logo

KORUNA TŘÍ – ZTRACENÉ KRÁLOVSTVÍ

Život není fér. Jednomu nadělí více, druhému méně, ať už se jedná o dary na neuchopitelném duchu, či hmotném majetku. Jako bych slyšel ty demagogické hlasy říkající – Nefňukej, všichni máme stejné možnosti a šance. Neúspěch je vždy selháním jedince a nikoliv společnosti. Opravdu? Chce mi snad někdo tvrdit, že děcka narozená na královském dvoře a v chudinské čtvrti mají stejnou pozici na startovní čáře pozemského bytí? První jmenovaní dostanou prestižní školy a ti druzí zůstanou negramotní, přičemž nepochybuji o tom, že štěstí je muška jenom zlatá. Někdy se ovšem jsoucno škodolibě rozhodne, že hodí klacek pod nohy i potomkům monarchů a vymáchá jim hubu v blátě. Stávalo se to v lidských dějinách a ve fantasy prostředí, to snad nikoho nepřekvapí. Dosti mudrování, nasedněme na křídla nespoutané čisté fantazie a vydejme se podruhé do říše Toronie. Hra o trůny pro mladší čtenáře je zpět!

Isur, Idilliam a Ritherlee jsou tři země Toronie, kterým vládne nemilosrdný král Brutan. Oblast tří království se koupe v krvi a Tisíciletá válka nebere konce. Lidské utrpení nezná hranic a snad i proto rezonuje mezi obyvatelstvem říše stále častěji proroctví – Pod novým světlem nebeským tři dědicové vystoupí, povládnou silám neznámým, prokletého krále zabijí. Naděje.

Jak již víme z první knihy Koruna tří, tyran Brutan skutečně počal se svou konkubínou Kaljou trojčata a ta je v pořádku porodila. V prvním odstavci jsem naznačil, že panovník despota udělá vše proto, aby se věštba předpovídající jeho pád nikdy nenaplnila a on nemohl být svržen ze stolce krutovlády. Vražda vlastních dětí je pro něj drobnou lapálií a překážkou v udržení si absolutní moci, ale život občas překvapí. Nemilosrdný, či snad milostivý (?) osud vyšle na pomoc starého čaroděje Melchiora a ten trojčata zachrání před jistou smrtí. Mág se také postará o to, aby potomci Koruny tří vyrůstali v ústraní a v utajení. Dokud na obloze září tři Hvězdy proroctví, má Toronie a její lid naději a ta, jak tušíme, umírá poslední.

Druhé pokračování fantasy trilogie Koruna tří s podtitulem Ztracené království započne jakýmsi intermezzem tři roky po narození trojčat, kdy budeme sledovat jejich maminku Kalju na poslední cestě do žhavých plamenů hranice. Po oné literární vsuvce poskočíme o deset let vpřed, tudíž do věku třinácti let sourozenců. Navážeme zcela naplno na tři příběhy z první části, jež se začínají pozvolna a neodvratně proplétat v jeden mocný prut, jako vystřižený z posledního mentorování českomoravského knížete Svatopluka. Není těch trojek, trojic a třináctek trochu moc? 🙂

Dívka Elodie vidí a mluví s duchy. Tarlan komunikuje se zvířaty a některým i vládne. Galf se umí udělat neviditelným, přičemž ještě není čtenáři vyjeveno, zda se jedná o vrchol jeho nadpřirozených schopností. Jak běží čas a události uhání o překot, zjišťují naši hrdinové, že jejich zvláštní nadání nezná téměř mezí. Může Elodie stvořit nepřemožitelnou armádu z přízraků a Tarlan postavit obdobné zástupy ze zvířat, jež vykročí jednotně jako vojsko proti nepřátelům Toronie? A co Galf, co ten svede za další triky a kouzla? Bude to vše stačit proti temnému Brutanovi, který se stal nemrtvým vládcem hnijících zástupů zombií? Zatím dorazili ke břehům království invazní lodě vládkyně z Galadronu, jež nemá slitování a zajatce neživí. Vyhlídka na budoucnost není právě růžová, ale naděje… Až kam na nebi svítí tři Hvězdy proroctví, tak stále je. Naděje.

Anglický spisovatel tvořící pod pseudonymem J. D. Rinehart přivádí mladého čtenáře opět do jeho snové země, kde není nic nemožné a zázraky vyřídí nejpozději do tří dnů. Nejpozději, jinak máte možnost reklamace. Magie je pro lidi tak samozřejmá, jako rychlý internet v dnešní době a snad nikdo nepochybuje o tom, že čaroděj Melchior je správcem sítě a všemocným adminem fantasy světa. Mág může libovolně mačkat tlačítko Esc, F5, Enter a Delete, násobeno, či děleno správným poměrem magických čísel. Je vskutku mocným programátorem, nebo hackerem paralelního systému. Smrt je součástí života a lidská existence má pro zdegenerovanou šlechtu, která žije daleko odtržena od reality v křišťálové bublině, nulovou hodnotu. Inu, pro dospělého jedince nic nového pod Sluncem a náctiletý konzument fantasy příběhu možná utrpí šok, stojíce tváří v tvář zrcadlu nastavenému společnosti.

Matka všech bitev kojí své věrné a mateřské mléko s příchutí krve je velmi výživné! Během četby jsem si neustále kladl otázku, zda je věkové doporučení nakladatelství 10+ vhodné a zdali bych knihu svěřil vlastním dětem. Podobné úvahy jsem nastínil i v recenzi na první díl a tentokráte říkám, NE, rozhodně nesvěřil. Autor poněkud přitvrdil v explicitním popisu a k přirovnání ke Hře o trůny už schází pouze sex. Minimální (!) hranicí četby, je dle mého skromného názoru věk oněch trojčat, to znamená  13+ ! Troufám si tvrdit, že žádná komerce a prodejnost nesmí nikdy stát nad jemnou a teprve se formující dětskou duší.

První půlka knihy trpí žalostně něčím, co osobně nazývám stigmatem, nebo syndromem trilogií a lépe řečeno, nudou. Čtenář přeskakuje neustále mezi trojčaty a občas musí dávat bedlivý pozor, koho dějová linie aktuálně běží. Je nutno hlídat, kdo je na pořadu dne. Mnohdy jsem byl rád, že sourozenci nejsou čtyřčata a nedej bože, snad paterčata! S každou novou kapitolou jsem se vracel v ději a musel si připomenout, koho že to právě čtu biografii a životní úděl. Suchopárnost se vytrácí zhruba v půlce svazku, kde vyprávění nabere nový dech a promění se ve volný, nekontrolovatelný pád.

Mladistvému čtenáři jsou vyjeveny nové souvislosti, popudy a motivy hlavních postav. Trojčata neustále sílí a prostí lidé před jejich charismatem spontánně poklekají, třímajíce v rukou všemožné zbraně a přísahajíce jim věrnost, ve jménu rodné půdy, vlastních potomků a dalšího bytí či nebytí. Starobylá říše Toronie se otřásá v samotných základech a revolta Tří přináší její znovuzrození. Ztracené království je znovuobjeveno a neskutečné legie se dávají na nekompromisní pochod. Děj plyne samovolně a mnohdy je skoro slyšet čirá hudba vyšších sfér a vy víte, že všechno je v naprostém pořádku a vše dobře dopadne. Popis epických scén je dechberoucí a slza se tlačí do emotivního oka. Pohádkové příběhy jsou třeba dospívajícímu člověku pro jeho zdravý morální rozvoj, aby dovedl bezpečně rozlišit dobro od špatnosti a jednoho dne se dokázal postavit na světlou stranu a za správnou věc sám bojoval. Cesta za pravdou a spravedlností není nikdy snadná, a to je hlavní poselství poněkud ponuré knihy. Trojka je svaté číslo a já pevně doufám, že závěrečný díl bude trojjediný.  Do třetice všeho dobrého i zlého. Naděje.

Kniha Koruna tří Ztracené království vyšla v nakladatelství HOST v roce 2016. Překlad provedla Romana Bičíková. Pro čtenáře od 10 let?

  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

František Mejstřík

Redaktor. Knihomol a komiksový nadšenec. Svého času i aktivní kreslíř, dnes na autorské dovolené. Fascinuje ho vesmír, astronomie a starobylé civilizace. Při cestách za megalitickou minulostí naplno propadá potápění a z toho plyne záliba v podvodní fotografii. Má názory, které se často rozchází s hlavním proudem, rád přemýšlí o podstatě a jde k jádru věci.


KOMENTÁŘE