logo

KAREL JERIE: VERNISÁŽ

Kniha Candide, čili Optimismus je satira francouzského filozofa Voltaira poprvé vydaná již v roce 1759 a jedná se o satirickou reakci na Leibnizovo učení o nejlepším možném světě. Toto dnes klasické dílo se rozhodl kreslíř Karel Jerie zpracovat formou komiksu se způsobem sobě vlastním.

Metafyzik Panglos, mimochodem postava z Voltairovy novely zastává teorii, že jakákoli příčina má následek, jakýkoli následek příčinu, že náš svět je nejlepší a nic na něm nemůže být jinak, než je, tedy nejlépe, jak je vůbec možno, proto Optimismus. Pokud pročítám tyto filozofické traktáty, říkám si, na každém šprochu, pravdy trochu. Stručně shrnu tento názor, který říká – náhoda neexistuje.

Jak jinak si vysvětlit, že v den, kdy mě nakladatelství BB/art obeslalo výtiskem Candide 1: Král Bulharů, jsem to jen tak tak stihl na poštu před zavírací dobou. Po návratu domů jsem usedl k počítači a zjistil, že v Činoherním klubu v Ústí nad Labem začíná vernisáž + autogramiáda ke komiksu Candide 1 a to už za zhruba 40 minut. Nic jsem nelenil a naskočil do svého naftového dinosaura a divoce cválal směr Aussig. Na vernisáž jsem kupodivu dorazil jako první, tedy hned po autorovi a poznatky nabyté rozhovorem s Karlem Jerie jsem tehdy zúročil v recenzi. Na kolik je to vše pravděpodobné ? Příčina a následek, následek a příčina, náhoda neexistuje. Optimismus.

Při vernisáži jsem pozoroval autora, s jakou lehkostí vkresloval do podepisovaných knih obrázky. Karel Jerie má obdivuhodný dar a i jeho bleskové nápady s věnováním mi imponovaly. Zkrátka a dobře, kdo umí, ten umí. Je skutečně zajímavé srovnávat knihu perfektně zpracovanou pomocí digitální technologie do tištěné podoby a originální komiksové listy. Tuto možnost nemá fanoušek komiksu často k dispozici. Nakouknout přímo pod ruku kreslíře a sledovat, jak vznikají komiksové postavičky. Rozpravou jsem se kupříkladu dozvěděl, že tlačítko dezerce na straně 16 je digitálně upraveno a kaňky na straně 29 není autorova múza, ale prostý výsledek zemské gravitace.

Pokud je vám divné, že jsem jel na poslední chvíli a přesto byl na místě první, tak mám prosté, leč pravdivé vysvětlení. Myslím si, že Karel Jerie pochopil význam hlášky z filmu Vrchní prchni – „Ústí není Praha.“ Ano, Ústí nad Labem není skutečně metropole Praha a fronty, na které bude Karel zvyklý se zde prostě nekonají. Snad pouze ve čtvrtek v Kauflandu. Taková je realita Severočeského krajského města. Chcípl zde pes a kupní síla lidí je malá. Velkou kulturní vložkou pro obyvatele města jsou letáčky z diskontů. Bohužel. Snad na nás horaly Karel nezanevřel a objeví se tady i s druhým dílem trilogie Candide. Snad. Na druhou stranu jsem si osobně zakoupil tuším cirka sedm – osm knih a jeden limitovaný tisk. Vše jsem si nechal podepsat a pokládal kreslíři titěrné a otravné dotazy.

Podívejte se, jak to vypadalo na komiksové vernisáži klasického příběhu prostého zahradníka, který šel pro lásku, či chtíč, až na kraj světa a spadl do něj přímo po hubě…

Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

František Mejstřík

Redaktor. Knihomol a komiksový nadšenec. Svého času i aktivní kreslíř, dnes na autorské dovolené. Fascinuje ho vesmír, astronomie a starobylé civilizace. Při cestách za megalitickou minulostí naplno propadá potápění a z toho plyne záliba v podvodní fotografii. Má názory, které se často rozchází s hlavním proudem, rád přemýšlí o podstatě a jde k jádru věci.


KOMENTÁŘE