TEMNÝMI CESTAMI KRÁČÍ OSUDY LIDÍ

Psal se rok 1843. Do přístavu v Saint-malo připlula plachetnice a na ní polský šlechtic Mieszko Skarbek. Sotva vstoupil na pevnou zem, najal si kočár a jel do Paříže. Tak začíná kniha „Temnými cestami“, nový přírůstek do mistrovské edice nakladatelství Crew. A nejde jen o název edice, který v plném názvu zní Mistrovská Díla Evropského Komiksu. Tato kniha je opravdu něco extra. Jsou to dva příběhy vyprávějící, jakými temnými stezkami mohou kráčet lidské osudy. Jsou to příběhy psané na míru Grzegorzi Rosińskému. Prvním a delším příběhem je „Pomsta hraběte Skarbeka“ a druhým má prostý název „Western“.

Troufnu si tvrdit, že Polák Grzegorz Rosiński je mezi českými komiksovými fandy poměrně známým tvůrcem. U nás ho známe především jako kreslíře „Thorgala“, jehož český osud se zřejmě také vydal temnými cestami, a pak také „Šinkla a jeho velké síly“. V zahraničí patří k největším komiksovým hvězdám. Získal řadu cen, v roce 2006 převzal v Bernu na polské ambasádě „Krzyż Oficerski Orderu Odrodzenia Polski“ za vynikající umělecké výkony a zásluhy o polskou kulturu a byl také vyznamenán belgickým Řádem Leopolda II.

Ani Grzegorzova cesta nebyla bez mraků a zalitá sluncem. Narodil se  3. srpna 1941 a po dokončení Akademie výtvarného umění ve Varšavě ilustroval dětskou beletrii, vzdělávací publikace i gramofonové desky. Mimo to byl spoluautorem několika polských komiksových sérií – Kapitan Żbik, Legendarna historia Polski a Pilot vrtulníku. Od poloviny sedmdesátých let už ale spolupracoval s belgickým scénáristou Jean Van Hammem na sérii Thorgal, jehož první díl vyšel v roce 1977. Jejich spolupráce probíhala především poštou. V roce 1981 však bylo v Polsku, po vojenském převratu, vyhlášeno stanné právo a byl mimo jiné omezen i poštovní styk se Západní Evropou. A protože je pro Grzegorze kreslení vším a chtěl i nadále kreslit svobodně, tak musel sebrat odvahu a i s rodinou uprchl do Belgie. Opustil milovanou rodnou zemi, kde mu dle jeho slov bylo dobře a kde zanechal své přátele a vydal se do neznáma.

Western

Po letech strávených s Thorgalem se už Grzegorz Rosiński cítil tímto tématem unaven. Už si sice zkusil odpočinout u „Šinkla a jeho velké síly“, ale cítil, že potřebuje větší změnu. Proto požádal svého parťáka Van Hammeho, se kterým stále spolupracoval na Thorgalovi, o scénář s erotickým, pirátským či westernovým námětem. Van Hamme si vybral westernové téma, protože i on pro to sdílel s Rosińským vášeň. Inspiroval se tématem dětí unesených indiány.

Grzegorz, který si už jako malý rád hrál na kovboje a indiány a je fandou starých filmových westernů, se komiks Western rozhodl pojmout netradičně tak, aby to nebyla jen kopie americký spektáklů či spaghetti westernů anebo další z běžných evropských komiksových westernů. Chtěl ukázat drsné osidlovaní divokého západu. Rosiński nechtěl použít klasickou perokresbu, kterou by vybarvovali jiní, ale kresbu tuší doplnil akvarelem, kvaší a temperou. Zvolil omezenou barevnost připomínající staré zažloutlé fotografie. Jen krev nakreslil sytě rudou, to aby měla na čtenáře ten správný šokující účinek. Navíc komiks doplňují dvoustránkové olejomalby, které nezasahují do děje, ale skvěle dotvářejí celkovou atmosféru.

Výsledkem je komiks o 63 stranách, který i přes větší množství textu poměrně rychle uteče. Komiks svou délkou i rozsahem spadá spíše do povídek. Nemůžu říci, že bych z něj byl nadšený a že ve mně zanechal nějakou hlubší stopu, ale bavil mě. Bohužel jsem poměrně brzy začínal tušit závěrečnou pointu, možná i díky vyprávění hlavního hrdiny, které se nevyhnul větám typu „Jen já ještě nepochopil, že jsem si udělal nepřítele na život a na smrt“. Komiks je doplněn ukázkou scénáře. Ten je zajímavý jednak tím, jak se Rosiński občas odkláněl od popsaných scenérií, ale hlavně poznámkami a skicami, kterými si jej Rosiński doplnil.

Pomsta hraběte Skarbeka

Prvním a bezesporu hlavním příběhem knihy je „Pomsta hraběte Skarbeka“. Jejím autorem je další belgický scénárista Yvesem Sente, který se před napsáním scénáře znal s Grzegorzem mnoho let. Strávili spolu spoustu dní a nocí nad sklenkou vína, během kterých Sente Rosińského dokonale poznal. Když mu pak Rosińského žena Kazimíra několikrát navrhla, aby pro Grzegorze něco napsal, nebyl pro něj problém vytvořit scénář přímo Rosińskému na míru.

Rosinský se rozhodl pokračovat v cestě naznačené už ve Westernu. Skarbeka vytvářel na tabulích 100x70cm, na které lepil jednotlivé kresby. Používal k tomu různé papíry a prakticky všechno, co na nich zanechalo stopu a  umožnilo vyjádřit scénu. Jeho syn Piotr jej popostrčil, aby vyzkoušel nové způsoby výtvarného vyjádření. Grzegorz tak sáhl po různých malířských technikách a začal je mezi sebou kombinovat. Při kreslení používal jako podklady dobové dokumenty, ale také vlastní fantazii.

Výsledek je ohromující. Při čtení komiksu má čtenář pocit, že listuje katalogem umělecké galerie. Jednotlivé panely opravdu vypadají jako dobové obrazy a zaměstnají čtenářovy oči na dlouhou dobu. Najdeme zde nejen krásné akty a nahotu, tu si Rosinský evidentně užíval, ale také obrazy ze společnosti či temné zákoutí Paříže. Na rozdíl od Westernu je tento komiks krásně barevný a je radost na něj pohledět. Jako bonus nalezneme za komiksem skicář plný aktů.

Skvělý je i scénář, který vypráví romantický dobrodružný příběh o zradě a pomstě ve stylu Dumasova Hraběte Monte Christa. Však je Dumas v příběhu i zmíněn. A není to jediná historická postava, se kterou se zde setkáme. Nezanedbatelnou roli zde hraje i skladatel Frederic Chopin, který zde má roli bratrance hlavního hrdiny Mieszka Skarbeka aka Louise Pauluse. To je velmi chytré, protože Skarbekové byli skutečným šlechtickým rodem v Polsku a Fryderyk Skarbek byl kmotrem Chopina. Tím však podobnost s historií končí. Děj tohoto malířského románu je plný zvratů, pirátů, lehké erotiky a lehce nás poučí i o historii Polska. Přesně tak, jak si to Rosinský přál. Stejně jako Western je i Skarbek plný textů, které jsou navíc doplněny novinovými články.

Celá kniha na mě dýchla nostalgií starých „ábíček“ a jejich dobrodružných komiksů na pokračování. Ačkoliv příběhy nejsou špatné, je to forma, která této knize dominuje. Kvůli té se budete ke knize vracet. Navíc kniha obsahuje výborný doslov Milana Krejčího, ve kterém obsáhle popisuje okolnosti vzniku obou komiksů a já jsem z něj čerpal při psaní této recenze. To jak zásadní tyto dva komiksy pro Rosinský byly, poznáme podle toho, že u kresby barvami zůstal. To je dobře vidět, když se zalistujeme do jednotlivých alb Thorgala. Od 29. alba „Le Sacrifice“ (2006) se kresba dramatické změnila a byla to samozřejmě změna k lepšímu. Pokud tedy máte rádi krásně kreslené dobrodružné komiksy, pak nad Temnými cestami neváhejte. Do knihkupectví však vyražte až za světla, v noci mají zavřeno.