POLDA A OLDA NESTÁRNOU 2

Nerozluční kamarádi Polda a Olda se vracejí v druhém pokračování souborného vydání, jež je rozděleno do plánovaných tří dílů. První svazek zahrnul 27 příběhů z let 1974 – 1981 a druhá kniha přináší taktéž 27 epizod z následujících roků 1981 – 1987 v chronologickém pořadí, tak jak vycházely v legendární Knihovničce Čtyřlístku.

Chlapec Olda s trpaslíkem Poldou se stanou v komiksu chovateli zvířat, budou nadělovat, a zajíždět s rodiči zbrusu nový zahraniční vůz  🙂 🙂 Dvojice pojede mimo jiné na hory, na tábor a Olda, jako slušně vychovaný hoch navštíví svou babičku. Přátelé se také podívají do zoo a biografu. Při tom všem ještě stihnou pouštět draka a ujmout se vodovodníka.  Asi nebude velkým překvapením, že i napodruhé Polda a Olda zažívají celkem banální záležitosti, které se tak nějak zvrtnou v náramnou taškařici. Není ani náhodou, že za všechny ty humorné chvilky může Poldovo čarování a kouzelná formule Quik –  Quak! Mužíček uplatňuje svou vyšší moc pro obecné dobro, ale nakonec se vždy chybička vloudí a nastane kalamita, při které bude společníkům vedro. Většinou. Jindy bude mít Polda na nose rampouchy a Olda…  Obrázkový příběh tak přímo zhmotňuje klišé o kouzlu nechtěného 🙂

O klasickém kresleném seriálu Polda a Olda, který vycházel v Knihovničce Čtyřlístku v rozmezí let 1974 – 1994, jsem toho napsal poměrně dosti v předešlé recenzi a případný čtenář si tak může dohledat více informací. Sice se tvrdí, že opakování je matka moudrosti, ale tentokráte se zpronevěřím rčení a dávnému moudru. V předchozím článku jsem se věnoval převážně scénáristovi komiksu Petru Chvojkovi a kreslíři Jaroslavu Malákovi. Jelikož naši badatelé z Centra pro studia komiksu ÚČL AV ČR a FF UP (Pavel Kořínek) učinili nový poznatek, co se týče autorství obrázkového příběhu, tak bude fér, uvést věci na pravou míru. Dále cituji:

„V prvním svazku jsme uvedli, že scénář Poldy a Oldy psal zprvu pouze Petr Chvojka a teprve později se k němu připojil Stanislav Havelka. Takto bylo autorství v časopise uvedeno a takto je obvykle uváděno i v historiografických příručkách.

Jak nás upozornili redakční pamětníci, ve skutečnosti tomu bylo jinak: oba autoři byli u seriálu od jeho počátků a scénáře psali společně, uvádění pouze Chvojkova jména vzešlo z domluvy s tehdejší redaktorkou, která chtěla zajistit „širší autorskou základnu“, pročež některé společné práce vykazovala jen na Petra Chvojku a jiné na Stanislava Havelku. Oba scénáristé se později začali v psaní příběhů střídat, tak tomu ale bylo až u pozdních epizod z počátku 90. let.“ Konec citátu.

Učinil jsem tedy za dosti dějinným skutečnostem o autorství komiksu, a to by si jeden myslel, že býti komiksovým učencem je třeba nuda a již není co objevovat. A ejhle, ona to je spletitá detektivka! Výše uvedené nemá ovšem naprosto žádný vliv na kvalitu příběhů, jež nepostrádají původní nápady, ohromný děj zakončený vtipnou, či poučnou pointou.

Pokud porovnám kresbu Jaroslava Maláka v rozpětí let 1974 – 1987, jež obě knihy postihují, tak je patrný jeho tvůrčí posun. Ostatně tento autorský vývoj už lze vypozorovat v knize první. Kreslířova linka je jistější, trefnější a skoro bych řekl, v určitý okamžik ustálená. V některých epizodách používá Malák k navození efektu noci, či špatné viditelnosti, obyčejné tečky a výsledný efekt je vskutku zdařilý. Tečkování působí mnohem lépe, než jinde použité šrafování křížem krážem a pouze dodám, že v jednoduchosti je krása. Občasná transformace barev v proměnách času je mile úsměvná. Například přibližovadlo jménem Trabant má asi barvu chameleon, velice oblíbenou mezi tuningovými nadšenci 🙂 Ryntyntyn je jednou modrý a jindy, těžko říct.

Ježto jsem pamětníkem kresleného seriálu Polda a Olda, tak jsem měl při četbě neustálý pocit déjà vu. Je to zcela pochopitelné, neboť jsem komiks kdysi četl a v oné době žil. S radostí jsem rozpoznával věci a dobře známé dekorace poplatné své době, mezi něž patří například nesmrtelný vůz Trabant, ještě české Škodovky, kolo s berany Favorit, film Ať žijí duchové!, nebo maminka čtoucí si populární magazín 100 + 1. Československo jsem měl opravdu moc rád a chybí mi, což mne přivedlo na znepokojující myšlenku. Kdo a proč krade dětem jejich dětství?

Komiks Polda a Olda vysloveně nikde neuvádí věk Oldy, ale vzhledem k tomu, že sám pravidelně cestuje, chodí na vodu a v jedné scéně je větší, než pan učitel, tak se dá předpokládat, že bude poněkud starším hochem. Pokud zalistujete obsahem komiksu, tak uzříte fakt, že chlapec prožívá celkem všední klukoviny a bezstarostné příhody, aniž by se hlouběji zabýval světem dospělých. Tu dobu bych charakterizoval mnou použitým slovem bezstarostnost. V celém komiksu jsem nenarazil na žádnou zjevnou ideovou, či podprahovou manipulaci, jak se často tvrdí o tvorbě před rokem 1989. Nejsme jako oni, nejsme jako oni! Jsme mnohem horší.

Naopak jsem se nedávno zhrozil nad údajně dětským kanálem Déčko, který pravidelně pouští indoktrinační seriály, kde se děti chovají jako dospěláci. Děvčata se oblékají a malují jako zralé ženy a chodí do rozličných klubů. Pijí se koktejly, snad nealkoholické(!), řeší se značkové módní doplňky, technologické novinky, business plány, investice a půjčky! Kdo se neveze s hlavním proudem není prý dosti trendy a cool. Kluci chodí s klukama a holky s holkama. Jestliže se na scéně objeví dospělý jedinec, tak snad jen proto, aby byl záhy zesměšněn a v lepším případě poučen, jako hlupák. Nová doba! Host vyhazuje vrchního, pardon puberťáci školí rodiče! Co z toho pro mne plyne?

Západní svět se definitivně zbláznil a cosi není dnes v pořádku. Nebudu tvrdit, že kdysi bylo vše úplně ideální, a že jsme si nehráli na tátu a mámu, takový blázen nejsem. Ale některé soudobé tendence přestávám chápat, asi Tahle země není pro starý. Vážení rodiče, pokud máte opravdu rádi své ratolesti, odpojte ten novodobý oltář ze zásuvky a kupte dětem raději knihu! Vyžeňte vtíravého démona z vaší domácnosti a prodlužte svým potomkům mládí. Quik Quak šťastné dětství!

Komiks Polda a Olda – Kniha 2 s podtitulem Zase spolu vyšel v nakladatelství Albatros v roce 2016. Určeno pro čtenáře od 6 let.