Doktorka Divná z Pochmurného kraje

Hranice mezi hororem a pohádkou je zatraceně tenká a velmi flexibilní. Co je pro jednoho děsuplný krvavý horor, to je pro druhého dětská pohádka na nedělní odpoledne. Přesně na této hranici se rozhodli vyprávět svůj komiksový příběh Cullen Bunn a Tyler Crook. Tato pohádka se neodehrává v nějakém zapomenutém království, ale v třicátých letech minulého století kdesi na americkém zapadákově. Původní název této komiksové série je Harrow County a v Americe vycházela v letech 2015-2018 u nakladatelství Dark Horse. Má celkem 32 sešitů, které vyšly také ve osmi souborných knihách. Tyto knihy u nás vydává nakladatelství Comics Centrum pod názvem Pochmurný kraj. Před Vánocemi se čtenáři dočkali druhého dílu s podtitulem Zrcadlení.

V prvním díle Pochmurného kraje nás Cullen Bunn seznámil s Emou – osmnáctiletou dívkou, které se znenadání obrátil život naruby. Žije sice od narození na farmě u lesa, ve kterém straší, ale nikdy ji nenapadlo, že s tím má něco společného právě ona. Koho by také napadlo, že je znovuzrozená čarodějnice, kterou místní dobří lidé zastřelili, oběsili a upálili, že? S Emou jsme prožívali její strach, boj o život i její sebeuvědomění. Spolu s ní jsme odhalili historii jejího rodného kraje i okolnosti jejího zrození. Bylo to všechno nové, šokující a příjemně děsivé.

Kouzlo prvního dílu se však v druhé knize lehce vytratilo. Okouzlení z nového světa zmizelo a ztratila  se atmosféra neznámého tajemna. Už nás nešokuje, že si Ema povídá s prázdnou dětskou kůži a nosí ji všude s sebou. Už se neděsíme běsů v lese a ani se nebojíme, že dobří sousedé Emu upálí. Po té, co si Ema místní vidláky srovnala do latě, se z ní stal takový venkovský Doctor Strange. S nadsázkou se dá říci, že dopoledne léčí lidi a pomáhá řešit jejich nadpřirozené problémy a odpoledne se zastavuje do lesa na kus řeči s místními strašidly a monstry. Zkrátka taková čarodějnická idylka, která zákonitě nemůže trvat věčně. Na farmu přijíždí někdo, kdo křehce vybudované příměří mezi lidmi a místními běsy zničí mrknutím oka. Někdo, kdo Emě nastaví zrcadlo její vlastní existence a kdo bude chtít uchvátit moc nad celým krajem jen pro sebe. Bitva o Pochmurný kraj může začít.

Až na pár vyjímek (v dalších knihách) je autorem výtvarné stránky celé série Tyler Crook. Crook je americký výtvarník, který, kromě Harrow County, kreslil také Mignolaverse, nakreslil komiks Petrograd a s Cullen Bunnem pracoval na sérii The Sixth Gun. Jeho práce činí Pochmurný kraj naprosto výjimečným. Crook kresbu vytaženou tuší koloruje akvarelem a kvašem. To ji dává neopakovatelnou atmosféru a evokuje to kresbu ze starých dětských knih. Nesnaží se o realistickou kresbu, ale hraje si s barvami a v jeho obrázcích je jasně zřetelný každý tah štětce a každá úmyslně rozpitá barva. V kontrastu se všemi těmi monstry, krví a emocemi to působí nepatřičně a kouzelně zároveň.

Také tato druhá kniha s názvem Zrcadlení má relativně uzavřený děj. O tom, zda její události budou mít důsledky pro další díly, se můžeme pouze dohadovat. Jisté však je, že Emina osobnost je mnohem složitější a nebezpečnější, než jsme si mysleli a sama si ještě neuvědomuje rozsah svých sil. Přestože je Zrcadlení výborná kniha, tak se Bunnovi nepodařilo vybudovat stejně úžasnou atmosféru jako v prvním díle. Zrcadlení je stejně dlouhé jako první díl, ale při čtení působí jako krátká epizoda. Kniha je opět doplněna jedno až dvoustránkovými strašidelnými historkami z pera Tylera Crooka, rozsáhlým komentovaným skicářem a galerií alternativních obálek.