Tajemství počátků Černé palice

Jméno Jeff Lemire už mezi českými komiksovými fanoušky nějakou dobu rezonovalo. Angličtinu ovládající čtenáři řešili, který jeho komiks je lepší a dohadovali se, jak jeho jméno správně vyslovit. Ostatní naléhali na komiksová vydavatelství, aby od něj něco vydali. Nakonec první pomyslný kámen se jménem Lemire hodilo do českého komiksového rybníčku nakladatelství Comics Centrum. Legendy říkají, že to nebyl kámen, ale Černá palice.

Lemire vypráví velmi neobvyklé příběhy. A nebo naopak příběhy zcela obyčejné, ale s netradičními hrdiny. Nevyhýbá se ani superhrdinům, ale přistupuje k nim jinak, než je v tomto žánru běžné. A to je i případ Černé palice. V doslovu knihy se Lemire vyznává k lásce k superhrdinům a k jejich “Golden age” – zlatému věku, kdy superhrdinský komiks zažil obrovský rozmach. Lemire začal psát Černou palici v době, kdy ještě pracoval jako kuchař a ani ve snu by jej nenapadlo, že jednou bude psát mainstreamové “pláštěnky” pro DC a Marvel. Palicí chtěl vzdát superhrdinům hold, ale nechtěl, aby jeho komiks v superhrdinském žánru zapadl. Chtěl něco, co se bude na klasické hrdiny odkazovat, ale zároveň to bude mít rysy nezávislého komiksu, kterému se v té době věnoval. Tak to alespoň plánoval v roce 2007, když začal Černou palici vymýšlet a když poprvé navázal kontakt s nakladatelstvím Dark Horse. Od té doby uteklo mnoho vody, z Lemirea se stala komiksová hvězda, ale na Černou palici naštěstí nezapomněl. V roce 2016 tak mohlo nakladatelství Dark Horse vydat první sešit komiksu o jakési farmě a podivných farmářích, kteří na ni žijí.

Lemire splnil to, co si předsevzal. Napsal komiks o superhrdinech, který se dá nazvat superhrdinským jen s přivřením oka a s odřenýma ušima. Ve zlatém věku komiksů byli superhrdinové relativně jednoduché a naivní postavy. Nebyli to ti dnešní temní rytíři a jiní pochybami sžíraní a tragickým osudem stíhaní hrdinové. Lemire tyhle, psychickými poruchami nepoznamenané, “suprouše” vzal a uvěznil je na maloměstské farmě. Z žáru bitev o osud světa a ze záře reflektorů rovnou ke kravám, hnoji a za volant traktoru. Bez možnosti úniku. Jediný způsob, jak přežít, je snažit se fungovat před okolím jako normální rodina. V tomto případě spíše normálně disfunkční rodina. Šest silných individuí zavřených deset let na jedné farmě. Deset let hraní si na něco, co nejste. Deset let bez možnosti se vzdálit a odpočinout si od ostatních. Garantuji vám, že z toho by tekly nervy i mírnému beránkovi. Jeff Lemire napsal existenciální drama o farmařících superhrdinech.

Nemusíte se bát, že z vás Černá palice udělá odborníka na pěstování kukuřice. Farma je zde jen vězení a kulisa, ve které se odehrávají každodenní třenice i nekončící nuda. Čtenář na začátku neví, co se děje, ale  neustále je mu po kouscích odhalováno, co se vlastně stalo a jak se slavní hrdinové na farmě ocitli. Až z obsahu dialogů a ze vzpomínek ve formě flashbacků sbíráte vodítka a střípky velmi roztříštěného obrazu. Postupně zjišťujete, kdo má jaké schopnosti, jak se stal hrdinou, či jak přišel ke svým schopnostem a co ho trápí v současnosti. A někdy je to opravdu peklo. Představte si například padesátiletou ženu v těle devítileté supersilné létající dívky, která kvůli utajení musí chodit normálně do školy a všude mimo farmu se musí chovat jako devítiletá. Žádný gin a cigára na veřejnosti a vůbec žádný sex. Devítileté ani nerandí. Deset let se může zatraceně táhnout.

Všechny postavy jsou skvěle napsané a funguje mezi nimi ta správná chemie. Lemire si pohrál s kontrastem mezi naivností zlaté éry komiksu a depresí jejich života na farmě. Ale i přes všechna ta dramata a osobní tragédie je v Černé palici prostor také pro humor. Všechny postavy mají už v originále celkem vtipná jména a Comics Centrum tomu českým překladem nasadilo korunu. Posuďte sami – Valda Darda, Zlatuška Zlatonoška, Barbufoun, Plukovník Bizár, Madam Vážka a Robotela – to jsou jména těch slavných reků, kteří se obětovali pro záchranu světa. Celý komiks je prošpikovaný odkazy na klasické komiksy. V minulosti anebo ve vlastnostech každého z šestice našich farmářů najdeme něco, co je odkazem na jednoho anebo na více slavnějších superhrdinů. Ať už to je třeba Captain Marvel, Captain America, Martian Manhunter, Doktor Manhattan, ale také Superman, Daredevil a jiní.

Černá palice však nemá jen geniální scénář, ale také dokonalou kresbu. Jako výtvarníka si Lemire vybral Deana Ormstona. Lemire jej už znal a líbily se mu jeho kresby. Věděl, co od něj může čekat a že Ormstonův styl zaručí, že výsledná kresba nebude tuctově superhrdinská. U nás jej můžeme znát třeba ze série Lucifer. O barvy se postaral legendární Dave Stewart, který vybarvoval například Kolosálního Conana, Sandmana anebo mignolovky Hellboye, Ú.P.V.O a Baltimore. Výsledek je perfektní. Každému nemusí sednout všechno, třeba styl kresby některých obličejů, ale jinak se tomu toho nedá moc vytknout. Detaily obličejů jsou dělané pomocí drobných čar a obličeje pak vypadají děsně strhaně a mají napuchlé oči. To jistě bylo záměrem, ale působí to depresivně. Esem tohoto komiksu jsou velké scenérie a hlavně celostránkové kresby a obálky. Ty jsou prostě famózní a občas doslova berou dech. Správným retro dojmem působí pseudo-historické obálky ze zlaté éry. Zvláštní slabost mám pro komiksové postavy se zavařovačkou na hlavě (skleněná helma skafandru) a tady jsou takové postavy hned dvě a vypadají skvěle – další subjektivní plusové body pro Černou palici.

Černá palice není komiks na jedno přečtení. Vyžaduje po čtenáři použití šedé kůry mozkové. Podobně jako detektivka, nutí čtenáře přemýšlet nad tím, co se stalo a proč. I přes některá odhalení vám v hlavě neustále zůstává spousta otázek. Můžete si myslet, že máte nějakou teorii, ale zároveň jste si jistí, že to nakonec bude jinak. Dostaví se ten pocit, kdy víte, že si s vámi autor hraje a vy mu to ochotně baštíte i s navijákem. Nakladatelství Comics Centrum vydalo Černou palici v pevné vazbě s přebalem a pro stránky použilo matný papír, na kterém nezůstávají otisky prstů. Kniha obsahuje obsáhlou bonusovou část, ve které najdeme Lemireovo povídání o vzniku série, encyklopedii superhrdinů, se kterými se pro Palici počítalo v roce 2008, a skicář s poznámkami Deana Ormstona.