logo

TEORIE ROZPADU – ANEB RED PO EVROPSKU, TENTOKRÁT NA VÁŽNO

Klidně by to mohly být variace na oblíbené příběhy z alternativních realit, takové Else Worlds/What If? – dle preferencí vyberte vydavatelskou stáj jednoho z amerických komiksových gigantů: DC (Else Worlds) nebo Marvel (What If?). Správně pulpové obálky a chytlavé tituly jako: “Dannyho parťáci po čtyřiceti letech – poslední mise” anebo “Co kdyby Hanebný pancharti byli ve skutečnosti sovětskými stranickými čističi?”. Tak by to možná vypadalo v Americe. Tady jsme ale v Evropě, tady se důchodci s ničím nepářou a když je naserete, zatnou vám tipec na to tata. Rata-tata…

Když se v roce 2010 nakladatelství CREW rozhodlo oprášit myšlenku vydávání evropských komiksů u nás, místo těšení se na “jiné světy” se komiksoví fanoušci spíše obávali, zda půjde (konečně) na českém trhu o životaschopný projekt. Vzhledem k neslavné historii podobných vydavatelských snah (dodnes oplakávaný Thorgal by mohl vyprávět…) bylo jasné, že CREW bude zase jednou pionýrsky prošlapávat nové cestičky ve snaze dostát své pověsti tuzemského komiksového věrozvěsta. Po pěti letech a devíti svazcích edice Mistrovská díla evropského komiksu se zdá, že vydávat dvakrát ročně několik komiksových alb v jedné knize ve zmenšeném americkém formátu byl dobrý nápad. Za to můžeme být jedině rádi, neboť se tak do našich knihovniček skrz naksrz prolezlých americkým mainstreamem otevřely dveře takovým peckám jako jsou Výprava za ptákem času, Incal nebo Blacksad – prakticky bych mohl vyjmenovat všechny doposud vydané komiksy,  protože chlapci z CRWE nás rozmazlují stejně jako kdysi před lety, kdy pro nás začali vybírat to nejlepší z americké provenience. Zejména pokud nevládnete jiným jazykem než mateřštinou, můžete se v klidu spolehnout na jejich výběr.

V knize nás nečeká jeden dlouhý příběh ve více albech jako doposud, nýbrž dvě samostatná alba: Falangy Černého řádu a Na lovu, obě od autorské dvojice Enki Bilal a Pierre Christin. Zatímco Christin si tímto odbývá u českých čtenářů svou premiéru, s Enki Bilalem už jsme měli možnost se setkat díky jeho trilogii Nikopol vydanou nakladatelstvím Egmont ČR v letech 2002 a 2003. Pokud nepatříte vyloženě mezi znalce evropského komiksu – a ruku na srdce, těch mezi námi mnoho není (sám se mezi ně nepočítám) – oceníte množství informací, které oba příběhy zasazují do historického i politického kontextu, což je v případě jejich žánrového zařazení “politický thriller” více než vítané. Kromě obligátních medailonů umístěných na přebalu, které shrnují kariéru autorů, obsahuje krásně vypravená publikace také rozhovor s tvůrci a doslov Ondřeje Neffa. Rozhovor není datovaný a chybí také zdroj, ale z kontextu je zřejmé, že pochází ze souborného vydání nakladatelství Casterman z roku 2006, které nám CREW v Teorii rozpadu přináší. Šikovně je umístěn doprostřed knihy, mezi oba příběhy, takže si můžete vybrat oddechový poločas – Christin s Bilalem v něm vzpomínají na počátky svojí spolupráce a vrací se do doby vzniku obou alb. Jako zatím u všech Mistrovských děl, i tentokrát máme tu čest s poměrně archivními kousky: Falangy Černého řádu se datují až do roku 1979 a album Na lovu je o něco mladší, vyšlo původně v roce 1983. Jinými slovy další časem prověřená klasika.

Představení obou autorů by vydalo na samostatné články, proto se zde omezíme na informace vyčtené přímo z knihy: obě alba měla už v době svého vydání nečekaný úspěch a minimálně pro Enkiho Bilala znamenala důležitý milník na cestě ke slávě. O generaci starší Pierre Christin byl v té době již ostříleným scénáristou, slavným zejména díky sci-fi komiksu Valérian. Jak Christin v rozhovoru vzpomíná, jeho záměrem bylo přinést čtenářům konkrétní současná témata, kterým se komiks v té době spíše vyhýbal.

Čtyři odstavce napětí za námi, abychom se také dostali k samotným komiksům. První album pojednává o skupině veteránů španělské občanské války, kteří se odhodlají vzít spravedlnost do vlastních rukou a přes půlku Evropy pronásledují španělské falangisty, své dávné protivníky z války, aby potrestali jejich krutý zločin, kterým se tito členové Falangy Černého řádu dovolávají “hodnot křesťanského západu”. Příběh se odehrává čtyřicet let po válce, takže výraz veteráni je více, než na místě: máme tu deset důchodců, každý z jiné evropské země, kteří vyráží na velké dobrodružství, o němž cítí v kostech, že bude dost možná jejich poslední. Na sklonku 70. let tak s nimi strávíme skoro celý rok, od ledna až do podzimu, na jejich cestě za pomstou, která je postupně zavede do Španělska, Itálie Švýcarska nebo Německa. Cestě, která má jasně daný začátek a konec: všichni ví, jak jedině má jejich putování skončit. To dává celému vyprávění definitivní charakter a protože naši hrdinové (dají-li se tak vůbec nazvat) nejsou žádní dobrodruzi v nejlepších letech, ale vyzrálí džentlemani (a jedna dáma), kteří už leccos zažili, nechybí ani vtipné popichování mezi starými pardály nebo lehký špionážní nádech, protože díky svým profesím má každý někde nějaké kontakty. Narace nepostrádá akci a napětí, ovšem přímo úměrně dávkované potřebám příběhu, tedy nečekejte žádný spektákl, spíše atmosféru francouzských detektivek. Rovněž na happyend zapomeňte, vyústění má hořkosladkou příchuť a přináší morální a ideové vystřízlivění. Nebo možná kocovinu.

Vlastně se dá říct, že Teorie rozpadu má svou západní a východní polovinu. Zatímco při čtení té první navštívíme různé západoevropské destinace, druhá část je zase celá východoevropská. Do polské vesničky se v zimě roku 1983 sjíždí skupinka vysokých komunistických funkcionářů strávit lovecký víkend v opulentním bolševickém letovisku. Každý z nich pochází z jiné země východního bloku a opět to nejsou žádní mladíci. Jsou to hrdinové revoluce, které spojuje věrnost idejím komunismu a oddanost jejich hostiteli, jemuž všichni vděčí za svou kariéru ve straně a tím prakticky za život. Příběh začíná nenápadně a stejně nenápadně se buduje i atmosféra. Scénář brilantně klame tělem – zdánlivě se na stránkách nic neděje, ale pod povrchem to bublá jak v kastrolu s borščem, který se každou chvíli rozlije a všechno okolo obarví. Do ruda. Pokud jsem v předchozím odstavci psal o akci, tak v tomto se budeme tvářit, jakoby žádná nebyla. Tady hraje prim napětí a nejistota, jež vás nutí lámat si hlavu nad tím, jak to nakonec dopadne. Ze střípků vzpomínek a dialogů se postupně skládá mozaika zrůdnosti komunistického zřízení: prakticky všichni zúčastnění si prošli svým osobním peklem, když se v různých obdobích stranických čistek stali najednou nepohodlnými, a přesto dál věrně slouží režimu, který je připravil téměř o všechno. Celé se to dá číst jako příběh o zlu jménem Sovětský svaz a pokud jste na hodinách dějepisu nedávali pozor, v albu Na lovu si mnohé osvěžíte.

Konečně se dostáváme k tomu možná nejdůležitějšímu, co mělo rozhodující vliv na vydání Teorie rozpadu v češtině, a tím je jméno Enki Bilal, respektive jeho kresba. Ke scénářům Pierra Christina jsem se, myslím, dostatečně vyjádřil v popisech jednotlivých alb, kresbu jsem si nechal nakonec. A stálo za to si počkat? Rozhodně. Jestli jsou scénáře čtivé, mají hlavu a patu a jednotlivé jejich části do sebe elegantně zapadají, pak způsob, jakým byly převedeny do komiksové podoby je naprosto dokonalý: nádherná realistická kresba, které nechybí naprosto nic – panely jsou napěchované detaily a ty obličeje… Na stránkách se to jenom hemží postavami, ale nehrozí, že byste někoho nepoznali nebo snad zaměnili s někým jiným. Schopnost vystihnout charaktery a náladu lidí a atmosféru lokací je obdivuhodná. Stačí jeden pohled a člověk má hned nějaký pocit. Krásná práce a mistrně zvládnuté řemeslo. Tak tohle je ten velký Enki Bilal! Skutečnost, že obě alba nesdílí stejný vizuál, neboť Enki začal v mezičase experimentovat s přímým nanášením barev a jeho styl se tak dále vyvíjel, už je pro nás jenom třešinkou na dortu.

Suma sumárum, devátý svazek edice Mistrovská díla evropského komiksu přináší do české komiksové kotliny zase něco nového a dělá čest svému edičnímu zařazení. Pokud vyloženě nemáte averzi k evropským komiksům, není důvod, aby neudělal radost i vám.

(Visited 147 times, 1 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Autor. Komiksový fanoušek, registrovaný hipster a zasloužilý otec.


KOMENTÁŘE