Karel Čapek v dvojí brizanci Jana Štěpánka

Když před rokem vyšla Velká kniha komiksů Jana Štěpánka, tak se mnozí pozastavili nad těžko pochopitelnou skutečností, že neobsahuje kreslířův nejznámější komiks Válka s mloky. Ta situace byla vlastně natolik absurdní, jakoby Zlatá kniha komiksů Václava Šorela neobsahovala Vzpouru mozků a Tomanova Zlatka sérii Pod paprsky Zářícího. Soudím, že nemusím tento faux pas více objasňovat. Je to jako pořádat pompézní oslavu bez oslavence. Prostě trapas.

Rok uplynul jako voda, a nakladatelství CPRESS ve společnosti Albatros Media a. s. přináší, na takřka předvánoční trhy, onen Štěpánkův zlatý grál v samostatné knize Válka s mloky. No a aby toho nebylo málo, tak ve stejný den vychází i kreslířův zbrusu nový komiks Krakatit. Domnívám se, že se jedná o dostačující satisfakci pro žehrající obdivovatele tvorby pana Štěpánka.

Páprda Karel Čapek

Oba obrázkové příběhy vznikly volně na motivy románů českého spisovatele Karla Čapka (1890-1938), jehož dílo se stalo po právu gnomickým. Český jazyk se v proměnách času mění a vyvíjí. Přebírá slova přejatá a občas obohacuje i světové jazyky. Právě Čapek to byl, kdo dal světu výraz robot, jež vychází z českého slova robota. Stalo se tak v sci-fi dramatu s názvem R.U.R, a známá legenda praví, že světoznámé slovo vzniklo na popud jeho staršího bratra Josefa. Buď jak buď, robot je náš.

Bohužel četba Karla Čapka se může pro leckterého současníka stát archaickou, až nestravitelnou záležitostí. Asi tak jako už nikdo nečte Aloise Jiráska či Boženu Němcovou a Anglosasové nečtou Šejkspíra, ač mnohdy tvrdí pravý opak. V této souvislosti kvituji s povděkem, že se Honza Štěpánek (*1.3.1948) chopil Čapkových textů, a tyto upravil i ilustroval do moderní podoby. Díky této kreslířově invenci má Čapek opět možnost pozvednout výstražný prst a upozornit mladou generaci na nebezpečí, které opět (stále) hrozí.

Dílo Válka s mloky i Krakatit shodně upozorňuje na dehumanizaci společnosti a zneužití vědeckých objevů k bojovým účelům. V prvním případě dochází ke znásilnění poměrně inteligentních mořských mloků k otrocké práci, Čapek by řekl-robotě. Ve druhém případě je naopak násilně upotřebena lidská vynalézavost pro potřeby vojenské mašinérie, mamonu a touze po totální  moci.

Interpretace bez hranice

Alegorická vize Válka s mloky snad mohla původně předvídat vzestup fašistického Německa a zábor našeho území v roce 1938. Jiný čtenář by mohl tvrdit, že mloci jsou vojska Varšavské smlouvy v roce 1968, jež přijela naplácat zadek neposlušným Čechoslovákům. Mloci jsou Američané s  naprosto odporným produktem Kosovo a druhou největší americkou základnou v Evropě Camp Bondsteel. Mloky dobytým prostorem může být také ruský Krym. Další názor, který jsem postřehl v poslední době popisuje mloky, jako (ekonomicky) vražedné parazity, mainstreamem označované v roce 2018 za migranty, kteří se na našem území objevují stejně, jako literární salamandři. Ostatně strana 28 komiksu tomu plně nasvědčuje… Ústupky a zase jen ústupky z naší strany, než nás nájezdníci jednoho dne položí na lopatky. Aktuálnost i naléhavost varování je přímo děsivá.

Utopický román Krakatit zase představuje inženýra Prokopa, jenž objevil absolutní výbušninu pojmenovanou Krakatit podle sopky Krakatoa. Čapek předvídal příchod atomové bomby v roce 1922, či snad vodíkové pumy, a ani se moc nesekl. Jak vidno, tvorba Karla Čapka je časově neomezena a možných výkladů jeho díla bude nepočítaně. Zkrátka Čapkova tvorba stárne pouze po stránce gramatické, ale jeho myšlenky jsou nesmrtelné.

Dvojitá brizance

Komiks Válka s mloky začal poprvé vycházet na pokračování, v dnes již legendárním magazínu Kometa a bude tomu bezmála třicet let. Ufff, ten čas pádí! Od té doby vyšla adaptace ještě v Magazínu komety č.1, nebo  zkráceně pro potřeby časopisu ABC a stejně ořezána i pro potřeby ZOO Praha, při události otevření pavilonu velemloků.

Rozhodně žádný autor nemá rád, když se jeho práce omezuje až na hranici samé srozumitelnosti a tak máme po dlouhé době opět šanci držet v rukou původní nezkrácené podání. Osobně pokládám Štěpánkovu úpravu za velmi atraktivní a je pouze a jenom na čtenáři, zda následně sáhne po knižní předloze. Vřele doporučuji.

Obrázkové vyprávění Krakatit uvádí na titulní straně, že je zpracováno na motivy románu Karla Čapka, ale ono je to celé jinak. Komiks je vlastně věrným překopírováním filmové verze Otakara Vávry z roku 1948. Tento fakt se nemá čtenář možnost nikde dozvědět a neznat filmovou předlohu, mohl bych skutečně práci pokládat za uměleckou tvorbu Jana Štěpánka.

Kreslíř převzal kompletní scénář, sekvence, scény a podobu herců do svého komiksu, a tak lze považovat jeho výkon za pouhé strojové remasterování a dobarvení. Drobné nuance a individuální vklad je pak zanedbatelný. Snad jen ta podmanivá hudba Jiřího Srnky mi schází. Smutné je, že ilustrátor byl již několikrát odhalen jako plagiátor. Osobně jsem pak u Velké knihy komiksů Jana Štěpánka upozornil na pozoruhodnou podobnost jeho textů s Wikipedií.

Inu, jednou plagiátor navždy plagiátor?

Knihy Válka s mloky a Krakatit vyšly v nakladatelství CPRESS ve společnosti Albatros Media a. s. v roce 2018.