MÁTE ODVAHU ZJISTIT, CO SE SKRÝVÁ MEZI ŘÁDKY?

Mezi řádky je místo, na které jste odkázáni, pokud nechcete věřit jen psaným písmenům složeným v slova. Tajemné místo, kde můžete najít význam a poselství příběhu. „Mezi řádky“ je také název komiksová série, odhalující velké literární spiknutí.

Svou představu toho, jak funguje svět, nám scénárista Mike Carey a kreslíř Peter Gross naznačili už v prvním díle, který vyšel pod názvem „Tommy Taylor a falešná identita“. Seznámil nás s Tomem, synem slavného a léta pohřešovaného spisovatele. Tom je looser. Je ale zbožňován fanoušky knih svého otce, protože je považován za předobraz knižního čaroděje Tommyho. S Tomem nás první díl seznámí ve chvíli, kdy byla zpochybněna jeho identita, v důsledku čehož se jeho svět začal otřásat v základech a na poslední stránce opouštíme Toma zatčeného za bestiální vražedné řádění.

A právě zde začíná druhý díl, nazvaný „Informátor“. Vraždy, ze kterých je Tom obviněn vyvolaly obrovské vlny. Nejen mediální, ale i společenské. Fanoušci a rodiče se cítí být podvedeni a znásilněni. Děti podléhají depresím a trhají knihy, které jim Tom podepsal. Tom je v médiích lynčován a autoři si k tomu vypůjčili prostředky z Moorových Strážců a Millerova Návratu temného rytíře. Od Millera si půjčili obrazovky a internetové videa a od Moora novinové články, zde v podobě článků na internetových serverech. Dopady Tomova společenského pádu jsou jedním z ústředních témat druhého dílu. Silné příběhy totiž mají moc formovat společnost a měnit kolektivní nevědomí. Mike Carey to v úvodu vysvětluje téměř fyzikálně. Tak jako gravitace ohýbá prostor, tak i síla fantaskních příběhů ohýbá naši realitu.

Tom je vazebně uvězněn a začíná si uvědomovat, že o spiknutí, jehož se cítí být obětí, ví méně, než téměř všichni kolem něj. S každou další podivnou událostí se začíná smiřovat s tím, že svět není takový, jak jej znal a že knižní kouzelník Tommy toho s ním má společného mnohem víc, než by si dřív dokázal představit. A tak se s pomocí kouzel a staré otcovy mapy vydává do nebezpečných literárních vod, aby poznal její zákonitosti a aby zjistil kdo je, proč po něm všichni jdou a kde je jeho otec.

„Víra je obojek, na který se dá připevnit vodítko.“ – komiksový Joseph Goebbels

Kniha se však nevěnuje pouze Tomovi Taylorovi. Třetí kapitola se věnuje ději z pohledu ředitele věznice, ve které je Tom uvězněn. A je to zpracováno velice zajímavě. Jeho příběh začíná ve stejné době, jako první kapitola. Během první a druhé kapitoly se ředitel s Tomem setkal dvakrát a ty samé setkání a stejné věty jsou pak zopakovány ve třetí kapitole, jen jsou nakresleny z jiného úhlu pohledu. A stejně jako v případě první knihy, kde poslední kapitola patřila Rudyardu Kiplingovi a jeho příběhu, tak i ve druhé knize se poslední kapitola odklání od hlavního děje a vypráví o králíkovi panu Ušákovi a ostatních roztomilých a naivních zvířátkách v lese. Pan Ušák je ale hustě drsný a ukrutně sprostý týpek, který si uvědomuje, že je uvězněný v příběhu a ke svému úniku neváhá použít násilí.

Kresba Petera Grosse je opět na parádní úrovni a navíc se mění v závislosti na tom, co se v panelech zrovna děje. Příběh skutečného Toma je kreslen jiným stylem, než dobrodružství knižního čaroděje. A úplně jiná je kresba u králíkova příběhu. Tam ta disneyovsky pohádková kresba vtipně kontrastuje se slovníkem a chováním tohoto nasraného hlodavce.

Než jsem se pustil do druhého dílu, tak jsem se znovu začetl do dílu prvního. Přece jenom děj v něm není úplně banální a každé slovo každého rozhovoru může být vodítkem k pochopení tajemství a principů, na kterých stojí svět Mezi řádky. Ani napodruhé neztratila první kniha nic ze své síly. Dostal jsem mnohem jasnější obraz příběhu, než napoprvé a mohl se s chutí pustit do nové knihy. S potěšením můžu prohlásit, že dokázala udržet nastavenou laťku z minula. Takže pokud máte rádi příběhy, nad kterými je nutné trošku přemýšlet, tak neváhejte a kupujte. Na podzim se dočkáme třetího pokračování.