Husité

Nevíme přesně, kdy se mistr Jan Hus narodil (kolem r. 1370), zato zcela jistě víme, kdy a jak zemřel. Stalo se tak 6. července 1415 a letos tomu bude rovných 600 let. Jan Hus byl český náboženský myslitel, římskokatolický kněz, vysokoškolský pedagog, kazatel a reformátor. Mistr Jan tvrdě kritizoval církev a její pojetí Kristova učení zlořády v církvi. Husovo učení se dostávalo mezi prostý lid, který mu ochotně a nadšeně naslouchal. Na druhé straně vyvolávalo vlnu nevole v řadách mocných tehdejšího světa. Jan Hus nebyl ochoten své učení odvolat a byl vylákán před kostnický koncil, kde byl odsouzen jako kacíř. Následně byl vydán světské moci a poté, co opět odmítl odvolat své učení byl upálen na hranici. Husovo upálení mělo zcela opačný účinek, než koncil zamýšlel. Kacířské učení neshořelo spolu s mistrem a začalo se v českých zemích rychle šířit. Hus začal být uctíván jako mučedník a jeho stoupencům, kteří si sami říkali kališníci se po vzoru jejich mistra přezdívalo hanlivě husité. Lidová nespokojenost přerostla ve výbuch husitské revoluce. Události, které následovaly po násilné smrti Jana Husa upálením v německé Kostnici doslova otřásly tehdejší Evropou v základech.

Jan Hus, husité a husitství je látka, již jsem zhustil do jednoho odstavce, ač by vystačila na celoživotní práci. Troufám si tvrdit, že většině čtenářů jsem nepřinesl nic nového pod Sluncem. Jsou to naše pohnuté dějiny, které se vyučují už na základní škole. Smutnou skutečností je, že se přepisují a přizpůsobují aktuálním politickým potřebám. Včera i dnes.

S autorskou dvojicí Klára a Jan Smolíkovi jsem vás nedávno seznámil v jejich posledním komiksovém počinu Na hradě bradě. Pohádkový příběh, který je určen nejmenším mne skutečně zaujal a potěšil. O Kláře jsem napsal, že ví přesně, co chce a jak toho dosáhnout. Ukázala se jako protřelá vypravěčka, jež dokáže pracovat nenásilně s dětskou duší. Tentokrát jsem si vzal na paškál další kousek autorské dvojice s názvem Husité.

Husité jsou hybridní knihou kombinující psaný text, obrázky a komiks. Díky zvolenému tématu je zřejmé, že publikace si klade mnohem vyšší ambice než pouze pobavit a morálně poučit. Je také určena staršímu dětskému publiku od 10 let a bude s ním pracovat v dějepisných sférách.

Klára Smolíková si přizvala na pomoc s vyprávěním dva dětské cestovatele v čase, Mikuláše a Anežku. Jejich stroj času má podobu kouzelné hole takzvané žižkovky. Mikuláš přichází z roku 1883 a Anežku potkává na táborském náměstí v roce 2012. Anežka nevěří malému cestovateli v čase a tak nezbývá, než ji přesvědčit na vlastní oči. Stačí poklepat kouzelnou holí a ta je přenese o šest set let zpátky.

Díky kouzelné holi se vydáme na fantastickou procházku do jinak přísně reálné minulosti. Klára pracuje s historií zodpovědně a chápe pojem slova kauzalita. Jinak řečeno, že se nic neděje bez dostatečné příčiny. Spisovatelka se tedy nechová, jako mnozí současní rádoby vykladači historie, kteří vybírají z vánočky rozinky, nebo pouze mandle, podle toho, jak se to právě hodí. Klára vám naservíruje celou vánočku, i přesto, že je lehce připečená. To je férové a upřímné jednání.

Abych se vrátil ze světa metafor k realitě. V praxi to znamená, že nebudeme okamžitě svědky upálení mistra Jana Husa a také ihned nepoženeme křižáky s bojovou písní na rtech. Začneme pěkně od píky, od náboženství a od svaté knihy Bible. Zde čtenář pochopí, že kniha svatá se vykládala podle potřeb mocných, podobně jako se například manipuluje s historií ve prospěch určitých skupin. Toto poznání sdílel Jan Hus prostému lidu, který byl mnohdy negramotný a pokud ne, nebylo mu beztak dovoleno v Bibli číst. Klára si je velice dobře vědoma pozměňování a popírání historických skutků, neboť se dá předpokládat, že jako husákovo dítě se stala obětí upravených dějin. Co se mé osoby týče, tak ano. Na různé polopravdy a jiné úhly alternativních pohledů jsem snad i díky tomu velice nedůtklivý. Jsem přesvědčen, že dezinformace, manipulace a působení na myšlení další osoby, či více osob je zločinem. Zde beze zbytku platí – napálí tě jednou, hanba jim, když tě napálí podruhé, hanba tobě.  Proto velice oceňuji projekty typu Zachovejme paměť národa apod.

Klára Smolíková si je těchto faktů velice dobře vědoma a věnuje jim dvoustranu 52 – 53 s názvem Paměť děravá. Nejlépe to vystihuje úryvek z dialogu mezi Anežkou a Mikulášem „Ve škole se třeba učíme, že husité hlavně loupili a ničili, ale můj dědeček říká, že bychom měli být na Husa a husity hrdí.“ V jedné větě je tak vystiženo vše. Spatřuji tam soudobý generační střet a možný pohled na historii lidí vyrůstajících před a po roce 89 minulého století. K vyjádření ohledně současných vykladačů jsem použil přirovnání k vánočce a vybírání si vhodných ingrediencí podle aktuální politické chuti a zadání. Ono připálení lze použít, jako příměr k loupení, ničení a proč to nenapsat, vraždění. Lidových mouder je po ruce také mnoho, např. po bitvě je každý generál, všude je chleba o dvou kůrkách, rub a líc, když řeknu A – řeknu i B. Důležité je ovšem vědět, že žádná válka, jestliže k ní dojde, není poetická a romantická. Krutosti jsou páchány na obou stranách a nikdo, kdo spadne do válečného mlýnku na maso, nezůstane bez viny.

Řekl bych, že máme za sebou tu těžší a úředně odměřenou část recenze. Klára pojala knihu od prvopočátků husitského hnutí a věnuje její obsah komplexnímu výseku z časové osy až po dopad husitství na náš národ v současnosti. Lze tedy prohlásit, že kniha vstřebala více jak půl tisíciletí a to nejsou rozhodně malé cíle.

Velkorysá publikace je určena staršímu dětskému čtenáři a je bohatší na texty, které jsou štědře doprovázeny krásnou ilustrací Honzy Smolíka. V rámci zábavnosti a školy hrou je textová strana vyvážena regulérním komiksovým listem. Někde na půl cesty lze nalézt obrázky a drobné hádanky. Zásadní dějepisná fakta, jsou shrnuta v několika bodech a přímo se odráží v komiksu. Klára se, pokud je to jen možné, vyhýbá těžkopádným datům a používá pouze ta zásadní. Věci sporné, u kterých by si dva historici dali po nose, podává s úžasným ženským nadhledem a vtipem. Troufám si tvrdit, že Jan Amos Komenský může v klidu spočinout, neboť našel věrné následovatele jeho velké myšlenky.

Knihu Husité vydalo nakladatelství Albatros v roce 2013 v dotisku 1. vydání. Příště se podíváme  na knihy stejné autorské dvojice Řemesla a  Jak se staví město.