matka zemřela a tak naše Sophie dělá zde různou posluhovačskou práci. Zde také potká podivného chlapíka se železnou čelistí, který ji zdělí, že její matku potkal jiný osud než je známo.. Rozhodnutá zjistit pravdu o své matce a vlastně tedy o sobě, dostává se Sophie na jachtu zpěvačky Evadne Halshawové a vydá se tak na dlouhou pouť, která ji mimochodem zavede do Měsíčních zahrad, jeskyní a kaňonů Marsu, či osamělého sídla na Jupiterově měsíci Io. A jako v každém dobrodružství, i zde se Sophie ocitne v nebezpečí od kohosi, kdo nechce, aby pravda byla odhalena, a také potká Bruna, umělce s tajemnou minulostí, který ji pomůže k cíli jejího putování. A taky k něčemu jinému.

Děj se zdá býti poněkud klišé. A také do určité míry je. Celé nastavení příběhu nepřináší nic nového, nicméně, co tady knihu dělá dobrou knihou, je prostředí, které udivuje svou nápaditostí na každé straně. Je sice od počátku zřejmé, že absurdita a fantazie světa není úplně do detailů promýšlena, možná i taková rozňahňaná, ale díky naprosto úžasné čtivosti, to vůbec nevadí. Nějak mi přijde, že tohle je zpravidla doména steampunkových autorů, kteří to občas buď přeženou, nebo nedoladí. Příběh není silný, spíše takový roztomilý. Proč mi připadá, že pokaždé, když se objeví v knize či filmu mladá hrdinka, vstříc svému dobrodružství, hledajíc svou určitou pravdu, chová se iracionálně, naivně a neopatrně? Asi to tak má být, protože pak, pak přijde láska k jejímu zachránci. A to u hrdinek nesmí chybět.

Množství postav je obdivuhodné, nicméně jak rychle se objevují, tak rychle mizí, až mě trochu mrzí, že jsem si k nim nemohl vybudovat nějaký vztah a to i přesto, že kolikrát vůbec to nebyly ploché, ale naprosto zajímavé kousky. Dobrosrdečná slečna Halshawová, oplzlý Kapitán Estranguaro, samozřejmě tajuplný pan Cox či andělé Marsu. To je jen výčet z těch, kteří mě v knize dosytosti bavili. Samotné scény jsou úchvatné a v některých pasážích jsem stránky doslova hltal. Třeba Lovecraftem poznamenaný pohřeb panovníka Marsu (který zde mimochodem patří francouzům) byl geniální. Melancholické a láskyplné pasáže taky fungovaly a to i přesto, že to nebylo nic originálního.

České balení je fajn, do kapsy a na té zhruba třistapadesátce stránek musím pochválit překlad Milana Žáčka, který byl neskutečně čtivý. Ono na těch britech něco bude, že se ty překlady děl z ostrovů tak daří. Co mě ovšem neskutečně irituje je název. Všechno špatně aneb vládni, Británie! nemá s významem knihy ani s originálním názvem (Harm’s Way – bolestivá cesta) společného zhola nic. V knize je sice britský vliv evidentní, ale nepobral jsem, co je v knize tak všechno špatně. Tak co je česká pointa názvu? Nebo mi něco uniká? Ale to je jedno. Pokud máte rádi viktoriánskou Anglii, britské myšlení, inteligentní humor, u kterého se neřehtáte jak zběsilí, ale spíše se usmíváte, k tomu absurdní nápady a slušný příběh, tak tato kniha vám rozhodně nemůže ujít. Steampunk zkřížený se space operou je sice nápad hodně přitažený za vlasy, ale tady skvěle pobaví. Kdyžtak se vymluvíte na to, že kniha byla napsaná v minulém století.

  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Honza Kohoutek

Admin a zástupce. Administrátor, redaktor, občasný pisálek povídek, osina v zadku všech idiotů, ale jinak kamarád všech, s kterými si má co říct. Filmový nadšenec, hráč her všeho druhu, čtenář knih s fantazií a poslední dobou komiksový dobyvatel.V současné době píše svůj první román.


KOMENTÁŘE