NOE 3: ČTYŘICET DNÍ A ČTYŘICET NOCÍ
Pro začátek jsem deklamoval lehce upravenou dětskou říkánku, kterou zná jistě každý z nás stejně, jako jste už bez pochyb zaslechli něco o biblické Potopě světa. Ano, je tomu tak, nakladatelství Mladá fronta přináší přesně podle edičního plánu, v řadě již třetí pokračování ze čtyř, věnované dávnému kataklyzmatu.
Mohl bych si vystačit s básničkou a konstatováním z úvodu o tom, že matka všech bouří opravdu propukla a zlovolně začíná zaplavovat celou planetu. Nicméně nebylo by to fér vůči tobě, čtenáři, tak si to trochu rozvedeme. Skutečně se naplnila Noeho temná vize a zemi začíná dobývat vodní masa. Útok vodstva je nevídaného rozměru a ne pouze frontální útok. Předpokládám, že většina z vás si vybaví scénu z brilantního filmu Forrest Gump a pasáž, kdy Forrest vypráví o různém druhu deště v džungli Vietnamu. Podobně vypadá počínající potopa v komiksu, násobená okem orkánu a gejzíry pryštícími do oblak. Vlastní troškou do oceánu přispějí i lidé svými slzami. V okolí archy se odehraje poslední bitva v níž jsou obři – padlí andělé, bojem spaseni. Na nářek je pozdě a archu zvedá mocný příliv vodstva, na plavbu dlouhou Čtyřicet dní a čtyřicet nocí, spolu s černým pasažérem na palubě.
Scénáristé Darren Aronofsky, Ari Handel a kreslíř Niko Henrichon nám předkládají další střípek biblického příběhu, který pomalu, ale jistě zapadá do mozaiky. Pozvolna se posouváme ke čtvrtému a závěrečnému dílu, podobně jako u televizních seriálů. Tak se musí ke kreslenému příběhu Noe přistupovat a jinak ho ani nelze brát. Toliko jenom na vysvětlení dějové linky, která může býti pro někoho málo, neboť kniha se neuvěřitelně rychle čte a čtenář může nabýt pocitu, že se toho zas tak moc nestalo. Myslím, že poté, co vyjde poslední čtvrtý díl, bude ideální se s kompletem usadit a vychutnat si celý příběh.
Imponuje mi, jak se autoři dokáží držet biblického konceptu a nepropadají náboženskému blouznění, nebo naopak akčnímu výpravnému opusu, bez přítomnosti Velkého designera. V celém komiksu je pouze několik citátů z Bible a mocným dojmem na mne působí Noeho vyprávění na stranách 34-37, které je v podstatě převyprávěním Starého zákona a je pojato velice moderně. Čtenář nevědomý si biblických textů, by v podání výborného Niko Henrichona mohl nabýt dojmu, že se jedná o ztvárnění evoluční teorie. Současný Vatikán s papežem v čele si je dobře vědom, že vnímání Stvořitele, jako moudrého, všemocného starce je neudržitelné, tak proč to vlastně nepodat podobným způsobem a nespojit oba pohledy, které se navzájem nevylučují. Široce přijímaná evoluční teorie je natolik děravá, že by se neměla vyučovat jako dogma, ale jako pouhá možnost, nebo jedna z variant. V této souvislosti mne napadají slova významného českého astronoma pana Jiřího Grygara „Naše poznání lze připodobnit k obrovitému plátku ementálu“.
Do třetice všeho dobrého i zlého, praví lidové rčení a pro knihu s označením Noe 3 musím konstatovat, že převládá to dobré. Vlastně mne nenapadá nic, co by mělo být negativní, snad s výjimkou délky příběhu, ale ta se ani nedá považovat za zápor, vzhledem k rozložení do čtyř dílů. Velkým přínosem pro výsledné vyznění Potopy světa je kreslířská práce a um Niko Henrichona. Díky němu dostal komiks epický nádech, který se naprosto hodí k historické paměti lidstva. Scénáristé nesklouzávají k pomatenému náboženskému fantazírování a traktátům, které bývají mnohdy zcela nepochopitelné a spíše odradí. Nepřekračují pomyslné mantinely biblického příběhu, ale ani z něj nedělají bohapustou frašku. Nechávají pouze na čtenáři, zda uvěří, či nikoliv. Já osobně jsem v komiksu vnímal přítomnost vyšší moci a je zcela jedno, jak ji nazveme. Nepochybuji o tom, že si každá lidská bytost nese uvnitř sebe sama určitou vlastní víru. Pokud by tomu tak nebylo, neexistoval by žádný důvod, proč ráno vstát z postele a jít dál. Nezbývá, než se těšit na poslední závěrečné album Noe 4: Kdo prolije krev.
-
Hodnocení Vlčí Boudy