logo

JAK KOSATÍK VYMYSLEL, JAK MASARYK VYMYSLEL ČESKOSLOVENSKO

Devět historických událostí v dějinách našeho národa přináší komiksový cyklus ČEŠI. Projekt sleduje historické období od vzniku Československa (1918) až po okamžik, kdy se Československá republika v roce 1992 rozpadla. Kreslenému zpracování předcházela televizní série s názvem České století, vytvořená podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka, jenž je autorem i komiksové adaptace. Na každém dílu se bude podílet jiný ilustrátor, tzn. celkem devět českých komiksových tvůrců. Kreslířem prvního dílu je výtvarník Petr Novák alias Ticho762. Komiks vydala Mladá fronta v roce 2013.

1. Jak Masaryk vymyslel Československo
2. Jak Beneš ustoupil Hitlerovi
3. Jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha
4. Jak se KSČ chopila moci
5. Jak Gottwald zavraždil Slánského
6. Jak Dubček v Moskvě kapituloval
7. Jak z rock‘n‘rollu vznikla Charta 77
8. Jak se stal Havel prezidentem
9. Jak Mečiar s Klausem rozdělili stát

Tomáš Garrigue Masaryk byl politik, filozof, poslanec rakouské říšské rady a univerzitní profesor. V roce 1918 se stal prvním prezidentem Československa. Začal jsem vlastně koncem obrázkového příběhu a napsal to, co všichni víme, tedy měli bychom vědět. Je tedy zcela nasnadě, že první díl komiksového projektu ČEŠI odstartuje kontroverzní postava, kterou Masaryk beze sporu byl.

Historie je děvka prodejná s krátkou pamětí a klečí u nohou vítězů. Napoleon prohlásil, že dějiny jsou pouze snůška předem domluvených lží. Provolání je to tvrdé, leč není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Člověk, který se intenzivně nezajímá o dějiny, by možná nesouhlasil, ale kam až lidská paměť sahá, vždy tomu tak bylo a nic nenasvědčuje tomu, že by se mělo do budoucna něco změnit. Už ve starém Egyptě nechávali faraoni uchvatitelé přetesat jména nepohodlných předchůdců, strhávali jejich sochy, nebo dokonce nechali srovnat celá města se zemí, aby zmizela navěky z historie. Pozvolna nastupující křesťanství potlačovalo, až nakonec vymazalo pohanská božstva Slovanů a převzalo jejich místo. Ze soudobé historie si jistě každý vybaví televizní záběry z pádu totalitních režimů a kácení soch diktátorů. Jak jsem napsal, nic se nezměnilo, nemění a nezmění. Jsme lidé, je to v nás hluboce zakořeněno – lžeme, podvádíme a necháváme se  bezbolestně  zmanipulovat. Mohl bych ještě pokračovat dále, příkladů je bezpočet, chtěl jsem pouze nastínit, jak se to má s historií a jejím výkladem. Ve svém životě jsem se stal již jednou obětí manipulace a jsem opět svědkem překreslování, mlžení a pozměňování dějin. Zde beze zbytku platí – napálí tě jednou, hanba jim, když tě napálí podruhé, hanba tobě. Projekt ČEŠI budu nadále posuzovat výhradně jako pohled a výklad pana Pavla Kosatíka.

Komiksový scénář se odlišuje od filmové verze jen v rozšíření o paralelní dějovou linii, jinak lze adaptaci považovat za doslovný překlad. V první rovině zastihujeme profesora Masaryka roku 1914 připravujícího se na odchod do exilu. Druhá linie nám nabídne příběh urostlého chasníka Karla Vávry, jenž je odveden do Velké války. Na východní frontě je raněn, utrpí průstřel kolena, a do boje se již nevrátí. Vzhledem ke své robustní postavě ho rakouská armáda přemístí do zajateckého tábora jako dozorce. Zde si ho povšimne velitel tábora se zálibou v boxu a z Karla se brzy stane rohovník. Příběh boxera Vávry je dílem Martina Šinkovského.

Masaryk mezi tím prosazuje svůj sen o vzniku samostatného Československa. Absolvuje několik politických rozhovorů a intrikuje na všechny strany. Asi nebude velkým spoilerem, když prozradím, že kdykoliv vede Masaryk rozhovor se svým oponentem, nastupuje Karel do ringu. Prozřetelnost to sama chtěla, aby boxerův soupeř v duelu byl vždy stejné národnosti jako Masarykův protějšek. Musím uznat, že to je nápaditá změna a zajímavé zpestření oproti filmové verzi, alespoň z počátku. Když se to několikrát cyklicky opakuje, zjistíte, že to je nuda, a nakonec to i obtěžuje.

Poslední z rozhovorů v knize mne poslal do kolen a skoro jsem komiks sežral vzteky. Britský ministerský předseda David Lloyd George poučuje Masaryka způsobem, jako by byl malé děcko či nesvéprávný občan (scéna je i ve filmu). Přesvědčuje T.G.M. ve svém monologu o tom, jak je vlastně jeho nápad se založením samostatného státu neskutečně hloupý, že nic neví a nechápe souvislosti:

„Dal jsem si tu práci a zjistil jsem, jak to v sedmém století u vás vypadalo. Víte to? Nikde žádný stát, jen prales. A v něm jeden kronikář, který napsal větu o kupci, co si v tom lese postavil hrad. Vy mi teď, Masaryku, řekněte, jak se ten hrad jmenuje. Vogastisburk! Krásné české jméno. Kdepak asi ležel? Nikdo neví! O Vogastisburku ani o tom vašem kupci Sámovi nikdo nic neví. Třeba to byl Habsburk, když měl Vogastisburk!“

Monolog ještě dále pokračuje v podobném duchu, kde ministerský předseda zpochybňuje zda byla Velkomoravská říše a tvrdí, že její obyvatelé si neříkali Češi a Slováci. Poučuje, že přijímá ideály demokracie, poněvadž to byly ideály jeho národa po staletí! Nechce srovnávat zásady husitů s ideály Abrahama Lincolna. Otevírá otázku sudetských Němců. Prorokuje jako Sibyla o osudech do té doby neexistující Jugoslávie atd. Něco tak otřesného jsem dlouho neviděl a nečetl, připomíná mi to duševní průjem. Možností k vysvětlení se naskýtá hned několik – pan Kosatík se zbláznil, Kosatík je manipulátor, Kosatík překrucuje dějiny, Kosatík nezná dějiny nebo chodí na kávu se Šípkovou Růženkou Karlem Schwarzenbergem. Poslední možnost spolu s předešlou jsou pravděpodobné.

V posledním ústním duelu, který vlastně ani není duelem, ale jakýmsi pokřiveným monologem Davida Lloyda Georga, upadá paralelně boxer Vávra na zem za slov Co jsme mohli od českého kripla čekat. Celé to na mne působí velmi, ale velmi zvláštně. Tento konečný dialog, jak jsem již naznačil, mi přijde spíše, jako pokárání neposlušného, hloupoučkého žáčka, kterým rozhodně Masaryk nebyl. Prapodivné je to i z toho důvodu, že boxer byl celou dobu alter egem T.G.M. Pokud byl Masaryk na koni, tak i Karel zvítězil v ringu. No a po tomto posledním koberečku, kde se T.G.M. nezmůže ani na slovo, tudíž utrží drtivou porážku a boxer si vyslechne ona slova. Já zde vidím paralelu.

Celý vykonstruovaný rozhovor je neskutečná ptákovina a podsouvá čtenáři komiksu kupu nesmyslů a nepravd. Snad i proto, že se o konzumentech komiksů traduje, že neumějí číst. Ohledně citované části monologu stačí použít Wikipedii:

Sedmé století – Sámova říše byl kmenový svaz Slovanů existující ve střední Evropě v letech 624 – 659 podle Fredegarovy kroniky. Poloha nebo jméno hlavního města je neznámá. Zachoval se jen název jakéhosi Wogastisburgu, který je připomínán v souvislosti s podrobnou zmínkou ve Fredagarovi…

Fredegarova kronika neboli Historia Francorum je francká kronika sepsaná v 7. století v Burgundsku. Ačkoliv je zřejmé, že autorů tohoto díla bylo více…

Frankové tvořili volný svaz západogermánských kmenů.

Burgundsko nebo též Burgundy je francouzský region.

Krátká návštěva Wikipedie mi ujasnila, odkud ve svém imaginárním projevu čerpal informace (Fredegarova kronika) David Lloyd Georg, a potažmo i pan Pavel Kosatík. Brát informace z jediného údajně věrohodného zdroje mi přijde seriózní asi tak, jako bych se přel s člověkem o generaci mladším, či starším, zda má sluneční soustava osm, nebo devět planet (zde narážím na slova Napoleona). Stejně tak se už dnes nikdy nedozvíme, jaké klenoty vědění spálila španělská konkista v Americe, na základě čehož bych mohl tvrdit, že původní obyvatelstvo bylo negramotné, žilo v pralese a vlastně kdo ví, jak si vlastně říkalo, zda vůbec existovalo, a nebyl nakonec Abraham Lincoln prvním obyvatelem kontinentu? Že je to směšné a lživé? Ano je, nicméně je to ironizovaná oficiální historie, jež se vyučovala. Je cosi zvráceného na tom muset se povinně učit úřední dějepis. K dokonalému štěstí už nám pouze stačí, aby dorazila z Bruselu společná učebnice národů EU.

Formální historici předpokládají, že Slované přišli do Evropy na konci 5., nebo začátkem 6. století. Tato teorie má původ právě v západním dějepisectví a v jazykovědě 19. století, převážně německé, kterou historici papouškují dodnes jako nezvratné dogma. Historici se nepochopitelně opírají o archeologické poznatky z první poloviny prvního tisíciletí našeho letopočtu. Naštěstí existuje dosti odborníků, kteří tuto tezi zpochybňují. Celá staletí, ba i tisíciletí docházelo k dezinformaci, překrucování a vytrhávání slovanských kořenů, v čemž pan Kosatík vydatně pokračuje. Jen netuším proč.

Souhrn: Hra se slůvky je nebezpečná iluze a podle historie je to velice explozivní záležitost. Možná to nebyl stát, ale kmenový svaz. Žádný jeden kronikář, jenž sepsal větu v pralese, text byl vytvořen v Burgundsku. Vzhledem k jazyku, kterým je kronika psána, je zcela jasné, proč se onen slovanský Kamelot jmenuje tak, jak se jmenuje. Spekulace s Habsburkem je tudíž zavádějící nesmysl, nehledě na to, že jméno rodu se datuje až od roku 1100. Mohl bych ještě pokračovat, jak to bylo po staletí s demokracií v Anglii, nebo o zásadách husitů atd., ale to by pan Kosatík, abych parafrázoval jeho monolog, urážel mou inteligenci

Někde jsem slyšel, že by snad dokonce recenzent neměl mluvit do autorova pojetí ve stylu: „Ty stránky jsi mohl využít lépe.“ Ovšem v případě, kdy spisovatel postihuje celkem krátký časový úsek let 1914 – 1918, přesto bohatý na významné události, jsem přesvědčen, že mu do toho mluvit sakra budu. No a v situaci, kdy chce spisovatel podat faktickou výpověď o životě velikána, kterým Masaryk byl, tím tuplem.

Po duelu, kdy tatíček všech Čechů dostal KO na způsob protektorátního smýšlení, následuje krátký text a famózní příjezd do Prahy. To je více než nelogický a zkratkovitý skok. Prostor v komiksu je věnován několika rádoby intelektuálním přestřelkám na úkor pobytu v Rusku, kde zformoval legendární Československé legie, a nakonec i pobytu v USA. Tam uplatnil své pověstné charisma a vliv na prezidenta Wilsona. Ve státech to nakonec vše upekl, a Masarykova Washingtonská deklarace se tak stala v podstatě zakládající listinou nového demokratického Československého státu, Čs. republiky. To je podle mne to podstatné, co v komiksu není, a nakonec jsem se vlastně díky chybějícím zásadním pasážím ani z jeho obsahu nedozvěděl, jak Masaryk vymyslel Československo.

Za samostatný odstavec stojí kresba Petra Nováka a rovnou říkám, že to nebude žádné mazání medu kolem huby. Ilustrátor pojal vážnou historickou věc podobně jako scénárista. Na stránkách komiksu se pouští do jakéhosi zdánlivě vysoce intošského pokusu. Vrcholem experimentování je Masaryk, kterému z očí šlehají růžové plazmatické blesky a nad hlavou mu bdí iluminátské oko prozřetelnosti s textovým doprovodem Já přicházím dělat válku! Myslím, že zvolené téma by si zasloužilo korektní a komornější vizuální zpracování, nikoliv dehonestaci a kreslířovu veřejnou masturbaci.

Projekt ČEŠI jsem považoval za záslužný počin, ale pochybuji o zpracování a objektivitě. Očekával jsem, že na událostech starých sto let se nedá nic zbabrat a že budou pro mne přijatelné a nekonfliktní. Mýlil jsem se. Trochu se začínám obávat toho, co přinesou následující díly, které se budou zabývat mnohem mladší historií, která je dennodenně překrucována. Po dočtení komiksu mi zůstalo pouze rozčarování a pachuť v puse, jako bych přežvýkal lejno. Netuším, zda chtěl pan Kosatík pozdvihnout povědomí národa, nebo nás pouze podpořit v našem zaprděném čecháčkovství a ještě si dupnout. Jako tečka by se hodila údajně Masarykova nejoblíbenější píseň Ach synku, synku

(Visited 75 times, 1 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

František Mejstřík

Redaktor. Knihomol a komiksový nadšenec. Svého času i aktivní kreslíř, dnes na autorské dovolené. Fascinuje ho vesmír, astronomie a starobylé civilizace. Při cestách za megalitickou minulostí naplno propadá potápění a z toho plyne záliba v podvodní fotografii. Má názory, které se často rozchází s hlavním proudem, rád přemýšlí o podstatě a jde k jádru věci.


KOMENTÁŘE