logo

ZAKLÍNAČ A SKLENĚNÝ DŮM

Rok 2015 je ve znamení Zaklínače. Nedávno vyšla další kniha literární série, jen pár měsíců chybí do vydání úžasně vypadajícího třetího herního dílu (který bude pro mnohé z nás tím pořádným důvodem k nákupu nové generace konzolí) a nyní máme na trhu i Geralta s bublinou u hlavy. Hned na začátek se musím přiznat k tomu, že jsem k tomuto komiksu zprvu přistupoval s lehkými pochybami. Takových módních, dalo by se říct až reklamních, přílepků vychází spousta. Drtivá většina z nich má společné to, že jsou velmi slabé a potěší jen ty nejvíc hardcore fanoušky, kteří nad ním slintají jen proto, že je na obálce jejich oblíbený hrdina. Že by to byl i případ Skleněného domu?

Ba ne! Už jen to, že sérii začalo vydávat Dark Horse a obálku zdobí jak jinak než nádherná malůvka redakčního oblíbence Mikea Mignoly, dává tušit, že půjde o něco víc, než jen trochu rozsáhlejší reklamní leták. Skleněný dům je temné akční fantasy s lehkými hororovými prvky a tou správnou dávkou syrovosti, kterou mají všichni fanoušci lovce potvor z Rivie. Pokud mi dovolíte ještě jeden návrat k Mignolovi, musím říct, že právě k Hellboyovi má nejblíže. V zásadě, kdyby místo Geralta byl v hlavní roli ten červený sympaťák s kamennou rukou, vůbec nic by se nestalo a příběh by fungoval stejně.

A o co v něm tedy jde? O ženské! Jak jinak :). Scénář má na svědomí Paul Tobin, který má za sebou hromadu prací pro Marvel, ale taky píše právě výše zmíněné reklamní kousky jako Angry Birds nebo Prometheus. Naštěstí si dal ale na Zaklínači záležet a čtenáře hned od začátku háže do akce. To si tak jednou Geralt jede na koni, ze sedla má své rodinné poklady celé odřené a je vděčný za to, že někde v divočině potká lovce. Pozdraví se, sejmou vodního hnusáka a nad flaškou vína poklábosí a životě, holkách a tak. Jenže lovec to má těžké. Žena mu umřela a místo toho, aby mu dala klid a čas se z toho vzpamatovat, čučí na něj každý večer z kopce. Geralt i jeho inteligentní přívěšek cítí nějakou čertovinu. Za všechno mohou ty baby, že? Nebo ne?

Skleněný dům pohledem fanouška:

Sapkowski. Zaklínač. Kdo by neznal. I když nečetl, určitě slyšel a vidí toho bělovlasého fešáka s divnýma očima. Fantasy sága, ze které se stal za ty roky kult. Řada knih o (ne)sympaťákovi Geraltovi se postupně rozšiřovala, přišly povídkové knížky, pak hry, pak další kniha a teď přibyl i komiks v režii nakladatelství Crew. Legenda žije a musím říci, že komiks znovuvzkříšení udělal mnohem vděčnější službu, než poslední kniha samotného Sapkowského (Zaklínač VIII. Bouřková sezóna, nakladatelství Leonardo). Je pravda, že Paul Tobin Geraltovi lehce přidal na komunikativnosti a trochu na sentimentu, ale jinak se s charakterem příběhu popral více než se ctí. Napínavé, čtivé a chytlavé jak pro nezasvěcence, tak i pro skalní fanoušky, což je určitě obdivuhodné, protože najít společnou notu pro tyto dva tábory není určitě vůbec snadné. Po kresebné stránce určitě není co vytknout – barevnost a kombinace detailní kresby střídající se s dosti specifickou stylizací skvěle dokreslují atmosféru scénáře. Jediné, co kresbě mohlo uškodit je volba obálkové ilustrace, protože je sice krásné, že se do projektu (mimo jiné autory – viz.skici na konci) zapojil i Mike Mignola, ale umístění zrovna jeho kresby na obálku může mnohé zmást a zbytečně bude po otevření svazku zklamán. Ano, jméno kreslíře na přední straně uvedené je, ale upřímně, vidíte Mignolu – doufáte v Mignolu, no ne?

Musím uznat, že příběh nemá nějaké pulitzerovské tendence ani kvality, úplná slátanina to ale taky rozhodně není. Mezi těmi všemi potvorami a poloodhalenými ňadry se skrývá nečekaně chytrá, zajímavá a překvapivě nečekaná pointa. Opravdu milé. Konečně komiks, u kterého už z obálky není jasné, jak dopadne.

Scénáři neméně podařeně sekunduje kresba Joea Queria. Jeho styl má svou rozpoznatelnou tvář a k temnějšímu stylu příběhu se náramně hodí. A nejvíc jí sluší, když má Joe možnost kreslit postavy pěkně z dálky. Jeho minimalistické zjednodušování je úžasné. O něco hůř jsou na tom detaily, ale že by to mělo někoho nějak pohoršovat? To určitě ne. Zaklínač: Skleněný dům je pro mě milým překvapením. A to možná i proto, že jsem zatím jinak Zaklínačem nepolíben. Ani sám nevím proč. 🙂 Názor mnohem informovanějšího fanouška naleznete v boxíku. Má zvědavost na pokračování je na slušně zvýšené úrovni. Už jen proto, že bude zajímavé sledovat, zda-li se podaří autorům nastavenou laťku kvality udržet. A jsem rád za to, že má nakladatelství Crew odvahu přinášet nové tituly. Takových příjemných jednohubek by na trhu klidně mohlo být více.

  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Karel Krajča

Šéfredaktor. Herní fanda, komiksový milovník, blázen do písmenek, hudební nadšenec, herní maniak nebo samozvaný filmový kritik. Tolik zájmů a tak málo času...


KOMENTÁŘE