Medvídek Lup a jeho kult

Za lesem a kopečkem je starý vykotlaný dub, kam huňáček pro med hup a všechen ho slup. Když už tam Lup byl, tak se usadil a se sousedy se pozdravil. Medvídek Lup obléká hnědý chlup. Bříško a tlapky světlé má, na každého se usmívá. Dělejte to jako on, a přátel budete mít milion.

Trochu (více) infantilně jsem si zarýmoval, jak už se mi tak občas stává u krásných komiksů Kláry Smolíkové a nepatrně si nadsadil. Po pravdě je senzace, potkat v životě alespoň jednoho opravdového kamaráda, než tisíce virtuálních na facebooku, a medvídek Lup má hned čtyři – jezevce, zajíce Bonifáce, veverku Juliánu a havrana Filipa. Dohromady tvoří správnou pětku, která prožívá rozličné historky, jež mají většinou příčinu v aktuálním ročním období a počasí jemu poplatnému.

Malý čtenář tak může se zvířátky v zimě sáňkovat, lyžovat a postavit sněhový hrad. Na jaře se dá uplést zvyková pomlázka a zažít pravá velikonoční koleda. Dále, jak letokruhy stromů přibývají, se bude stavět přehrada, jež v horkém létě poskytne chladivé osvěžení. Pro plné pupíky se posléze nasbírají borůvky, ostružiny a houby. Podzim objeví multifunkčnost deštníku, umožní pouštění draka krmelcáka a před nadcházející zimou přinese nachlazení s protivnou chřipkou. Když kašel odejde a rok se s rokem sejde, je tu opět bělostná paní zima a lze pro změnu uplácat třeba sněhuláka. A pořád dokola, tralala.

Klára a Jan Smolíkovi jsou autory (nejenom) komiksové knihy Medvídek lup a jeho kamarádi, určené jak předškolákům, tak dětem, které už chodí do školy. Původně vycházely dvoustránkové komiksy na pokračování v tradičním českém časopise Sluníčko a současné souborné vydání příběhů je druhé v pořadí (první vydání 2008). Je tedy i pravděpodobné, že se periodicita Sluníčka a počasí za oknem tehdy odráželo přímo v ději komiksu. Kniha má celkem 32 komiksových příběhů (64 listů) a zbytek obsahu z 96 stran tvoří různé labyrinty, hádanky, rébusy a úkoly, jež se zaměřují na dětskou pozornost. Osobně nemám rád, když se do knih píše, nebo maluje a možná by bylo dobré ony hlavolamy dětem nakopírovat, či namísto tužky používat ukazováček. Samozřejmě se jedná pouze o můj subjektivní názor a doporučení, ale s tímto postupem vám kniha dobře poslouží i napříště, nebo pro další děcko. Zkrátka a dobře, jsem stará Spořínkova škola.

Jestliže se pozorně podíváte na komiksovou postavu medvídka Lupa, možná vás, jako mne přepadne intenzivní pocit déjà vu. Medvídek je antropomorfním ztělesněním plyšového kamaráda, se kterým jste si jako děti hrály a možná ho ještě zcela omšelého, oslintaného a rozpáraného (tajně) schováváte ve skříni. Možná se jmenoval Míša? Pokud jde o mne, Míšu již dávno nemám (škoda), ale rozhodně ho mají mé děti, což mě přivedlo přímo k filozofické otázce a kulturní sociální antropologii. Podle jakého vzorce si malý človíček vybere téměř vždy nevýrazného hnědého medvěda, hned vedle hromady Mimoňů, Angry Birdsů, Příšerek s.r.o. a jiných zkomercializovaných produktů? Na řešení jsem zatím nepřišel, ale jsem nekonečný snílek a mám rád bájesloví. Snad má volba kamaráda, něco společného s pohanským uctíváním a kultem medvěda, který máme dědičně ukrytý v nevědomí? Kdo ví?

Ale abych se vrátil z dávného šerověku do soudobé reality. Dva úsporné listy každé epizody mají vždy původní nápad, smysluplný děj a vtipnou, či poučnou pointu. Komiksové panely vyplňuje již konvenčně moc pěkně Honza Smolík svou jedinečnou kresbou.

Nebýt havrana Filipa, dal by se komiks Medvídek Lup přirovnat ke kultovnímu Čtyřlístku. Truhlář jezevec má, stejně jako Myšpulín, hlavu plnou nápadů, zlepšováků a vynálezů, přičemž parní necky atakují přímo podžánr sci-fi steampunk. Bravo! Zajíc Bonifác mi v mnoha paralelách evokuje Pinďu a veverka Juliána velice ráda vaří, jako Fifinka, sic bláznivé gender améby mi mohou skočit do trenek a oběhnout jejich gumu tam a zpět, čímž si otevírám prostor pro závěrečné hodnocení.

Medvídek Lup a jeho kamarádi jsou mimořádně hravou a morálně absolutně čistou pohádkovou knihou, jež dětskou duši nevystavuje žádné zjevné ani podprahové indoktrinaci. Možná si říkáte o čem to (sakra) mluvím? Vlastně je třeba říct, že tato recenze je určena primárně rodičům, kteří mají rádi své ratolesti a čile se zajímají o literaturu, či popkulturu pro děti. Nepředpokládám, že běžný bezdětný nerd dočetl text až sem, jinak před ním smekám. Takže, posaďte se někdy s vlastním potomkem před televizní obrazovku, namísto obvyklého pohodlného odkládání a sledujte společně například programovou skladbu kanálu ČT – Déčko. Možná po shlédnutí úchylného panoptika duhových barev, multikulti, gender, bruselské, či jiné propagandy a ostatních odporných klínů do nevinné (naivní) hlavy prcků, oceníte, stejně jako já, kult medvídka Lupa. Anebo, víte co? Ten novodobý oltář raději ani nepouštějte a ony vzácné chvilky si užijte raději nad pěknou knížkou. Kláře mnohokráte děkuji za práci na poli dětské pregramotnosti, čtenářské gramotnosti a její osobité publikace, jež rozvíjí obrazotvornost a nenásilně otevírají brány do říše fantazie, které právě televize uzamyká.

Kniha Medvídek Lup a jeho kamarádi vyšla v nakladatelství Mladá fronta v roce 2017. Pro děti od 4 let.