logo

LUCIFER – NEJKLADNĚJŠÍ ZE ZÁPORNÝCH

Světlonoš, kníže pekla, padlý anděl a jeden z nejznámějších biblických záporáků. Když Neil Gaiman tvořil svůj epos Sandman, zřejmě jej ani nenapadlo (i když kdo ví, co měl už tenkrát pán pána snů za lubem), že jedna z vedlejších postav získá celý svůj jedinečný svět a svou kvalitou a epičností bude šlapat na krk i samotnému Sandmanovi. Že se ze záporáka stane… no, vlastně zůstane záporákem, kterému však díky jeho šarmu a přímočarosti vlastně bude každý fandit. A to přitom stojí proti samotnému Bohu, andělům i peklu.

Lucifer se poprvé objevil v Sandmanovi #4 v roce 1989, kde jej Gaiman pasoval do role pána Pekla. Pán Snů se tam vydává za záchranou své milované. Jenže, co se nestane. Lucifer se rozhodne, že na to všechno kašle. Už nechce dělat božského šaška. Nechce být součástí božského plánu. Zbavuje se svých andělských křídel, předává Sandmanovi klíče od Pekla a podává výpověď. Ať se o ten bordel tady dole stará někdo jiný. A to by klidně mohl být jeho konec v komiksové historii.

Nebyla by to škoda? Samozřejmě že ano. To si uvědomoval také další brit – Mike Carey (Hellblazer, X-Men, Crossing Midnight, The Unwritten, X-Men: Legacy). V roce 2000 vychází první sešit v jeho podání. Lucifer se usídlil v Los Angeles, otevřel si bar s názvem Lux, který vede s pomocí milované Mazikeen. Jenže ani v důchodu nemá Lucifer klid. Přece jen jeho moc k němu táhne podivné bytosti a je hybnou silou mnoha ještě podivnějších událostí. A předně by to nebyl samotný Hlavní Vychcanec, kdyby neměl v rukávě ještě nějaké to esíčko.

Už od malička se malé děti učí, že se čertům nesmí věřit, a že každou na první pohled jednoduchou skutečností skrývají chuchvalec intrik a plánů plných dalších plánů. Lucifer není výjimka. Naopak je to mistr všech mistrů. Když se rozhodne rozjet svůj plán s cílem vysmát se Bohu do jeho vševědoucí tváře, je jasné, že to bude pořádná jízda. Může za to právě Mike Carey, kterému se nejen podařilo ukočírovat takto ambiciózní příběh, ale hlavně se postavit kvalitou a epičností příběhu vedle Neila Gaimana a potřást si s ním rukou jako rovný s rovným.

Ukočírovat tolik motivů a postav není žádná legrace. Zvlášť, když všechny vedlejší dějové linie neslouží jen k namnožení stránek, ale každý detal má své pevné místo v homogenním celku a vše souvisí se vším.. Tuto sevřenost a kontinualitu stylově doplňuje vizální stránka. I přes to, že se na ni střídalo několik autorů (například Dean Ormston, Peter Gross, Ryan Kelly), výsledkem je snadno rozeznatelný a celistvý dojem.

Domy ticha

 České vydání Lucifera je nyní za svou polovinou. Z jedenácti knih je venku šest. Ta aktuální je lehce odpočinková. Po všech těch událostech, které vedli k tomu, že má Jitřní kniže svůj vlastní vesmír na hraní a většina jeho protivníků se odebrala do věčných lovišť, přichází chvilka na vyřízení posledních “maličkostí”. Tou zásadní je záchrana duše jedné holčičky, která je v jeho životě důležitější, než by se na první pohled zdálo. Za tímto účelem sestavuje zdánlivě nesourodou posádku, která se s lodí Naglfar zhotovenou z nehtů mrtvých mužů vydává na bláznivou výpravu halucinačními dimenzemi. Lucifer tohle všechno sleduje z povzdálí a připravuje se na mnohem větší krok – konečně ukázat všem, že jejich Stvořitel není až tak cool, jak si všichni mysleli. Buďme rádi, že žijeme v té relativně mírnější části světa. Počítám, že kdyby Mike Carey nebo Neil Gaiman zasadil Lucifera do mytologie islámu, neunikli by ukamenování jak oni, tak celé jejích rodiny. A to by byla samozřejmě velká škoda.

Domy ticha tentokrát nepůsobí tak rozmáchle epicky, jako téměř vše, co se stalo předtím. Ale to se u takto rozmáchlých příběhů stává a nelze to považovat za chybu. Stejně se při čtení těžko zbavíte dojmu, že všechno tohle přešlapovaní je jen předzvěstí něčeho mnohem většího.

Pro koho jsou vlastně recenze pokračování delších sérií. Ti, co Lucifera znají, šestým dílem nezačnou, protože by vůbec netušili, o co jde. Ti, co ho znají už moc dobře ví, že tato série je dost možná nejlepší, která u nás momentálně vychází. Takže věřím, že Domy ticha si nepořídí jen ten, kdo o Luciferovi ještě neslyšel. Pro ty ostatní je to povinnost! A ti i přes to, že tento kousek skládačky nezáří tak silně jako ostatní. Stejně se bez něj dále nehnete…

(Visited 91 times, 1 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Karel Krajča

Šéfredaktor. Herní fanda, komiksový milovník, blázen do písmenek, hudební nadšenec, herní maniak nebo samozvaný filmový kritik. Tolik zájmů a tak málo času...


KOMENTÁŘE