Tomb Raider Archivy S.1 – za poklady po křivkách ženského těla
Zažili jste devadesátá léta? Pamatujete si televizní seriály, které tenkrát vznikaly? Svět tenkrát zachraňovala Xena, s kostlivcema bojoval Sindibád a Herkula hrál Kevin Sorbo. Bylo to tak naivní, že jsme se sledováním těchto seriálů radši ani moc nechlubili. Nenechali jsme se ale odradit nezasvěcenými kamarády a každý další díl nás zastihl připravené před obrazovkami. Bylo to totiž čisté dobrodružství a bylo to absolutně boží. A proč se tady rozplývám nad těmito devadesátkovými seriály? Protože nakladatelství ComicsCentrum vydalo knihu o hrdince, která je jejich vrstevníkem a v dobrodružství se jim hravě vyrovná.
V roce 1996 se zrodil fenomén Tomb Raider. Zrodila se ve všech směrech skvělá Lara Croft. Nejprve dobyla všechny herní platformy, potom stránky komiksů a nakonec i sály kin se správně nadanou Angelinou v hlavní roli. V komiksu se Lara objevila poprvé v letech 1997 a 1998 ve dvou crossoverech s Witchblade u nakladatelství Top Cow (pobočka Image Comics). U stejného nakladatelství se pak v roce 1999 dočkala i pravidelné řady, nazvané jednoduše “Tomb Raider: The Series”. Tato řada vycházela až do roku 2005 a vyšlo v ní 50 sešitů. Celkově se Tomb Raiderovské počítadlo u Top Cow zastavilo na čísle 100. Později se Tomb Raidera ujalo nakladatelství Dark Horse, které nejenom že vydává nové příběhy Lary Croft, ale začalo také postupně znovu vydávat všechny příběhy z Top Cow. Rozdělilo je do čtyřech velkých knih, které mají formát, jemuž u nás familiárně říkáme “Kurva velké knihy”. A tyto Archivy, jak je Dark Horse nazval, se rozhodlo vydávat i nakladatelství ComicsCentrum.
Pokud by vás zajímal přehled všech her a komiksů s Larou Croft, pak zavítejte na web ComicsCentra, kde to naleznete v pěkné grafice.
Nová kniha z ComicsCentra s podtitulem ”Archivy S.1” obsahuje prvních šest příběhů, které původně vyšly v patnácti sešitech. Pod těmi je až na malé výjimky podepsané kvarteto autorů, tvořené scénáristou Danem Jurgensem, výtvarníkem Andy Parkem, inkerem Jonathanem Sibalem a koloristou Jonathanem D. Smithem. Vyjímkami jsou Billy Tan, který nakreslil dvou-sešitový příběh Šangri-la, a Francis Manapul s Johnem Livesayem, kteří nakreslili poslední patnáctý sešit.
A o čem tedy Tomb Raider je? Je snad někdo, kdo se ještě s Larou Croft nesetkal? Někdo ji označuje jako archeoložku, jiný zase jako lovkyni pokladů. Já myslím, že je jenom námezní vykradačkou hrobů a zlodějkou. Ale záleží na úhlu pohledu. Ona samo o sobě říká, že má ráda vzrušení a vzácné artefakty. Je chytrá jako opice, všude byla, všechno zná a všichni ji obdivují. Teda kromě těch, co ji chtějí zabít – ti se jí bojí. Dokonce i agenti supertajné vojenské organizace Půlnoční štítonoši, tahající za nitky dění po celém světě, před svým bossem poníženě přiznávají, že narazili na někoho lepšího, než jsou oni – na Laru Croft. Ostatně komiksová Lara u nás není neznámá. V minulosti u nás v komiksových magazínech vyšly oba crossovery s Witchblade a knižně vyšel i první příběh Archivů pod názvem “Tomb Raider: Legenda o Medusině masce”.
Řekněme si to na rovinu, Tomb Raider není intelektuální komiks. Nečekejte tam morální dilemata anebo politické hrátky. Lara je jako ta Xena zmíněná v úvodu. Esence dobrodružství. Aby si čtenář knihu užil, tak musí přistoupit na tři jednoduchá pravidla hry: Nemysli, neptej se a zbožňuj! A věřte mi, že s kresbou, jakou kniha má, to není tak těžké. Rozum sice musí stranou, klidně ho pošlete na víkend k mamince, ale tohle není ten druh komiksu, kde byste ho chtěli používat. Tady o logiku nejde. Tady jde o zábavu a radost z akce – a takto to funguje dokonale.
Komiks se naštěstí nebere příliš vážně a neustálé špičkování mezi Larou Croft a jejím společníkem Chasem Carverem je tím správným kořením, které příběhy odlehčí. V komiksu mají své místo humor i emoce. Pozitivem příběhů Dana Jurgense jsou poklady, které Lara hledá anebo chrání. Nejsou to profláknuté věci jako Svatý Grál anebo Archa úmluvy, ale úplně neznámé artefakty. Jurgens se nebojí ani dramatických zvratů a nebojí se zabíjet hlavní postavy.
Hlavním lákadlem knihy je kresba. A zejména kresba Lary Croft, samozřejmě. Andy Park prohlásil, že pro Laru zvolil spíše sportovní postavu než “přehnané typizované rysy”. Přesto má Lara takové proporce svých ženských předností, že by se jich zalekly i dlaně ostravského havíře. Celkově je kresba nádherná. Je plastická, úžasně dynamická a velký formát knihy ji sluší. Když se například Lara potápí a všude jsou bublinky, tak je to tak úchvatné a živé, že jsem při čtení téměř zadržoval dech spolu s Larou. Na výsledném dojmu má velkou zásluhu i kolorista Jonathan D. Smith, jehož barvy jsou dokonalé. I když na knize pracovali kromě Parka i další výtvarníci, tak Smithovy barvy jejich kresbu dokonale sjednotily.
Za poznámku stojí i kresba Billy Tana. Styl má podobný Parkovi, ale zdála se mi více detailní a tím i více nepřehledný v akci. Po chvíli jsem si ale na jeho kresbu zvykl a líbila se mi možná o chloupek víc, než kresba Andyho Parka. Možná jsem ale byl ovlivněný nečekaným rozuzlením povídky Šangri-la.
ComicsCentrum si dalo na knize jako obvykle velmi záležet. Jak už je u nich zvykem, pustili se i do restaurování dodaných podkladů a zašli dokonce do takových detailů, že optimalizovali i pásek náhledů na obálce knihy. Kniha má formát kolosálních knih, je bez přebalu a je vytištěna na 400 stranách kvalitního matného papíru. Na tom je skvělé to, že se neleskne jako běžný křídový papír a nezůstávají na něm otisky prstů. Krásně syté jsou i barvy tisku a matná černá je temná jako pekelný kocour. A cena? Po omezenou dobu po vydání ji nakladatelství nabízelo za 780 Kč.
Jestli se ptáte, jestli je Tomb Raider komiks pro vás, je jasné, že nejste skalní fanoušek Lary Croft. Skalní fanoušci již jistě Archiv S.1 mají doma. Pokud nejste skalní fanoušek, pak záleží na tom, jestli jste ochotní odpustit scénáristovi jeho logické prohřešky. Protože pokud se nad to dokážete povznést, pak získáte za velmi dobré peníze krásnou knihu, která bude ozdobou vaší knihovny a ve které je radost listovat. A příběhy? Já jsem na pravidla hry přistoupil a dobře jsem se bavil.
Scenárista Dan Jurgens patří k velezkušeným komiksovým autorům. Začal v roce 1982 jako výtvarník na sérii The Warlord u DC a v roce 1985 debutoval jako scenárista u série Sun Devils. V osmdesátých a devadesátých letech mimo jiné psal a kreslil Supermana anebo Green Arrowa. Stvořil tenkrát menší superhrdiny jako Booster Gold (ten se stal členem Justice League) nebo Agent Liberty. Stvořil také dva velké záporáky – Cyborg Supermana a Doomsdaye, který zabil Supermana. Jurgens však nepracoval jen pro DC. U Marvelu bysme jej mohli najít podepsaného pod Spider-manem, Thorem anebo Captainem Americou. To vše předtím, než přišel k Top Cow rozjet novou sérii Tomb Raider. A povedlo se mu to náramně – první číslo Tomb Raider se stalo nejprodávanějším komiksovým sešitem roku 1999. Dan Jurgens kreslí či píše dodnes. Každý měsíc vychází několik sešitů s jeho jménem. Momentálně píše Batmana a Action Comics v DC Rebirthu.
Výtvarník Andy Park kvůli Tomb Raiderovi opustil univerzitu – už podruhé. Poprvé to bylo kvůli nabídce z Extreme Studios (pobočka Image Comics) a Park poté u Image zůstal dva a půl roku. Podruhé to tedy byla nabídka od Top Cow, která přerušila Parkovo studium a on toho zřejmě nikdy nelitoval. Wizard Magazine jej tenkrát zařadil mezi deset nejlepších výtvarníků v komiksovém průmyslu. Po 20. čísle Tomb Raidera odešel Park k Marvelu a současně kreslil obálky pro spoustu jiných vydavatelství. V roce 2005 odešel Park dělat výtvarníka do herního průmyslu a k filmu. Andy Park napsal i předmluvu k Archivům S.1. Je poměrně neobvyklé, aby předmluvu ke knize napsal někdo, kdo ji téměř celou nakreslil. Namísto obecné pochvaly z pera nezúčastněného umělce dostáváme osobní vzpomínku na začátky u Tomb Raidera a děkovačku dlouhou skoro jako na Oscarech.
-
Hodnocení Vlčí Boudy