PUTOVÁNÍ DLOUHOU ZEMÍ S TERRYM PRATCHETTEM A STEPHENEM BAXTEREM

Stačí k tomu několik jednoduchých součástek, které se dají koupit v každém elektro obchodě. Trocha zručnosti, představivost a krabička. A hlavní částí je brambora. Někdo na internet dal tohle podivné schémátko, a to se ihned stalo senzací zejména u dětí. Hračka a blbost říkali ostatní. Vkročec. Jenže po sestavení stačí přepnout vypínač a člověk se náhle octne na alternativní Zemi. A pozvrací se. Vítejte na Dlouhé Zemi – abstraktní místo, které tvoří nekonečné množství realit, nekonečné množství alternativních Zemí, které se od sebe liší jen tou nepatrnou změnou pravděpodobnosti.

Objev této skutečnosti přináší lidstvu řadu změn a problémů. Téměř okamžitě se lidé vydávají prozkoumávat nové světy plné příležitostí a surovin. Zakládají se kolonie. Když se někomu jeden svět nelíbí, stačí pohnout přepínačem a hned je tu další. Z tolika možností se jednomu snadno zatočí hlava. Jošua Valienté ale už od malička ví, že k cestování vkročec nepotřebuje. Vkročování do jiných realit je pro něj tak přirozené, jako pro druhé dýchání. Když se ocitne na světě, o kterém ví, že je na něm úplně sám a slyší Ticho, cítí se nejlépe. Když se později setkává s Lobsangem – duší Tibeťana reinkarnovanou v podobě superpočítače, vydává se s ním na výzkumnou cestu skrz milióny světů. Jak to tak ale bývá, cíl jejich cesty se rychle změní ve chvíli, když zjistí, že se Dlouhou Zemí šíří strach a panika…

Námět je dílem Terryho Pratchetta a vychází z jeho krátké nepublikované povídky The  High Meggas. Měl s ní velké plány, ty ale odsunulo na vedlejší kolej vydání Barvy kouzel. Obrovský úspěch Zeměplochy předznamenal Terryho směr na dalších několik let. Někdy v roce 2000 začal příběh opět vybublávat na povrch a nakonec se přetransformoval do Dlouhé Země. Když spolupracují dva autoři, kteří toho nemají na první pohled mnoho společného, je okamžitě na světě předpoklad, že vznikne něco zajímavého. Realita je srandovní věc. Stephen Baxter se řadí spíše k autorům hard core sci-fi a Terryho Pratchetta se svým lehkým fantasy humorem snad ani není třeba představovat.

Dohromady jim to píše víc než dobře. Fanoušky Zeměplochy ale musím předem zklamat či varovat. Pokud čekáte, že Dlouhá Země překypuje humorem, čekáte marně. Sem tam sice na jako květinka vykvete nějaký vtípek, povětšinou román plyne ve vážnějším duchu. Ale těch nápadů a fantastických obrazů! Autorům se na poměrně provařeném tématu alternativních Zemí podařil vystavět příběh doslova překypující překvapujícími myšlenkami. Funguje to a je to navíc dost realistický pohled na to, jak by to fungovat mohlo, kdybychom dokázali cestovat skrz struny reality pomocí trochy elektronických součástek a brambory.

Kromě popisu příhod cestovatelů a popisů nekonečných světů román popisuje složitý sociální dopad nastalé situace. Země se vyprazdňuje, zažité principy se rozpadají a jak je u lidí zvykem, ne každému se to líbí. Obzvláště těm, kteří vkročovat nedokáží. Při čtení jsem měl často dojem, že na prvním místě není až tak příběh, ale dojem, či chcete-li atmosféra. Ten pocit tlaku, ticha neznámého nebezpečí budující napětí. Pošušňáníčko. Zároveň se toho na stránkách děje tolik, že je často problém se od čtení odtrhnout. Velice chytře provedeno, pánové! Skloubit dohromady tolik prvků a nezbláznit se dokáží jen opravdoví mistři v oboru. A těmi Terry a Stephen bezesporu jsou a pokračování série je tak skoro nepřekvapující drobnost. Druhý díl The Long War vyšel v originále letos, třetí The Long Childhood je plánován na příští rok a z rozhovoru s autory vyplývá, že podepsali smlouvu na další tři díly. Jó, máme se na co těšit.

Pravdou je, že se příběh Dlouhé Země rozjíždí pomalu, ale tak to u začátků větších sérií bývá. Alespoň je čas pořádně vykreslit všechny detaily a o to víc je výsledný dojem hlubší. Dlouhá Země asi není pro každého. Pro fanoušky Zeměplochy možná vůbec ne, tak bacha na to. Všechny ostatní ale román okouzlí zajímavým námětem a hromadou ještě zajímavějších nápadů. A samozřejmě Pan překladatel Jan Kantůrek tomu všemu nasadil korunu, díky které se to vše i v češtině krásně čte. Jednoznačně doporučuji.