logo

DENNÍ HLÍDKA NA VYŠEHRADĚ

To takhle jedenkrát sedí dva rusové u škopku v pražské hospůdce Černý orel, a s náramnou chutí do sebe klopí jedno pivko za druhým. Korektní číšník, zpočátku usměvavý, je stále více uštvaný a podmračený, trochu nestíhá. Však už k tomu stolu nanosil tolik půllitrů, že by napojil celý americký regiment a Rusové sedí, sedí a stále nemají dost. Faktem je, že američtí vojáci dělají hned vedle kompars a jedí guláš, který zapíjí spritem a americkým lahvovým bahnem Budweiser. Čestné slovo, v české pivnici! Jak nechutné!

Rusové ovšem nepřicestovali za sladkou zahálkou, jak by se mohlo na první pohled zdát, na rozdíl od amerických humanitárních letců, kteří si odskočili na flám z Uloupeného Kosova. Oba rusové jsou mágové druhé kategorie a v podstatě tvoří protipóly, neboť patří k moskevské Denní a Noční hlídce. Jejich cesta do Prahy má čistě pracovní charakter a má to co dělat s tím, že do české metropole bylo přeneseno sídlo Evropského inkvizičního tribunálu. Je tudíž nabíledni, že záležitosti Světla a Tmy ve věcech Dohody zašly přespříliš daleko, pokud znesvářeným Hlídkám nedokázal přinést kýžený smír moskevský rozhodčí. Abych nezapomněl, Temný mág se jmenuje Edgar a Světlý je Anton Goroděckij, hlavní postava prvního dílu. За Ваше здоровье!

Pijatika dvou čarodějů má kořeny v původně banálním zatčení ilegálně praktikující vědmy, jež přerostlo v potyčku Hlídek. Dále následovalo pro některé členy Hlídek zpočátku romantické léto, ještě v ukrajinském Artěku, kde se navzdory zakázané lásce do sebe zamilovali Světlý Igor Teplov a Zavulonova milenka, Temná čarodějka Alice Donnikovová. Je evidentní, že šlo o lásku, jež nesmí být a následky vroucného vzplanutí se podobaly srážce hmoty s antihmotou. Eliminace milostného trojúhelníku byla pouze otázkou času a někdo musel z kola (trigonu) ven. Do všeho soumračného marastu se objevil v Moskvě Temný Ukrajinec Vitalij Rogoza, který byl zpočátku mylně považován za slabého Jiného, ale achich ouvej, zplozenec šera byl neodhalený válečný stroj! Skoro bych řekl, že Světlí nemají právě šťastné období a zdá se, že je zastínila křídla smrti. Nadto se blíží konec  milénia, magický rok dva tisíce a lidé očekávají příchod Mesiáše!

Fantasy knihu Denní hlídka napsal ruský spisovatel Sergej Vasiljevič Lukjaněnko (1968) ve spolupráci s Vladimirem Vasiljevem (1967) a v ruském originálu vyšla prvně roku 2000 v Moskvě. Svazek volně navazuje na předešlou úspěšnou knihu Noční hlídka z roku 1998, jež položila pevný základ světu velice populárních Hlídek.

Denní hlídka zavane čtenáře povětšinou na onu Temnou stranu a ukáže, že Pravda není pouze jedna univerzální veličina, ale může mít několik sfér a vrstev, podobně jako cibule. Vlastně jsem si na základě knižního textu začal klást zneklidňující otázky a ptal se sám sebe, jak bych se zachoval na místě té, či oné postavy. Jak bych se rozhodl na křižovatce v přítmí? Rozuměj, Světlo proti Tmě, Dobro kontra Zlo, přičemž obě úbočí nadčasového sporu pokládají na misky vah spravedlnosti totožně vyvážené argumenty. Vystudovaný psychiatr Lukjaněnko se v osnově literárního příběhu nezapře a je zjevné, že dokáže člověka rozložit, jako tradiční ruskou Matrjošku a rozpolceného čtenáře si pak snadno povodit na provázku.

Hned část první s názvem Nepovolaným vstup povolen, míří přes Amorův šíp na všechny láskou zasažené. Troufám si tvrdit, že každý jedinec, který zažil a přežil ty těžko popsatelné pocity, jež dokáží vystihnout pouze bardi, se dokáže vcítit do hlavních postav. Světlá část ve mě pohřbená, by dokázala pět ódy na lásku a chrlit malebné metafory. Starý cynik, kterého ze mě udělal život by vám klidně řekl, že láska je duševní nemoc a hormonální porucha z níž vám může puknout srdce. Schizofrenie? Ne, jenom nadhled a zkušenost. Ono celkem záleží, zda je láska opětovaná, či neopětovaná. Nakonec, ačkoliv je vášeň oboustranně spalující, tak nemusí být vše ideální a skončit před oltářem, jak ukazují ruští autoři. Vyprávění beletristů je o to působivější, že je líčeno z pohledu Temné ženy. A pokud ještě neumřeli, tak tam žijí dodnes.

Část druhá Cizí pro jiné představuje dalšího Temného, jímž je Ukrajinec Vitalij Rogoza. Vitalij je stižen částečnou ztrátou paměti a netuší, odkud a hlavně kam kráčí. Postava Vitalije je zajímavá v tom ohledu, že dělá správné, či lépe řečeno očekávané věci, aniž by si díky své amnézii uvědomil, že je pouhou figurkou na rozlehlém hracím poli. Čí je to partie a kdo je neviditelný soupeř? Paralela s běžným lidským zámotkem, který přišel, posloužil, neptal se proč a odešel do zapomnění je k hlubšímu zamyšlení. Epizoda je líčena povětšinou v první osobě hovorovou mluvou, stejně jako předchozí, a v kombinaci s autorskou filozofií se jedná o kvalitní čtenářský zážitek. Poslední část Jiná síla v sobě snoubí dřívěji popsanou, nejasně defragmentující se červenou niť a graduje v centru nekromantie a magie, v gotické Praze!

Snad ani nemusím psát, že kladným vztahem k České republice, našemu točenému pivu, dějinným a geopolitickým souvislostem, jež dle mého názoru autoři správně analyzují a interpretují si u mne značně šplhli. Dobře, to jsou povrchní světské věci od kterých bych měl být oproštěn a je potřeba říci, že jsou v rovnováze s duchovním poznáním v němž se zračí podstata slovanského světonázoru a víry. Přinejmenším, já to tak vnímám a cítím. Слава роду!  Od časů sepsání druhé Hlídky se světová šachovnice drakonicky změnila a určité pozemské kontexty v ní zachycené již neplatí. Nicméně, je to právě spirituální složka, věčné hledání základního principu a moudrost, která dělá z Hlídky mimočasovou záležitost. Kniha Denní hlídka je důstojným pokračováním dílu prvního a osobně jsem přesvědčený, že je o jednu magickou úroveň výše.

Denní hlídka vyšla v nakladatelství ARGO ve spolupráci s nakladatelstvím TRITON v roce 2016. Překlad provedl Libor Dvořák.

(Visited 91 times, 1 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

František Mejstřík

Redaktor. Knihomol a komiksový nadšenec. Svého času i aktivní kreslíř, dnes na autorské dovolené. Fascinuje ho vesmír, astronomie a starobylé civilizace. Při cestách za megalitickou minulostí naplno propadá potápění a z toho plyne záliba v podvodní fotografii. Má názory, které se často rozchází s hlavním proudem, rád přemýšlí o podstatě a jde k jádru věci.


KOMENTÁŘE