logo

OBRÁZKY Z DĚJIN V KRASOHLEDU ČASU

Předpokládám, že každý malý kluk zatoužil nejméně jednou býti velkým cestovatelem, dobrodruhem, objevitelem, či slavným vynálezcem. Alespoň v mém případě a dětství tomu tak bylo, za holčičky však mluvit nemohu. Svět se za oněch pár desetiletí zmenšil, nikoliv fyzicky, ale především díky raketovému nástupu nových technologií. Dnes je mnohem snazší cestovat, pokud jsou finanční prostředky a čas, nebo z pohodlí domova odhalovat krásu a taje naší rodné hroudy. Cosi podstatného ovšem postrádá tělo soudobého iluziorního výzkumníka a tím je adrenalin, který dovoluje aktivním lidem podávat extrémní výkony. Před mega LCD obrazovkou vás rozhodně nesežere lev, ba ani gurmán kanibal si nepochutná na špeku. Neutopíte se v rozbouřeném moři a prsty u nohou vám neumrznou, pokud platíte včas nájem. Imaginární putování dá člověku mnohé, ale nutno přiznati, že všechny ty digitální serepetičky a 3D vyfikundace jsou jako cucat bonbon v celofánu. Vždy tomu tak nebylo, a vlastně doposud není, o čemž nás může přesvědčit kniha Obrázky z dějin zeměpisných objevů (a výletů).

Karel Černoch napsal a nazpíval svého času náramnou píseň Dva roky prázdnin s chytlavým textem „Vzhůru na palubu, dálky volají, vítr už příhodný vane nám. Tajemné příběhy nás teď čekají, tvým domovem bude oceán…“ Onu úžasnou skladbu jsem si nemohl odpustit, neboť se mi během četby neustále a neodbytně drala na mysl. Svým vlastním způsobem by se hudební kompozice dala spojit s první částí knihy, jež nese název Velké objevitelské cesty 13. až 16. století. Tehdejší cestovatelé totiž používali primárně lodě jako dopravní prostředek k ukrácení vzdálenosti, což se ovšem nevylučuje se skutečností, že mnohdy putovali po svých, koňmo, na velbloudech, mulách či slonech. Marco Polo vyprávěl o dalekých cestách v cestopise Milion, jež se stal bestsellerem, ale téměř nikdo mu nevěřil. Ať již Marco Polo v Asii byl nebo nebyl, tak je nesporným faktem, že svou knihou podnítil další objevitelské cesty. Byl impulzem pro kresliče map z Lisabonu Kryštofa Kolumba, který se rozhodl doplout do Indie kratší cestou směrem na západ. Tou dobou soupeřila dvě evropská království Španělsko a Portugalsko o nadvládu nad oceánem, neboť monarchy spojovala totožná tužba po bájných pokladech Indie. Kolumbus do Indie nedoplul, ale jak je všeobecně známo, omylem nalezl neznámý kontinent – Ameriku. Další vlny mořeplavců (Vasco da Gama, Hernando Cortés, Fernando Magallanes, Francis Drake) a objevů  následují. Chorobný mamon a žízeň po slávě přinesla dobyvatelům překvapivá odhalení a zároveň jsou příčinou nesmírného lidského utrpení a pádu záhadné  říše Aztéků, Inků či Mayů.

Druhá tématická část Cesty a výlety českých odvážlivců představí tuzemské dobrodruhy a  průkopníky s neklidnou povahou a bouřlivou krví. Lékař Emil Holub propadl tehdy tajemné Africe a jeho bohaté sbírky fascinovaly našince. Jan Welzl byl jen zámečnickým tovaryšem a přesto projel půl světa a prožil půlku života mezi Eskymáky. Nadšenec Václav Kadeřávek stavěl první český samolet bez valného úspěchu a neúprosnou gravitaci bohužel nepřelstil. Prvním domácím pilotem se stal později inženýr Jan Kašpar, který úspěšně létal nad českou zemí a zpráva o jeho úspěšném letu z Pardubic do Prahy oběhla planetu. Příběh Laurin a Klement je již pouhým stínem a nostalgickou vzpomínkou na šikovné ručičky našich předků, kteří stavěli původní české stroje pro české jezdce, aby se stali mistry světa. Zní to málem jako pohádka.

Obrázková, nebo chcete-li komiksová kniha je rozdělena do dvou námětových bloků a závěr patří obsáhlému shrnutí tvorby a nadmíru produktivnímu životu Jiřího Kalouska (1925-1986), které napsal Pavel Kořínek z Centra pro studia komiksu ÚČL AV ČR a FF UP. Článek je natolik výživný a bohatý na informace, že text mohu doporučit lidem, kteří se zajímají vážněji o dějiny českého komiksu. Doprovodný obrazový materiál je samozřejmostí a pasáž přechází volně, díky dochované  pozůstalosti v rozfázovanou představu, jak mohla vznikat každá jednotlivá epizoda kresleného  příběhu. Rekonstrukce představuje menší detektivní práci, neboť malíř už neprozradí detaily ze své tvorby, protože odešel bránou věčnosti. Nebýt malířova náhlého skonu, lze se domnívat, že bychom se dočkali dalších Obrázků. Součástí stati, jež nechává nahlédnout do autorské dílny, je scénář, který připravovali pro Jiřího Kalouska Jiří Černý a Pavel Zátka.

Obrázky z dějin zeměpisných objevů (a výletů) navazují bezprostředně na Obrázky z českých dějin a pověstí, které vycházely v časopise pro nejmenší čtenáře Mateřídouška od září roku 1982. Trojice autorů se již po několikáté sešla nad společným programem Obrázků a jejich záměr byl spíše hravě didaktický, než populárně-naučný. Projekt cílil primárně na pozvednutí čtenářské gramotnosti a rozšíření dětských obzorů. To co píši mohu doložit na své osobě, vždyť právě tyto komiksy u mne probudily patologickou touhu dozvědět se více, nejenom o našich bohatých dějinách, ale podívat se za humna. Dnes bych mohl klidně s tvůrci Obrázků diskutovat o tom, zda to byl opravdu Kolumbus, kdo znovu/objevil pro novověk kontinent zvaný Amerika. Mohl bych rozporovat jeho domnělé prvenství a například pochybovat o zveličeném Milionu Marca Pola. Také se domnívám, že domorodou populaci světadílů Jižní a Severní Amerika postihla pro vystupňovanou touhu po zlatě největší genocida všech dob, o které se korektně mlčí. Neznamená to ovšem, že obsah knihy je chybný, ale čerpá z odkazu dobových historiků a ten se mnohdy rozchází s během reálných událostí a dějin. Je už klišé opakovat, že školní učebnice píší vítězové. Co tím chci říct?

Těžko naleznete lépe zpracovanou knihu, jež vrhne malého čtenáře rovnýma nohama do osidel zábavného a zároveň dobrodružného poznávání historie. Pozdější pátrání po přepsaných, či ztracených dějinách může býti pro někoho ryzí posedlostí a na začátku fantastické cesty stál jedinečný malíř. Kalouskův talent, invence a šíře uměleckého záběru mne nepřestává fascinovat i po více jak třiceti letech. Tímto vzdávám hold JiřímuKalouskovi a rozloučím se jeho slovy „Při kreslení není nejtěžší vymyslet si ty čtyři čárky, co jsou na papíře, ale vědět, kterých devadesát šest je třeba vypustit…“ Nemám, co bych dodal.

Knihu Obrázky z dějin zeměpisných objevů (a výletů) vydalo nakladatelství Albatros v 1. vydání ve společnosti Albatros Media a. s. v roce 2016. Určeno pro čtenáře od 9 let.

  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

František Mejstřík

Redaktor. Knihomol a komiksový nadšenec. Svého času i aktivní kreslíř, dnes na autorské dovolené. Fascinuje ho vesmír, astronomie a starobylé civilizace. Při cestách za megalitickou minulostí naplno propadá potápění a z toho plyne záliba v podvodní fotografii. Má názory, které se často rozchází s hlavním proudem, rád přemýšlí o podstatě a jde k jádru věci.


KOMENTÁŘE