logo

Češi 1938 – Jak Beneš ustoupil Hitlerovi

Devět historických událostí v dějinách našeho národa přináší komiksový cyklus ČEŠI. Projekt sleduje historické období od vzniku Československa v roce 1918, až po okamžik, kdy se Československá republika v roce 1992 rozpadla. Kreslenému zpracování předcházela televizní série s názvem České století, vytvořená podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka (1962), jenž je i autorem textu komiksové adaptace. Na každém dílu se podílí jiný ilustrátor, a to znamená celkem devět českých komiksových tvůrců. Kreslířkou druhého dílu je Štěpánka Jislová. Komiks vydala Mladá fronta a Edice ČT v roce 2016.

1.  Jak Masaryk vymyslel Československo
2. Jak Beneš ustoupil Hitlerovi
3. Jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha
4. Jak se KSČ chopila moci
5. Jak Gottwald zavraždil Slánského
6. Jak Dubček v Moskvě kapituloval
7. Jak z rock‘n‘rollu vznikla Charta 77
8. Jak se stal Havel prezidentem
9. Jak Mečiar s Klausem rozdělili stát

Každý živoucí a pulzující národ si musí připomínat své světlé i temné dějiny, jinak je s ním amen. Je třeba nikdy nezapomenout na velké výhry a potupné prohry, chvíle prosperity i bídy. Přičemž neúspěch a nezdar je mnohdy pro lidi přímo stigmatizující. Americký filosof George Santayana se v tomto ohledu vyjádřil nadmíru stroze a trefně: „Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu ji opakovat.“

Asi nikdo nebude pochybovat o tom, že mezi nejzásadnější milník tuzemské historie, který měl posléze dopad na dění v celosvětovém měřítku, bylo 29.září 1938. V tento ostudný černý den byla dojednána v Mnichově takzvaná Mnichovská dohoda.

Zástupci čtyř zemí – Velké Británie, Francie, Německa a Itálie se dohodli, že Československo musí do 10.října 1938 postoupit Německu pohraniční území obývané sudetskými Němci s podílem na populaci větším jak 50 %. Československá strana byla v Mnichově přítomna, ale k jednání samotnému nebyla přizvána, proto je dohoda někdy označována jako Mnichovská zrada či Mnichovský diktát. V důsledku tohoto paktu přišlo Československo o svá historická pohraniční území na hranicích s Německem, které náležely zemím Koruny české od středověku. Rádoby naši spojenci se tehdy zachovali dle známého rčení – Vlk se nažere a koza zůstane celá, jenže ono to celé nakonec bylo o jezinkách. Jen dva prstíčky…

 

Komiksová kniha Češi 1938 – Jak Beneš ustoupil Hitlerovi se zaměřuje zhruba na jeden klíčový týden, který předcházel osudové Mnichovské zradě – o nás bez nás. Kosatík a Jislová vezmou čtenáře chtivého poznání historie tentokráte do světa těžkého duševního rozkolu prezidenta Dr. Edvarda Beneše na jedné straně a představitelů československé armády na straně druhé. Beneš je v komiksu vypodobněn jako velký vizionář a osamělý, nikým nepochopený muž. Mluvící hlava Beneš vypouští z úst přímo filosofické traktáty, jejichž obsah je často na úrovni sentimentálního kýče. Melodramatické Benešovy citové výlevy na téma dobro a zlo, prchavá svoboda a neuspokojivá demokracie jsou v Kosatíkově fabulaci opětovaně k smíchu, pokud by se nejednalo o tak závažné okolnosti. Nevěděl jsem zda mám brečet, či se smát.

Naopak legionáři, kteří si prošli opravdovou Velkou válkou (1. světovou), jsou v podání Pavla Kosatíka vykresleni jako jednoduché krvelačné bestie, bažící po čerstvé krvi, ne nepodobni primitivním upírům. Vojáci často prvoplánovaně vykřikují a skloňují slovo VÁLKA a radostně ho doplňují dalším pokřikem JUPÍ, HURÁ, BUDE VÁLKA VOLOVÉ a také, KURVA, KURVA, VÁLKA BUDE!

Troufám si tvrdit, že žádná rozumná lidská bytost netouží po zničující válce a už vůbec ne muži, kteří si ji prožili na vlastní kůži. Co z komiksu vlastně nezaznívá a není očividné, je frustrace a zmařená touha chlapů, kteří po tři sta letech od Bitvy na Bílé hoře obnovili ve vlastním potu a krvi samostatný stát. Stalo se tak v roce 1918 a o dvacet let později, v roce 1938 mělo jejich úsilí přijít vniveč a skončit v troskách.

Komiks absolutně nedokáže přenést na čtenáře dobovou atmosféru. Onu legendární chuť legionářů bránit svou vlast a jejich následný infarkt duše a její bolestivé puknutí. Přijetí Mnichova zlomilo Čechům údajně páteř… Dejte nám zbraně, dali jsme si na ně! Řvali naši předkové před parlamentem. Zuřivé matky, české nezkrotné lvice se nedaly tehdy přeslechnout – Dáme vám své syny, dejte jim zbraně!

Kresba Štěpánky Jislové (1992) vyhlíží dosti nejistě a dělá na mne roztřesený dojem. Kostrbatě nevyzrálá tenká linka se nezaměřuje primárně na detail, ale na ústřední mluvící hlavy a většina hlavních aktérů si je kupodivu podobná. Poměrně zajímavě působí v Štěpánčině podání část třetí, která je v podstatě minimalistické psychologické drama. U těchto stránek a panelů jsem se na drahný čas zastavil a se zájmem sledoval střet Edvarda Beneše a Emanuela Moravce, který později nastoupil cestu otevřené vlastizrady. Myslím si, že onen černobílý rozpad světa a ideálů Emanuela Moravce se Štěpánce skutečně moc povedl a evokuje mi borcení se Slonovinové věže v Nekonečném příběhu.

Sem tam (stále) porovnávám filmové zpracování Českého století a jeho komiksovou adaptaci. Tentokráte mne zcela zaujalo obsazení filmové role Emanuela Moravce Danielem Landou. Na rovinu se musím přiznat, že shlédnutí filmové verze po četbě komiksu mne dosti vykolejilo, neboť si kolaboranta Moravce představuji jako Bohuslava Sobotku.  

Komiks Češi 1938 – Jak Beneš ustoupil Hitlerovi je subjektivním zpracováním a mementem osudů významných osobností září roku 1938. Kniha seznamuje čtenáře s fakty až takřka expresivní formou a přibližuje souvislosti jednoho týdne, jež rozhodl o dalších osudech národa v lénu bohů, jež se po tisicíletí brání ukrutné germanizaci. Ač mám k většině dějinných událostí jasné stanovisko a pevný postoj, tak ne v případě kontroverzního Edvarda Beneše. S odstupem času je lákavé analyzovat, či si zahrávat s neodbytnou představou, co by se stalo, kdyby Edvard Beneš vydal rozkazy k obraně Československa?

Naštěstí pro nás, soudobé Čechy, je alternativní historie velkou neznámou, jež patří spíše do říše sci – fi. Komiks navozuje drtivou tíhu a konečný výnos, který ležel na bedrech jednoho muže, jenž se musel rozhodnout a vypořádat se s vlastním svědomím, za což je pranýřován i adorován. Konec konců, někdo by si mohl myslet, že námět Edvard Beneš je vyčpělou minulostí. Omyl, vážení!

Nic by nebylo tak na hony vzdáleno pravdě! Znovu sjednocené Německo povstalo z popela jako bájný pták Fénix. Opět má mocenské choutky a diktátorské ambice. Smutnou realitou dnešních dnů je, že jsme německým poslušným vazalem a co nesvedl Adolf Hitler s děly a tanky, dokázalo současné Německo vůči nám ekonomicky, za vydatné podpory kolaborujících politiků. Určitým jedincům, či spíše skupinám nedávají Benešovy dekrety stále spát a ještě budou na pořadu dne. Rád bych se pletl. Opravdu rád. Pointa celé mé úvahy se ukrývá na titulní stránce komiksu ČEŠI 2 –  „Pero nadělá stokrát víc zlého nežli meč“ ( Antoine Arnauld). Je na čase, aby český lev narovnal svou nemocnou páteř a hlasitě zařval!

(Visited 247 times, 1 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

František Mejstřík

Redaktor. Knihomol a komiksový nadšenec. Svého času i aktivní kreslíř, dnes na autorské dovolené. Fascinuje ho vesmír, astronomie a starobylé civilizace. Při cestách za megalitickou minulostí naplno propadá potápění a z toho plyne záliba v podvodní fotografii. Má názory, které se často rozchází s hlavním proudem, rád přemýšlí o podstatě a jde k jádru věci.


KOMENTÁŘE