Jak se KSČ chopila moci a Kléma močil celé noci

Devět historických událostí v dějinách našeho národa přináší komiksový cyklus ČEŠI. Projekt sleduje historické období od vzniku Československa v roce 1918, až po okamžik, kdy se Československá republika v roce 1992 rozpadla. Kreslenému zpracování předcházela televizní série s názvem České století, vytvořená podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka (1962), jenž je i autorem textu komiksové adaptace. Na každém dílu se podílí jiný ilustrátor, a to znamená celkem devět českých komiksových tvůrců. Kreslířem čtvrtého dílu je výtvarník Karel Osoha. Komiks vydala Mladá fronta a Edice ČT v roce 2016.

1. Jak Masaryk vymyslel Československo
2. Jak Beneš ustoupil Hitlerovi
3. Jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha
4. Jak se KSČ chopila moci
5. Jak Gottwald zavraždil Slánského
6. Jak Dubček v Moskvě kapituloval
7. Jak z rock‘n‘rollu vznikla Charta 77
8. Jak se stal Havel prezidentem
9. Jak Mečiar s Klausem rozdělili stát

„Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky. Dnes ráno jsem panu prezidentu republiky podal návrh na přijetí demise ministrů, kteří odstoupili 20. února tohoto roku. A současně jsem panu prezidentu navrhl seznam osob, kterými má býti vláda doplněna a rekonstruována. Mohu vám sdělit, že pan prezident všechny mé návrhy, přesně tak jak byly podány, přijal.“ Tímto projevem Klementa Gottwalda z 25. února 1948 na Václavském náměstí v Praze se uzavírá komiks Češi 1948. Nemyslím si ovšem, že se v tomto případě dopouštím spoilerování, neboť ony slova považuji za dostatečně známá a zprofanovaná. Konec konců, jedná se o reálný citát, jež utvářel na dlouhou dobu naše pohnuté dějiny a v tomto případě snad ani nelze spoilerovat a vyzradit příběh, spíše by se mohlo jednat o čtenářovu elementární neznalost.

Prozradil jsem tedy závěrečné dějství komiksu, které považuji za všeobecně známé. Naopak se domnívám, že mnoho lidí netuší a vůbec nechápe souvislosti, jež oněm revolučním událostem v roce 1948 předcházely. Ve skutečnosti se není čemu divit, neboť únorové příhody ukrývají nechutné politické tanečky a tahanice o nadvládu, které běžného občana spolehlivě unavují a odrazují. Na tom se vlastně dodnes nic nezměnilo. Bohužel.

Příběh komiksu popisuje vládní krizi v únoru 1948 a následnou neodvratnou kauzalitu, jež vedla k absolutnímu převzetí moci ve státě Komunistickou stranou Československa (KSČ). KSČ se chopila otěží dne 25. února 1948 po sérii taktických chyb demokratických stran, jež zpečetil prezident republiky Dr. Edvard Beneš, když přijal demisi nekomunistických ministrů a doplnil vládu kandidáty navrženými komunisty. Vláda jedné strany právě započala…

Komiks Češi 1948 se soustředí primárně na zákulisní intriky, vyjednávání a střet dvou významných státníků Beneš – Gottwald. Kromě onoho skoro westernového duelu, kdy měl nabušený Kléma navrch nad unaveným a nemocným mužem Benešem, nás vezme Kosatíkův komiks i do tábora znesvářených demokratů a jednotných komunistů. Scénárista nabídne čtenáři pohled, takříkajíc pod pokličku politické kuchyně. Ten obraz není radostný. Politici KSČ často používají nekorektní a přímo vulgární mluvu. Jejich soudružské schůze pak evokují IV. cenovou skupinu, zatímco demokraté vystupují téměř vždy jako angličtí gentlemani. Osobně si nedělám žádné iluze o pijatice papalášů, ale že by se jejich slovník odlišoval přímo příslušností k pravici, či levici, je celkem černobílý a hloupý konstrukt. Jak vidno, manipulovat s myšlením lidí se dá různě, že? Nasazování psí hlavy KSČ pokračuje jedním z panelů komiksu, kde si lze prohlédnout délku Klémova pindíku. Je to velice ubohé a soudruhova průměrného kašpárka tím nemyslím. Zjevná indoktrinace současným establishmentem dosahuje vrcholu ve vyumělkované autoreflexi Dr. Edvarda Beneše, kdy tvrdí, že Stalin si přeje válku: „Sotva s jednou skončil, už chce další. Třetí světovou.“ Opravdu?

Co by tím Stalin získal, nehledě na to, že kdyby příkladně nedodržoval dohody, závazky a úmluvy s koalicí spojenců, což není v souladu s jeho urputnou dehonestací, tak by Rudá armáda došla prostě a bez větších zábran až k Atlantiku? No, a jestliže to neudělal už v roce 1945 na jeden čistý chirurgický řez a zátah, proč by to dělal, proboha, mnohem později? Strategicky v bojové nevýhodě?

Panečku, ten Kosatíkův vybájený Beneš, měl ale extra rozvědku! Škoda, že mu také tajné služby nedaly report v tom smyslu, že alkoholik, gambler a psychopat, britský premiér Winston Churchill, zvažoval zcela vážně napadení Rusů hned v létě roku 1945 a to i klidně za použití americké atomové bomby! Á propos, Beneš byl také nenapravitelný hazardní hráč. Možná by to chtělo v případě východního Velkého bratra zahodit léta uměle pěstované předsudky a za použití zdravého selského rozumu sledovat stopu peněz, či si položit zneklidňující otázku Cui bono? Finanční toky vás vždy a neomylně přivedou k motivu brutálních válek, a hned bude jasné, kam ta hluboká králičí nora vede. Deep State?

Stejně, jako v případě předchozích komiksů, obsahuje čtvrtý díl série ČEŠI jednu dějovou linii navíc, oproti televizní předloze. Autorská invence vtáhne tentokráte čtenáře do mrazivých únorových ulic mezi chlapecké a dívčí kluby Foglarova ražení. Souběžný příběh s osudovým politickým kláním Beneš – Gottwald, bude mít za téma boj o novou klubovnu a střet s nekompromisní autoritou. Aby toho nebylo málo, tak se jeden z členů pouličního spolku dostává pod bezprostřední démonický vliv samotného Klementa Gottwalda. Něco na způsob Čarodějova učně. Hnidopichem budu i tentokráte. Přijde mi minimálně podivné, že dívky reagují na výzvu určenou chlapeckým klubům: „Soutěž pro všechny správné hochy z klubů, kteří nemají střechu nad hlavou. Chlapecký skok vyhlašuje…“ Dělal u toho komiksu někdo korektury textu? Asi ne.

Karel Osoha (1991) je hlavním tahákem, či tahounem komiksového vyprávění oněch ledových dnů a ještě mrazivějších událostí ve správě našeho státu. Moc se mi líbí propojení světa vysoké politiky a obyčejného života ulice. Politici jsou v komiksu snadno rozpoznatelní a vykreslení jejich emocí a hnutí mysli je zřejmé. Pokud jde o mne, tak mám rád odhalování ukrytých podprahových vzkazů a komiksové narážky á la Kája Saudek. Mimo jiné jsem si pokládal otázku, zda je Kléma s gustem pojídající (žeroucí) párečky plné masa zcela náhodou podobný logu Kosteleckých uzenin bez masa? Všeobjímající ďábel Klement Gottwald je vůbec dobrým nápadem, což je patrné na úvodní obálce knihy, nebo například na jednom z vnitřních celostránkových panelů. Karel Osoha je talentovaný mladý kreslíř a rád se s jeho tvorbou setkám v dalším komiksu. Bez politiky, prosím.

Závěrem jenom dodám, že politikaření a pletichaření několika málo vyvolených jedinců, má nakonec největší dopad na prostý lid. Vždy a bez výjimky. Karel Kryl je údajně autorem výroku „Politikům se nevěří, politikové se kontrolují. Věří se v Boha, věří se v přírodu, věří se v krásu, věří se v myšlenku, ideu. V politika se nevěří a kdo v něho věří, je idiot.“ Obrovská moc je totiž jako rozsvícená planoucí žárovka (svíčka), která přitahuje spolehlivě a neomylně noční můry i rozličné temné běsy. Platilo to po celé lidské dějiny a platí to také dnes. Osobně bych pouze Krylovo nesmírné moudro rozšířil o historiky Kosatíkovo nátury: „Historikům se nevěří, historikové se kontrolují.“ Práci čest!