logo

MÓDOU PROTI UPÍRŮM

Před osmnácti lety se zjevila náctiletá blondýnka posedlá módou, která ve volném čase likvidovala upíry. Řeč není o nikom jiném, než o dokonalém klenotu seriálové tvorby „Buffy, the vampire slayer„. Skoro vidím, jak vám za očima teď vyskočila ta tři písmenka „WTF“, ale věřte mi, pokud jste neviděli Buffy komplet, nemáte šanci ji docenit. Rozhodně nelze hodnocení zakládat na tom fragmentu (asi snad jen první dvě, tři série), který byl vysílán v české televizi.

Původně jsem měl v úmyslu sem jenom hodit odkaz na svou práci na téma „Buffy„, kde by byla dopodrobna rozepsána každá série, každý díl, poukázáno na všechny specialitky, odkazy a vychytávky, kterými tvůrci nešetřili, a zmíněn i celkový dopad na vývoj civilizace před a po Buffy (ano, letopočet se změnil, co bylo před Buffy je nyní b.B. – before Buffy, rok 1997 – 2003 je Buffy éra, a od roku 2004 jde o a.b., neboli after Buffy, či after battle. Takže není rok 2015, ale rok 12 a.b.). Mno, nakonec jsem došel k názoru, že dát sem odkaz na šedesát stránek popsaných větou „Joss Whedon je Bůh“ by asi nebylo ideální.

A o co že vlastně jde? Buffy Summers (Sarah Michelle Gellar) je nejnovější reinkarnací takzvané slayerky, neboli zabíječky. V každé generaci se narodí jedna dívka – Vyvolená – která oplývá nadlidskou silou a schopnostmi potřebnými k likvidaci upírů, no a tou nejnovější je právě Buffy. Buffy je ale zároveň i typickou teenagerkou, která právě nastupuje na novou střední školu v roztomile a poklidně vypadajícím městečku s milým názvem Sunnydale. Jenže skutečnost je jiná, než by se mohlo zdát. Sunnydale totiž stojí přímo nad Pekelnou bránou, takže tady o upíry a jiné zlolajné parchanty není nouze. Naštěstí není na svou práci Buffy sama. Jako učitel, rádce a dozorce při ní stojí školní knihovník Rupert Edmund Giles (Antony Head), který je ve skutečnosti členem sdružení Pozorovatelů – lidí určených k tomu, aby vyhledávali a učili potencionální slayerky – protože nadlidská síla bohužel nepřichází v jednom balení s nezranitelostí. Jenže každá teenagerka potřebuje kolem sebe i lidi stejného věku a tak se Buffy seznámí s Alexandrem Lavelle „Xanderem“ Harrisem (Nicholas Brendon) školním outsiderem a jeho nejlepší kamarádkou, roztomilou ale ostýchavou Willow Rosenberg (Alyson Hannigan) a spolu s Gilesem sformují něco, co je neoficiálně známo jako Scooby gang.

Do tohoto uskupení se časem zamíchá i povrchní, panovačná a sexy Cordelia Chase (Charisma Carpenter), která je školní královnou, ale postupem času nevěřícně zjišťuje, že tráví čím dál tím víc času s partičkou podivínů, kteří ve volném čase loví nadpřirozené bestie. Další důležitou postavou, která se objeví na scéně, je tajemný mladík známý pouze jako Angel (David Boreanaz), který pomáhá Buffy v jejím poslání. Postupem času vyjde najevo, že Angel, dříve známý jako Angelus, je ve skutečnosti upír, kterému cikánská kletba navrátila duši. A proto posledních čtyřista let bloudí světem, trpí za své děsivé skutky a snaží se pomáhat v boji proti narůstajícímu zlu. Je jeho prokletím, že nemůže nikdy poznat štěstí, protože ve chvíli, kdy dosáhne absolutního štěstí, kletba pomine a k vládě se opět navrátí krvelačný Angelus. A je nutno se zmínit i o Spikeovi Jamese Marsterse, krvelačném britském upírovi s notonou chutí po chlastu a krvi a… no po Buffy. Zakládá si na tom, že sejmul už dvě slayerky a rád by své skóre rozšířil.

A nyní konečně důvody, proč jde o takový masterpiece. Protože… Joss Whedon je Bůh. Joss Whedon je Bůh. Joss Whedon je Bůh. Joss Whedon je Bůh. Joss… eee… už je čas na moje prášky?

Ale teď vážně. Když už ne Bůh, je Joss minimálně génius. Je to zodpovědný autor, který svou práci neodvádí polovičatě a drží se své vize. Podobně jako Michael J. Straczynski i Joss Wheddon ví přesně, co chce a to mu umožňuje hrát si s divákem jako s panenkou. Rozhazuje kolem sebe stopy a náznaky toho, co může divák očekávat v dalších sériích, kdo přijde, kdo odejde a kdo už se nikdy nevrátí. Jeho postavy získávají hloubku a životnost a dokážou si diváka tak připoutat, že ve chvíli, kdy se Joss zjeví jako zlý a mstivý Bůh, jenž svým dětem přináší regulérní peklo, tak trpíte s nimi. Ano, Joss není hodným tatínkem, který své potomky hýčká a provádí všemi ústrky a nástrahami života. Joss je psychopatický maniak, který je schopen vyhodit své dítě uprostřed divočiny jen s kapesním nožíkem a nechat ho dojít do civilizace o samotě. Skrz vlčí rezervaci.

Je to jako v tom vtipu, kdy Joss Whedon, George R. R. Martin a Hiroya Oku přijdou do baru a všechny vaše oblíbené postavy zemřou. A to je další podstatná věc – Whedon není autor, který v jednom díle zabije postavu a v dalším se ženou přeživší hrdinové vstříc pomstě s úsměvem na tváři. On zabije postavu a dalších pět nebo šest dílů vás spolu s hlavními hrdiny protahuje depresemi, smutkem a utrpením, kterým si pozůstalí procházejí. Stejně tak jako si dokáže hrát s city a mistrně dirigovat příběh tím správným směrem, dokáže i bourat a parodovat žánrová klišé, což jde naprosto krásně vidět i v hororu „Cabin in the Woods“, ke kterému psal scénář. Háže jednu originální epizodu za druhou (němá epizoda, muzikálový díl, halloweenské speciály), solí do nás hlášky a propracované dialogy kadencí rotačního kulometu a při tom všem zvládá budovat charaktery a pevně je vést daným směrem. A ještě do toho vplétá running joky, které se táhnou celým seriálem. Kupříkladu si všimněte, že ani jeden z trojce hlavních hrdinů (Buffy, Willow, Xander) za celou dobu trvání seriálu nemají „normálního“ partnera – Buffy a upír s duší, Willow a zabijácký robot, Xander a tisíciletá mumie – a to jsou jen někteří z partnerů, jenž vystřídají (pokud se během sledování podivíte, že jedna z prvních Xanderovýh přítelkyň je normální, ač povrchní, studentka, tak se nedivte, v Angelovi, přidruženém seriálu k Buffy, se z ní stane polobohyně).

Už jsem se párkrát zmiňoval o budování charakteru a vývoji postav, což je jedna z podstatných součástí kvalitního příběhu. A opět jedna z věcí, které Joss zvládl na výbornou. S Buffy, jejími přáteli, spolubojovníky a někdy i nepřáteli si prožijeme podstatnou část jejich životů. Od lehce naivních začátků na střední škole, skrze strasti a slasti vysokoškolského života až po dospělost a první zaměstnání Buffy a spol. stárnou, mění se a vyvíjejí. A spolu s postavami se pozvolna mění i tón a atmosféra seriálu. Od první, akčně-humorné a někdy i dost kýčovité série, se dostaneme až k poslední, temné, depresivní a násilné sérii, kdy si během některých epizod říkáte jenom „Proč? Proč jim tohle Joss dělá?!?“.

A ještě jedna věc, za kterou Josse vynáším do nebe je tvorba silných ženských hrdinek. Tam, kde se tvůrci bojí vytvořit silnou hrdinku, protože neví jak, příjde Joss. Buffy, Willow, Echo (Dollhouse), Zoe Alleyne (Firefly), River (Firefly) a tak dál a tak podobně. Je to jenom můj skromný, feministický názor, ale filmová a televizní tvorba nutně potřebuje víc silných ženských hrdinek. Nejenom že jsou zatraceně sexy, ale ze všeho toho testosteronu už moje spermie spáchaly rituální sebevraždu.

Miliony malých dílků a dílečků, které jsou podstatné pro dokonalý výsledek. Ty všechny Joss Whedon vzal, vyleštil, pohrál si s nimi a vytvořil jednu z nejlepších věcí televizní tvorby všech dob.

K seriálu přináleží ještě spin-off Angel, v jehož hlavní roli se objeví jeden z Buffyiných spolubojovníků (tyto dva seriály se občas proplétají nejen v crossoverových epizodách, ale i ve stejném tempu seriálu – epizody, které na sebe odkazují, stejné tempo budování atmosféry atp.), Buffy the Vampire slayer: The Animated Series, kde postavy namluvili seriáloví herci, osmá série Buffy jako motion comics (a samozřejmě hromada komiksů 😀 ) a film. Buffy, the Vampire Slayer z roku 1992, hodnocení CSFD 24% (což ovšem o filmu nic nevypovídá – známe CSFD), IMDb 5,5. V roli Buffy Kirsty Swanson, pozorovatele si zahrál Donald Sutherland a hlavního záporáka si střihnul Rutger Hauer. Režii má na triku Fran Rubel Kuzui (režíroval romantickou komedii Tokyo Pop, Buffy a nic jiného) a přes veškeré jeho snahy jde poznat, že scénář napsal Joss Whedon. Takže ano, stojí to za shlédnutí. V ČR dokonce vyšla v roce 1993 kniha Buffy zabíječka upírů, kterou napsal Joss Whedon a Richie Tankersley Cusiková podle filmového scénáře.

10. 3. 1997 běžela v televizi první epizoda tehdy neznámé Buffy. Je o osmnáct let později a Buffy se stále drží na vysokých příčkách různých žebříčků a na svém kontě má i několik prestižních seriálových cen. Vše nejlepší k narozeninám, Buffy, a jen tak dál 🙂

Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Michal Henzl

Autor. Vesmírný povaleč, těhotný smradlavý lenochod, ostuda lidstva, odporný a páchnoucí, slizký a hnusný zelený lidský výkal. Nejradši by se celý život ládoval dobrůtkami všeho druhu, barev a chutí, četl komiksy a koukal na filmy. Ale stejně ho máme rádi. Boudí komiksový specialista.


KOMENTÁŘE