logo

Čaroděj Nikola Tesla

Dnes patří srbský vynálezce Nikola Tesla po bok takových velikánů jako Einstein, Edison, Faraday, Newton a Lomonosov. Po Teslovi je pojmenována jednotka magnetická indukce (tesla), také automobilka Tesla Inc. Elona Muska i česká akciová společnost TESLA. Dále nese jeho jméno kráter na odvrácené straně Měsíce, planetka 2244 Tesla či ještě mezinárodní letiště v Bělehradě. Objevitel má po celém světě své sochy, ulice a portréty na poštovních známkách i zlatem nepodložených bankovkách. Vlastně by tato skutečnost neměla nikoho překvapovat. Žel vždy tomu tak nebylo.

Konec monopolů?

Dokud byl Tesla na vrcholu své profesní kariéry, tak na sebe dokázal strhnout pozornost médií a to nejenom díky svému mimořádnému charismatu. Tesla byl jedinec, který položil pevné základy současné elektrotechniky a změnil směr, jímž se ubírala evoluce lidstva. Bez nějaké nadsázky lze uvést, že byl Prometheusem, jenž přinesl lidem zkrocený oheň přímo do domácností. A v tom byl právě zakopaný pes. Snad i celá smečka hafanů.

Nikola Tesla (*1856-1943) byl čirý idealista a pevně věřil tomu, že jeho vynálezy mohou zlepšit životy i těch posledních nuzných a v bídě žijících. Jestliže si Tesla snil onen sen o utopickém lidství, a nechával reálně vydělávat na své genialitě všechny kolem, tak nebyl problém s financováním jeho zlatonosných výzkumů. Nicméně ve chvíli, kdy začal vážně koketovat s bezdrátovým přenosem energie, který mohl odstartovat éru levné nebo dokonce volné síly, tak byl konec. Penězovody náhle vyschly a basta.  

Jen si představte ten neslýchaný skandál, že by kapitalistické monopoly nemohly kontrolovat ceny a distribuci energie za pomoci elektro hodin! A tak najednou, ze dne na den, přišel Tesla o veškerou materiální podporu i badatelské zázemí. Nohy mu podkopl jeho primární mecenáš a zároveň kat v jedné osobě, všemocný kapitalista J. P. Morgan.

Ještě během svého života zažil tento výjimečný muž strmý pád, dehonestaci a finanční nouzi. To vše vedlo k tomu, že se vizionář, jenž měl přímé spojení s Bohem, stáhl do ústraní, kde naplno propukly jeho četné fóbie a obsedantně kompulzivní poruchy. Ostatně je to právě Tesla, kdo posloužil jako předobraz šíleného vědce v žánru sci-fi. Fenomenální badatel zemřel chudý (nikoliv duchem) a po jeho smrti byly odkazy na Teslu vymazány z technických textů. Ale všeho do času.

Vizionář – génius – čaroděj

Zařadit vynálezce do nějaké stávající přihrádky je poměrně složitý úkol a snad vám v tomto ohledu pomůže kniha Nikola Tesla s podtitulem Vizionář – génius – čaroděj. Autorem obsáhlé publikace je americký spisovatel Marc J. Seifer (*1948), který je mezinárodně uznávaným odborníkem na život a práci Nikoly Tesly. Můj osobní názor je ten, že na Teslu neexistuje žádná svěrací kazajka, a pokud se ho přece jen pokusíte zavřít do nějaké škatulky, tak na vás vždy vyskočí, jako onen pověstný čertík z krabičky.

Příběh popisující životní anabázi nedoceněného inovátora se pohybuje, víceméně, po časové ose s nutným přesahem, a to proti i po toku času. Kniha je tak vlastně faktografickým životopisem dětství až smrti, jež čerpá z bohaté korespondence, Teslových deníků, dobových periodik, fotografií a skic. V tomto kontextu je třeba zmínit neskutečný fakt, že jenom bibliografie a poznámky zabírají v knize přes padesát stran. Padesát! Je tudíž zřejmé, že autor věnoval souborně pedantské knize notný kus svého života. Závěr pak nabídne zkrocení divokých konspiračních hypotéz a otřesně klišovitou psychoanalýzu, která je bohužel myšlena naprosto vážně.

Životopis mnohdy balancuje až na samé hranici ne/čitelnosti (knihu jsem často odkládal), a to převážně v těch případech, kdy na přetřes přijdou nekonečné soudní spory a nudné patentové války. Může se tak stát, že nejeden naivní čtenář přijde o iluze, tváří v tvář korporaci a její drtivé moci… V nevyhnutelném konfliktu mezi jedincem a společností se zaměstnanec dostává do bezvýchodné situace, neboť organizace mu poskytuje živobytí, ovšem na úkor jeho individuality… Názor korporace se stává přímo ztělesněním racionality, vytváří, přetváří, a tím i ovládá vědomí (str. 432). Tak nějak mám neodbytný dojem, že se dodnes pranic nezměnilo. Vůbec nic.

Svazek není rozhodně jednoduchou záležitostí a klade vysoké nároky na čtenářovu pozornost pro své vícerozměrné vrstvení i neučesané vyprávění. Však trpělivý recipient bude nakonec odměněn hlubokou sondou na přelom 19. a 20. století, který bývá mnohdy popisován v lepším světle, než ve skutečnosti byl.

Světlonoš – Prométheus – Perun Hromovládný  

Biografie si po celou dobu zachovává seriózní tvář i rámec, a pokud dojde řeč na konspiraci, tak pouze tu, která byla nade vší pochybnost vedena vůči panu Teslovi. Konspirační teoretici a ezoterici ale nutně neostrouhají, neboť ten kdo čte mezi řádky nutně pochopí, že Tesla skutečně proměnil svět, všeobjímajícím korporacím navzdory. A to je nakonec dobrá zpráva, lidský intelekt září jako světlo na konci temného tunelu.  

Kniha Nikola Tesla vyšla v nakladatelství TRITON v roce 2007. Překlad provedl Aleš Drobek, Renáta Plouharová, Filip Zajíček a Martin Pelčák.

(Visited 212 times, 1 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

František Mejstřík

Redaktor. Knihomol a komiksový nadšenec. Svého času i aktivní kreslíř, dnes na autorské dovolené. Fascinuje ho vesmír, astronomie a starobylé civilizace. Při cestách za megalitickou minulostí naplno propadá potápění a z toho plyne záliba v podvodní fotografii. Má názory, které se často rozchází s hlavním proudem, rád přemýšlí o podstatě a jde k jádru věci.


KOMENTÁŘE