JEFF VANDERMEER – ANIHILACE

V každé společnosti se najde někdo, kdo se nespokojí s tím, co je kolem něj. Touží po nových obzorech. Touží po objevování nových míst. Nedá si pokoj dokud nevymaže z mapy všechny nápisy “tady jsou draci” a neodhalí všechna tajemství. Tito dobrodruhové vždy posunuli všeobecné vědění trochu dál. I když se nabízí otázka, kolik se toho nakonec nedostalo mezi lidi jen proto, že to onen objevitel nestihl nikomu říct a během své expedice zmizel a přišel o život. Taková tajemství vždy působila nejen na čtenáře jako rudý hadr na býka.

První díl trilogie Jeffa VanderMeera patří mezi díla, ve kterých není jasné vůbec nic a záhady se z jejich stránek valí jedna za druhou. Při jeho čtení budete často vzpomínat na klasiku bratrů Strugackých Piknik u cesty nebo román Roberta Charlese Wilsona Darwinie (od něj u nás vyšly ještě knihy Monolity a Spin a i ty doporučuji všemi dostupnými tlapkami).

Tentokrát je v hlavní roli tajemná Oblast X. Jednoho dne se stalo někde něco a na rozsáhlé oblasti země se začne něco dít. Z takové informace určitě nejste chytřejší a stejně na tom jsou učastnice poslední expedice mířící do Oblasti X. Výpravu tvoří čtyři ženy: antropoložka; geodetka; psycholožka a vypravěčka bioložka. Mají za úkol mapovat terén, sbírat vzorky a pozorovat. Nejen okolí, ale také sebe navzájem. Informací o Oblasti X je bolestně málo, ale to co ví, není o moc lepší. Například to, že z předešlých expedicí se téměř nikdo nevrátil a pokud ano, už to nebyli ti sami lidé, co do Oblasti X odešli.

Holky mají za sebou náročný výcvik, ale ani ten je nedokáže připravit na to, co je čeká. Život v Oblasti X není náročný jen po fyzické stránce, ale umí si pohrát také s psychikou. Není proto tajemstvím, že se brzy po příchodu expedice do základního tábora začne všechno sypat a tajemná díra v zemi (nebo zasypaná věž…) tomu rozhodně nepomůže. Brzy je jasné, že se v Oblasti X děje něco sakra podezřelého a nikdo se nemůže spolehnout na nic a nikoho.

Jeffrey Scott VanderMeer je českým čtenářům znám z mé milované edice New Weird a jeho divně skvělého románu Veniss Underground nebo antologie New Weird, kterou sestavil společně se svou ženou. Je držitelem několika ocenění, včetně ceny Hugo a Nebula. Už po několika stránkách Anihilace vám bude jasné proč. VanderMeer nějakým záhadným způsobem umí skloubit svižný akční děj se silnými filozofickými přesahy a osobními tématy. Někomu by se mohlo zdát, že výsledek se bude těžko číst a text nebude mít spád, ale ono ne! Oblast X vás chytne a nepustí a ke konci knihy se pravděpodobně dostanete rychleji, než jste čekali. A nebude to jen menším počtem stránek.

Paradoxně na konci prvního dílu nebudete, stejně jako hlavní hrdinka, o moc chytřejší, než na začátku. Každá odpověď přinese jen další otázky a pravděpodobně budete, stejně jako já, doufat, že další díl u nás vyjde co možná nejdříve. Anihilace je zvláštní dílo ležící někde na pomezí sci-fi, fantasy a hororu. Vlastně na první pohled nezpracovává kdoví jak originální téma, ale výsledek musí překvapit a uspokojit každého milovníka dobrého čtení. Jeff VanderMeer vás donutí nad svým textem přemýšlet a uvažovat. A to neumí úplně každý. Cena Nebula za nejlepší román to jen potvrzuje.