logo

Velká kniha komiksů Jana Štěpánka

Nebýt událostí roku 1989 a následných devadesátek na divokém východě, tak by si je musel soudobý režim prostě vymyslet. Takový to byl zlom, taková to byla dějinná změna. Všude vládla radostná euforie a závan svěží svobody roztahoval do široka chřípí svobodomyslných lidí. Do jaké míry se uskutečnila či ne/naplnila velká očekávání po kabátovém převratu, je věc jiná. Subjektivní posouzení se bude asi dosti odvíjet od materiálního situování jednotlivce, neboť devadesátky nás nekompromisně převedly z poklidného socialistického bytí, přímo do chřtánu žraločího kapitalismu.

Ale o tom mluvit nechci. Nehodlám se zabývat politikou, ač v tomto případě, vše souvisí se vším. Budu se věnovat komiksu, který díky onomu společenskému přerodu dostal konečně zelenou a mohl se nadechnout. Ne že by tu komiks dříve nebyl, jak se někdy hloupě tvrdí, ale naplno otevřená stavidla k nám nechala proniknout i západní dekadentní tvorbu a mohla začít vycházet samostatná periodika, zaměřující se výhradně na obrázkové příběhy. A tak se i stalo, že v roce 1989, ještě před sametovou fraškou, což málokdo tuší, osvětlil tuzemské nebe magazín s příznačným názvem Kometa.

Pro další vyprávění postačí zmínit už jenom fakt, že Kometa přinesla ihned v prvním čísle ostřílené komiksové matadory, jakými byli Kája Saudek, Marko Čermák a spisovatel Jaroslav Foglar. Ale objevili se tu také neotřelé tváře a jejich nové počiny. Mezi nejvýraznější publikovaný komiks patřila bezesporu Válka s mloky kreslíře a scénáristy Jana Štěpánka.

Celoživotní zaměstnanec Českých (dříve Československých) drah, Jan Štěpánek, publikoval v Kometě jako kmenový autor až do jejího zániku v roce 1992. Jeho komiksy vycházely také v časopisech Stadion, Ohníček, ABC, XB-1 a jiných. Je autorem i velkého počtu knižních obálek a dalších ilustrací. Obsah kreslených příběhů povětšinou čerpá z dobrodružných knih literárních klasiků nezatížených autorskými právy, někdy je námětem žánr sci-fi. Kresebné pojetí je buďto realistické a nebo se pohybuje, až na samotné hranici karikatury.

Velká kniha komiksů Jana Štěpánka

Nakladatelství Edika ve společnosti Albatros Media a. s. učinilo letošního roku rozhodně  zajímavý krok a vydalo komiksy Jana Štěpánka v objemném svazku s lakonickým názvem Velká kniha komiksů Jana Štěpánka, jež obsahuje kreslené příběhy v tomto pořadí:

Ostrov pokladů, Bezhlavý jezdec, Prečo, Cesta kolem světa za 80 dní, Vetřelci, Strašidlo cantervillské, Poslední vůle, Hadí rod, Akce Darwin, Výkupné za rudého náčelníka, Tulácká pohádka, K. O., Osobní magnetismus a Čas na útěk.

Tenkrát na východě

Jan Štěpánek (*1.3.1948), jako by byl pro Google neviditelný a světový hegemon ve vyhledávání ho přímo neměl rád, což je dosti paradoxní situace, vzhledem k jeho objemnému životnímu dílu. Dopátrat se rozhovorů, životopisu, fotografií a ověřených důvěryhodných informací o jeho osobě, je tak zcela nemožné. Pokud se přece jen cosi najde, tak zpráva nese spíše negativní, nežli pozitivní náboj.

Možná za to může i plagiátorství ilustrátorů francouzského týdeníku Pif, jež mu bylo dokázáno na počátku devadesátých let minulého století (BD fan č. 8-9/1990, Causa Štěpánek, str. 9-19). Obkresleny byly jak kompletní figury, tak i celé komiksové skladby, což pravděpodobně vyústilo v pozdější ztrátu důvěry a hořkost jeho početných fanoušků. Mimochodem, o aféře se několikrát zmiňuje také Olga Bezděková v knize Po stopách kreslených seriálů (2. díl). Snad si řeknete, že zbytečně čeřím vodu, neboť žijeme ve státě, kde je i vražda promlčitelná a nějaká komiksová omalovánka je proti tomu malicherná záležitost?

Osobně se domnívám, že komiksový tvůrce mohl textový prostor v nové knize využít k vysvětlení oněch morálně zavrženíhodných činů, což se nestalo. Je tu zmíněn pouze nostalgický obdiv k autorům časopisu Pif a dlouhá anabáze, jež má podobu hodin, dnů, měsíců a roků tvrdé práce, kdy mohl následně Štěpánek usoudit, že jsou jeho komiksy k světu a začít obcházet redakce. Opravdu? Bohužel ve výše uvedeném kontextu a souvislostech je velice těžké, neřkuli nemožné, objektivně posuzovat jeho kresbu a nejhorší na tom všem je, že jsem nucen si přisadit.

Hned v Úvodu knihy jsem si uvědomil, že jím prezentovaný a podepsaný text znám. Každý kdo si vyhledá na Wikipedii pojem komiks, nalezne pozoruhodnou shodu s knižním textem, jež se nikterak nemaskuje a na Otevřenou encyklopedii neodkazuje. Nejhorší na celém mém zjištění je skutečnost, že se to týká většiny krátkých předmluv ke komiksům a stačí pak hledat pouze společná hesla, jako je Francouzská cizinecká legie, UFO a jiná klíčová slova. Možnosti jsou dvě. Buď je Jan Štěpánek také autorem internetových pasáží nebo se nikdy nezbavil nepěkného zlozvyku sem tam si něco vypůjčit a zapomenout o tom informovat veřejnost.

Knižní projekt trpí i na další neduhy čistě technického rázu. Reprodukované komiksy jsou mnohdy lehce či více rozostřené, což se projevuje nejčastěji ve špatné čitelnosti. Troufám si tvrdit, že stačilo pouze jakési férové vysvětlení autorů, za jakých podmínek a na kterých podkladech byla kniha tištěna. Myslím si, že lze přimhouřit oko nad chybějícím originálním listem, je to lidsky pochopitelné a omluvitelné. Bylo tomu ale tak? Nevím. Zkrátka a dobře, v souborné knize, jež má býti vlajkovou lodí kreslíře, očekávám naprosto jiné informace, než jsou všem dostupná internetová moudra, či blouznění nějakého manažera projektu o tom, jak směňoval na školní burze angličáky, za komiksy Jana Štěpánka.

Zcela úsměvné je pak zjištění, že Plesiosaurus v komiksu Prečo ze slovenského časopisu Jupík vypadá jako Tyrannosaurus rex. Když pominu, že ani jedno pojmenování nepochází z příbuzných slovanských jazyků a nelze je zaměnit, přičemž se jeden  ještěr pohyboval na souši a druhý ve vodě, tak tu máme slušný mezinárodní trapas  🙂

Kontroverzní Velká kniha komiksů Jana Štěpánka je čtivým poohlédnutím a bohatým studijním materiálem. Jistě je také atraktivním svědectvím o mimořádné době a jednom člověku Generace 89, jak se říká oněm průkopníkům devátého umění. Při té příležitosti je třeba přiznat, že sám Kája Saudek měl celý zástup napodobitelů (kopírek) a nikdy se netajil vlastní inspirací v západní  tvorbě. Jejich komiksy byly mnohdy amatérské, experimentální a pohybovaly se na půdě téměř neprobádané a neprošlapané. Myšleno v porovnání se zahraničním komiksem a nikoliv domácím, dobře známým například z uťáplých časopisů ABC a Čtyřlístek. Z této škatulky Generace 89 přímo jako supernova zazářilo jméno Jan Štěpánek, a my už dnes víme, jakou cenu musí supernova zaplatit za svou nepřehlédnutelnou explozi.

BUM!

Velká kniha komiksů Jana Štěpánka vyšla v nakladatelství Edika ve společnosti Albatros Media a. s. v roce 2017.

(Visited 404 times, 1 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

František Mejstřík

Redaktor. Knihomol a komiksový nadšenec. Svého času i aktivní kreslíř, dnes na autorské dovolené. Fascinuje ho vesmír, astronomie a starobylé civilizace. Při cestách za megalitickou minulostí naplno propadá potápění a z toho plyne záliba v podvodní fotografii. Má názory, které se často rozchází s hlavním proudem, rád přemýšlí o podstatě a jde k jádru věci.


KOMENTÁŘE