Hra o trůny v komiksu

Zima se blíží. Tak zní mnohoznačné rčení rodu Starků, při jehož vyslovení zamrazí i toho nejudatnějšího člena klanu. Nejedná se pouze o lakonické konstatování faktu, že na obzoru je další krutá a nikdy nekončící zima. Ono sdělení má mnohem hlubší význam a nemusí mít nic společného s obrovskou ledovou Zdí, za níž žijí pohanští Divocí, a snad i nemrtvé brutální bytosti z dávných legend. Zima se blíží může znamenat i tušení podlých intrik a úkladů, které mohou ohrozit rodinu Starků vládnoucích ze Zimohradu celému Severu. Mráz přichází paradoxně z Jihu, z Králova přístaviště, a má podobu samotného krále, jenž přijíždí s prosbou, jež se neodmítá.

Králův pobočník zemřel za podivných okolností a vladař hodlá požádat Eddarda Starka, zda by se nezhostil náhle uvolněného postu. Každý jiný kariérista by byl onou poctou nadšený, ne tak ovšem  Eddard, který si zakládá na svém šťastném rodinném krbu a tuší, že jeho přísaha věrnosti králi Robertu Baratheonovi bude příčinou a zkázou jeho rodu. Život občas staví i ty nejčestnější lidi před zdvořilou nabídku, která má formu nevyřčeného rozkazu. Danajský dar má mnoho tváří. 

Souběžně s osudy lidí z dalekého Severu se dávají do pohybu další nezadržitelně lavinovité události v Sedmi královstvích. Velice ambiciózní rod Lannisterů spřádá neviditelné sítě, stejně jako za Úzkým mořem princ Viserys z rodu Targaryenů. Lannisterové mají ohromné bohatství a zchudlý dědic z rodu Targaryenů má pouze krásnou sestru Daenerys, kterou hodlá využít jako své eso. Ti všichni mocnáři jsou tak rozdílní a přesto stejní. Co je spojuje? Touha usednout na Železný trůn a vládnout rozlehlé říši. Hra o trůny začíná!

„Prostí lidé chtějí déšť, zdravé děti a léto, které nikdy neskončí. Prostí lidé se nestarají o to, jak velcí páni hrají Hry o trůny, pokud mají svůj mír. Jenže ten nemají.“ Ser Jorah Mormont

Hra o trůny je fenomén, o tom žádná. Nejsem zarytý dogmatik, ale asi nemá význam rozpitvávat mimořádný úkaz, který převálcoval ve všech TOPkách (nejenom) žánrovou konkurenci, ať už jde o pulty knihkupců, sledovanost kabelovky a další návazné dojné krávy. Vlastně se jedná o tak pozoruhodný jev, který mě(!), televizního ignoranta dokázal přikovat na dlouhou dobu k obrazovce. Konec konců, jestliže se v dnešní době používá srovnání v žánru fantasy, tak recenzent sáhne po léty osvědčenému Pánovi prstenů, či Hře o trůny. Kdo nevěří, ať tam běží! Zdrojem celé té davové hypnózy a psychózy jsou knihy George R. R. Martina, které se dočkaly velice zdařilé filmové adaptace. Asi tak nikoho neudiví, že světlo světa spatřila i komiksová úprava.

Komiksovou knihu zahajuje znamenitá předmluva George R. R. Martina, na pro něj nostalgické téma komiks. Jeho osobitá zpověď je dechberoucí, dobře se čte a plyne natolik samovolně, že jsem po jejím vstřebání začal pochybovat o vlastních textech. Holt, kdo umí, ten umí a Fanda jen čumí. Po fantastickém úvodu duchovního otce Hry o trůny následuje zlatý hřeb knihy v podobě souborného vydání sešitů 1-6 (zde kapitol). Zakončení svazku pak patří obsáhlému výkladu o Vzniku knihy, doplněnému o speciální prémiový obsah, jako jsou zasvěcené komentáře autorů, zážitky z konkurzu, rozličné skici a pojednání s námětem Barvy a písmo. Závěrečný bonus evokuje menší knihu o knize.

Hned z kraje je třeba si ujasnit, že grafický román Hra o trůny je přímou adaptací knihy, nikoliv adaptací stejnojmenného seriálu z produkce HBO. Obě obrazová média vycházejí ze stejného zdroje (Píseň ledu a ohně), což může přinést ve výsledku podobný vizuální zážitek a jindy může být pojetí značně odlišné. Každý, kdo četl knihy George R. R. Martina mi jistě dá zapravdu, že jeho snový svět je nesmírně komplikovaný. Sám spisovatel byl svého času pevně přesvědčený, že   literární vize nelze převést do jiného formátu, aniž by se ztratil původní význam. Naštěstí se spletl.

Autor komiksového scénáře Daniel Abraham se postavil obtížné výzvě zpříma a čelem. Zhostil se nelehkého úkolu vypustit určité pasáže na úkor jiných, neboť do zhuštěného formátu, kterým komiks je, není možno vše fyzicky převést. Daniel se tak musel stát jakýmsi Střihorukým Edwardem, který provede radikální střihy, aniž by se komplexní originál proměnil v nemohoucího ubohého kastráta.

Co dělá Hru o trůny mistrovským dílem, krom jiného, jsou k dokonalosti vybroušené dialogy, a ty, pokud možno, zůstávají beze změny. Rozhovory jsou pro Hru o trůny alfou a omegou, které válcují akční i všudypřítomné postelové scény. Ostatně, hlavní postavy toho napovídají i při sexu až až. Snad nejraději mám trpaslíka Tyriona a jeho, jako meč, ostrý jazyk. Tyrion Lannister je mým lakmusovým papírkem a musím potvrdit, že i v komiksu zůstává neopakovatelným malým velkým mužem, jenž vládne brilantním mozkem a bojuje nadhledem, ironií a sarkasmem. Scénárista se jistě často pohyboval na tenkém ledě, ale pravdou je, že mu na záda dýchal sám Velký bratr, který si konečný výsledek ohlídal. Osobně se domnívám, že komiksová adaptace žije samostatným svébytným životem a není nic dlužna své literární předloze.

Ilustrátor komiksu Tommy Patterson zaujal ihned konkurzní porotu a hlavně samotného Velkého George, který neponechává nikdy nic náhodě. Lze tak prohlásit, že se Tommyho paže stala prodlouženou rukou mysli samotného tvůrce epické fantasy. Tommy má nesporný smysl pro detail, což jsem musel ocenit už během rané četby, kdy jsem se volky nevolky zastavoval u některých obrázků. Panel Hostina na Zimohradu můžete brát tak nějak automaticky a samozřejmě, ale já si u něj kladl otázku – proboha, jak tohle dlouho maloval? To jsem ještě netušil, že dostanu odpověď na svůj dotaz v bonusové sekci. Snad jen napíši, že pokud jsem chtěl někdy malovat komiks, tak děkuji, už ne. Obdobných panelů plných podrobností a kulis v pozadí je v obrázkovém příběhu více. Správnou mystickou atmosféru posléze, zabalenou do barevného hávu dodal svým umem kolorista Ivan Nunes. Vyzdvihnout si zaslouží také původní obálky komiksů, jejichž autory jsou Alexx Ross a Mike S. Miller.

Kreslíř Tommy Patterson se hned v prvních sešitech musel vypořádat s více, jak padesátičlenným zástupem figur, které měly být snadno rozeznatelné. Bylo třeba věrně zachytit odlišnosti postav, rozdílná gesta, grimasy a třeba podchytit charisma. Tento požadavek se mu úplně nepodařilo splnit, hlavně uvnitř, či v kruhu jednotlivých rodů, kde se uplatňuje dědičná podobnost. Pro můj subjektivní vkus je jeho kresba až moc malebná a ne zcela vhodná pro zachycení onoho drsného světa. Ale je patrné, že Tommy na sobě disciplinovaně a tvrdě pracuje. Postupně přidává temnotu a chmury tam, kam náleží.

A zima… Zima se blíží…

Knihu Hra o trůny–grafický román–svazek 1 vydalo nakladatelství Egmont ve společnosti Albatros Media a. s. v roce 2012. Překlad komiksu provedl Peter Kadlec. Předmluvu a Vznik knihy přeložila Jana Hejná. Určeno pro čtenáře od 14 let.