logo

Černá Palice – Zvrat aneb dvě vraždy stačí, Dardoušku

“Cože? Proč?” – Něco takového jsem téměř před rokem vykřikoval nad poslední stránkou prvního dílu Černé Palice. Pokud jste to četli, tak to jistě chápete – cliffhanger jako kráva a další díl v nedohlednu. To bylo tenkrát a nedohledno už je teď! Comics Centrum vydalo druhý díl komiksové série Černá Palice s podtitulem Zvrat!

Jeff Lemire je génius. Přesněji řečeno geniální vypravěč. Nikdo jiný nedokáže přistoupit k superhrdinskému komiksu tak jako on. No uznejte sami, koho by napadlo vzít pár přesluhujících superhrdinů a zavřít je na farmu u malého městečka. Malý okrsek, ze kterého pro ně není úniku. Navíc místní vůbec netuší, co jsou zač a tak musí hrát obyčejné lidi. Nejsou tam žádní padouši, žádné vzrůšo, jenom nuda a pruda. Jsou tam jenom krávy a maloměšťáci. A spousta nezodpovězených otázek. Kde to, sakra, jsme? Přežil svět náš souboj s Antibohem? Vyhráli jsme? A přežili jsme to vůbec my? Deset let života v tomto domácím vězení musí zanechat stopu na psychice každého. Ať už je to homosexuální marťanský bojovník, a nebo padesátiletá ženská, uvězněná v těle devítileté holky, která musí, kvůli krytí, chodit každý den do školy. Každý z nich se snaží začlenit, zvyknout si, ale není to vždycky jednoduché. Třeba když učitelům ve škole vadí, že z malé holky táhne gin a kouří na záchodcích. Zkrátka nuda a pruda. Do toho stavu marnosti a rezignace přichází někdo z minulosti. Někdo, koho všichni z našich hrdinů znají, Někdo, kdo žil posledních deset let na skutečné Zemi, která jejich bitvu s Antibohem přežila – je to Lucy, dcera Černé Palice. Ta si sice vůbec nepamatuje, jak se tam dostala, ale začíná klást ty správné otázky a věci se začínají dávat do pohybu.

Zatímco v prvním díle Jeff Lemire rozmístil figurky na šachovnici, tak ve druhém díle rozehrává hru a začíná odhalovat hráče, kteří figurami táhnou. Měl jsem strach, že Lemire nedokáže navázat na skvělý první díl. Bál jsem se, že se děj začne utápět ve stereotypu a bude se posouvat dopředu jen velmi pomalu. Jsem rád, že všechny mé obavy byly liché. Lemire se vůbec nedrží zpátky a první figurky už jsou zpátky v krabici. A čtenář jen žasne. Scénář často skáče mezi současností a minulostí. V prvním díle nám byly představeny především superhrdinské počátky našich figurek. Druhá kniha nám ukazuje především jejich odcházení ze superhrdinské služby a také to, co v jejich životě předcházelo bitvě s Antibohem. Flasbacky do minulosti nejsou nijak nahodilé a vždy korespondují s děním v současnosti. Jsou jako vzpomínka, která se sama vynoří z hloubi mozku, aby vás znovu píchla do srdce. Díky nim poznáváme jednotlivé postavy mnohem hlouběji a mnohem lépe rozumíme jejich osobním tragédiím.

Jeff Lemire vzdává Černou Palicí poctu “Zlaté éře” komiksu. Příběhem i vizuálem. Zcela okatě okopíroval superhrdiny té doby a dal jim jména, která nezní superhrdinsky ani trošku. Spíše než o snahu o zesměšnění superhrdinského žánru jde o jeho karikaturu, která zvýrazňuje jeho charakteristické rysy. Pokud se čtenář alespoň trošku orientuje v žánru, pak zcela jasně všechny postavy rozezná a užije si Černou Palici o to více. Mimochodem, české překlady jmen se Comics Centru povedly. Máme tady například Valdu Dardu, ve kterém poznáváme Captaina Americu, marťanského bojovníka Barbufouna místo Martian Manhuntera a Černou Palici jako… zkuste si tipnout.

Výtvarnou stránku má na svědomí opět Dean Ormston. Jeho kresba se ke scénáři dokonale hodí. Není dokonalá v tom, jak zobrazuje lidské obličeje, na ty si člověk musí chvíli zvykat, ale později zjistí, že se v nich skvěle odráží tragičnost a emoce jednotlivých postav. Co schází obličejům do krásy, to Ormston dohání na širších záběrech a v akcích, které jsou prostě skvělé. To už vůbec nemluvím o celostránkových kresbách, které jsou epické už ve své kompozici. Ormston však tentokrát není jediným kreslířem, který se na knize podílel. Tím druhým je David Rubín. Jeho dílem je devátý sešit. Rubínova kresba je příjemným zpestřením knihy – je o něco barevnější a dynamičtější. A také více expresivní. Tam kde Ormston doslova šetří mimikou, tam Rubín na pár obrázcích vedle sebe stihne vystřídat celou plejádu různých obličejů plných emocí.Ormson je obroti Rubínovi také mnohem konzervativnější co se týká práce s panely. V případě Černé Palice je však ten Ormstonův přístup vhodnější.

Černá Palice – Zvrat je povedeným pokračováním skvělého prvního dílu. Děj nepřešlapuje na místě, ale nečekaně se posouvá dopředu. Lemire prohlubuje charaktery jednotlivých postav a čtenáře tak s nimi těsněji svazuje. Odhaluje hráče, kteří tahají za nitky a přitom nechává čtenářům dostatečný prostor pro spekulace. Kniha opět vyšla v pevné vazbě s přebalem a ve zmenšeném formátu, který je už u Comics Centra standardní. Kniha končí třináctým sešitem a vynechává sešit dvanáctý. Ten je totiž předmluvou ke spin-offu knihy Sherlock Frankenstein & the Legion of Evil, kterého se snad brzy také dočkáme.

P.S. 1: Za ten bulvární titulek se omlouvám. Je silně zavádějící, ale nemohl jsem odolat.

P.S. 2: “Teď ne!” – tohle jsem křičel nad poslední stránkou tentokrát. “Teď ne!”

(Visited 96 times, 1 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Pavel Pravda

Redaktor. Nejen komiksový nadšenec, milovník tvrdé hudby, dobré whisky, piva a fotografování. Jeden z největších autorů českého internetu :)


KOMENTÁŘE