HARLEY QUINN: VÝPADEK

Kůže bílá, barevné vlasy a tělo sexy. Kdo je to? Hádáte správně, je to naše oblíbená psycholožka Harleen Frances Quinzel – anebo spíše to, co se z ní stalo. Harley, jakožto ztřeštěná Jokerova buchta, byla oblíbená vždy, ale po letošním filmu Suicide Squad její obliba nepochybně ještě stoupla. V podání Margot Robbie byla Harley naprosto kouzelná a kritici ať se jdou bodnout. Sólově se u nás komiksová Harley objevila poprvé loni s knihou “Šílená odměna” a letos vydal BBart její pokračování s podtitulem “Výpadek”.

Harley se po tom, co ji Joker vymáchal v bělidle a opustil, přestěhovala do New Yorku, kde zdědila barák a snaží se žít tak nějak normálně. Se svými nájemníky vychází, občas si s nimi zahraje v divadle, jehož představení končí většinou skandálem, a občas si zajde na brutální zabijácký závod na kolečkových bruslích. Pohodička. Jo a občas ji unese nějaký její psychopatický fanoušek. Zrovna jako tuhle ten policajt, který ji zatkl po rvačce v divadle. Nebyl to totiž policajt, ale úchyl, který měl pro Harkley nachystanou “zlatou klícku” a ve sklepě držel partu výrostků, kteří se neuctivě vyjádřili o Harleině zadku. A co na to šílená Harley? Zachovala se jako správná občanka města NY. Jen ti výrostci si asi po zbytek života budou pamatovat, že občas je lepší držet zobák.

A pak se to stalo! Jedné horké letní noci, hned po nahaté noční koupačce, kdy si Harley hrála na žraloka a kousala kamarádky do zadku, se z oblohy zřítil dáreček. Power Girl se ztrátou paměti. První místo v tombole! A nebyla by to Harley, aby toho nevyužila a nepřesvědčila Power Girl o tom, že jsou parťačky a společně bojují proti zločinu. To je slušný základ pro řadu situačních vtípků. Ty vyplývají jednak z nedůvěry Power Girl ve vysvětlení, které ji Harley podává a potom taky z proporcí obou “parťaček”. Power Girl je obrovská a na správných místech velmi vybavená (prostě má velké kozy), zatímco Harley je drobná a ve srovnání s Power Girl méně obdařená. Tento příběh o zapomnění a prozření je nejdelší v celé knize a dal ji i název – “Výpadek”.

Příběh s Power Girl není špatný a některé momenty má povedené, ale místy jakoby příběh nevěděl, do jaké pozice se má překlopit. Osciluje tak mezi lehce civilním, lehce šíleným a lehce superhrdinským. Části tohoto příběhu se odehrávaly také kdesi v dalekých galaxiích a paradoxně právě tyto pasáže se mi zdály nejzajímavější a přivítal bych jejích rozvedení.

Kromě “Výpadku” obsahuje druhá kniha také další tři kratší příběhy. Prvním z nich je příběh z Budoucích konců  – “Nešťastně až do smrti”. Zde se Harley nečekaně setkává s panem “J” na opuštěném ostrově a jak už napovídá název – neskončí to happy endem. Je to celkem nezajímavá povídka, který naprosto zbytečně přerušila hlavní příběh s Power Girl.

Druhý kratší příběh vypráví o Harleině návštěvě Comics Conu v San Diegu. Harley je stejně nadšená a natěšená jako všichni ostatní fanoušci a vrhá se do toho po hlavě. Výsledem je chaos jak na Conu, tak v celém San Diegu. To není úplně nejlepší způsob, jak uspět a prorazit mezi komiksovými autory. Harley chce totiž proniknout do komiksové branže a chce vydavateli nabídnout vlastní komiks o “Šavlo Girl” – to je superhrdinka, která se dokáže prozvracet z jakýcholiv problému. První tři stránky si dokonce můžete přečíst a už kvůli nim se vyplatí tuto knihu koupit. Harley na Comics Conu je prostě nejlepší povídka knihy!

Poslední povídkou je “Utajený počátek Harley Quinn”. Harley zde vypráví, jak se od mala zajímala o mysl psychopatů, o její první lásce, o jejím románku s Jokerem a taky o tom, kde přišla k vycpanému vypelichanému bobrovi, se kterým často vede diskuze. Zkrátka představovačka na konec.

Scénáře všech povídek napsala autorská a partnerská dvojice Amanda Connerová s Jimmy Palmiottim. Amanda se rovněž postarala o kresbu všech obálek, jimž dodal barvy Paul Mounts. O kresbu samotných komiksů se podělili výtvarníci Chad Hardin, John Timms a Marco Failla s několika dalšími. Všichni z nich dokážou Harley nakreslit krásně sexy, ale přesto jsem si mezi nimi vybral favorita i outsidera. Favoritem je jednoznačně John Timms, jehož kresba je nejvíce hravá a jeho Harley mi připadala jako správná sexy mrcha. Všechny jeho postavy jsou příjemné na pohled a holky mají krásná těla. Největší problém jsem měl s Marco Faillou. Ani on není špatný kreslíř, ale jeho Harley až příliš často vypadala jako škaredá opice. Na druhou stranu, jeho kresba emzáků je naprosto úžasná.

Harley je považována za ženskou verzi Deadpoola, ale není to tak úplně pravda. Deadpool i Harley jsou nepochybě šílení a oba pro to mají dobrý důvod. Oba dokonce dokážou komunikovat přímo se čtenářem. Tím ale jejich podobnost končí. Harleinou nejsilnější zbraní na čtenáře je její postava. Její nápady jsou ztřeštěné a impulzivní, ale její hlášky jsou místy celkem protivné. Na druhou stranu Deadpool moc krásy nepobral, ale své fanoušky dostává svou nevymáchanou hubou, břitkým humorem a popkulturními odkazy. Také se nebojí být mnohem krvavější než Harley. Zkrátka jsou každý jiný. To, jestli vám bude vyhovovat více Deadpool anebo Harley musíte zjistit sami. Nejlépe to uděláte tak, že půjdete do knihkupectví a koupíte si tuto dvě stě stránkovou knihu.