logo

BOHYNĚ Z MĚSTA HŘÍCHU NA PRKNECH, KTERÁ ZNAMENAJÍ SVĚT

Tak schválně, kolikrát asi máte možnost počíst si na serveru, který se zabývá sci-fi, fantasy nebo komiksy, o divadle? Napadlo vás někdy, jak převést komiks se všemi svými specifiky do divadelní hry? Máte rádi Sin City a Franka Millera? Pokud přijedete do Olomouce, navštívíte tamní Divadlo Tramtárie (více o divadle v našem rozhovoru) a shlédnete hru Bohyně z města hříchu, hned budete mít jasno. Převést komiks do divadla totiž jde a překvapivě dobře i s velice omezenými prostředky, pokud máte nadšení, kvalitní nápady a herce. Hlavně je ale třeba nebýt nenažraný. Ono adaptovat nějaký superhrdinovský spektákl bude větší oříšek než ve své podstatě komorní noir detektivku Sin City.

Je to špinavé město. Odpadky prolétávají ulicemi, proplétají se mezi nohama šlapek, pod špinavými okny zaplivaných putyk, ve kterých v oblaku těžkého cigaretového dýmu sedí ti největší ztroskotanci, usrkávají levnou whisky a sní o tom, že si jednou dají ten svůj život do pořádku. Až bude čas. Teď si raději dají dalšího panáka. Je to město, které vám dá plnými hrstmi všechno, na co máte, a když na to nemáte, dostanete ještě víc. Do zubů. Přijít v tomhle městě je až směšně jednoduché. Je to město, které buď drtí nesnesitelné vedro, nebo smáčí nekonečný studený déšť. Je to město, na které je nejlépe se dívat z bezpečí pokoje. Skrz žaluzie. Je to město hříchu.

Takovou atmosféru musí mít každá správná noir detektivka. Jedno bez druhého snad ani nemůže být. Musíte mít správně zlomeného hlavního hrdinu, záporáka, který se nebojí ušpinit si ruce v cizí krvi, femme fatale, kolem které se to celé točí a ideálně ještě bandičku zkorumpovaných policajtů. A nikdo není vlastně hrdina. V komiksech to není až tak rozšířená škatulka. Když už musíme něco vybrat, bez debat to bude Sin City. Shodou okolností to je i jeden z nejlépe napsaných a nakreslených komiksů vůbec (dle mého názoru). Holt Frank Miller. Bohyně z města hříchu je volně inspirována právě první knihou série. Fanoušek komiksu ho v příběhu spolehlivě najde i přes změněná jména a poupravenou zápletku, ostatním to může být jedno.

Samozřejmě i tady vše začíná v baru. Bývalý policajt Buddy Marvel (Vojtěch Johaník) má domluvenou schůzku. Čeká, popíjí, filozofuje. Když v tom do baru U Rosaline (Dáša Rybářová) přichází Angie (Jana Posníková – momentálně za ni zaskakuje režisérka Hana Mikolášková) – žena milionáře Mortimera Blakea (Jan Konopčík). Angie potřebuje pomoc. Je to proradná děvka a dobře ví, že jí nikdo neodolá. Ani detektiv Patrick Lovecraft (Lukáš Černoch). Z povzdálí vše sleduje tanečnice Lucy (Barbora Šebestíková) a tu mlsně sleduje policajt Jack Byron (Václav Stojan). Jak to tak bývá, vše se nakonec pěkně zamotá a posere.

To se ale rozhodně nedá říct o hře samotné. Ta i přes pomalejší rozjezd se zbytečně pomalými a prázdnými okamžiky nabere slušné tempo. Divák není o nic ochuzen. Je tam erotika, sex, zvraty, emoce i akce. Bohyně z města hříchu rozhodně není nic pro děti. Tak to má být. Určitě ale všechny zajímá, jak to teda dopadlo s tím komiksem? Podařilo se zapracovat svébytný umělecký útvar (zdráhám se použít slovo literární) do divadelní podoby? Podle mě ano. Z části za to může chytře vymyšlená scéna. I na malém prostoru lze vymyslet funkční a zajímavé prostředí, které svým rozdělením evokuje rozdělení komiksových panelů. Svůj podíl na tom má i tempo hry, které se nebojí zkratkovitosti ani dlouhých, až filmových „záběrů“, pokud to je třeba. Celkově temné vyznění sem tam odlehčí vtípek. A když už si myslíte, že vás nic nepřekvapí, proběhne některá z akčních scén, které svým perfektním načasováním a akrobacií dokáží až ohromit. I to je to, co dělá komiks komiksem. Jak potvrdili sami herci, při zkoušení si užili dřiny i bolesti. Ale stálo to za to.

Hodnotit takovou hru není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Jako fanoušek komiksové předlohy jsem byl velice spokojen. Na první pohled je poznat, že za Bohyní z města hříchu stojí notná dávka fanouškovství, láska k detektivkám i komiksu a hlavně banda sympatických lidí, se kterými si rád sednu na pivo a budu povídat až do rána. Díky za to a potlesk ve stoje. Jako divák komiksy nezasažen už zřejmě takové nadšení cítit nebudu. Herci by možná potřebovali trochu více zkušeností, děj by mohl více odsýpat, ale pak by ho zřejmě bylo málo a je pravděpodobné, že tohle všechno může fungovat jen v malém komorním prostředí Divadla Tramtárie. Rozhodnout se mezi těmito dvěma pohledy mi netrvalo příliš dlouho. Jsem fanoušek, mám rád komiksy, Sin City, Franka Millara a Bohyni z města hříchu Divadla Tramtárie a mít čas, budu stát v knihkupectví u stojanu s komiksy a všem tuto hru doporučovat.

Režie, autor scénáře, scéna, kostýmy: Hana Mikolášková
Dramaturgie: Vladislav Kracík
Hudba: Richard Mlynář
Lightdesign: Aleš Hejral
Technika: Aleš Hejral, Roman Vičík
Výroba scény, kostýmů: Přemek Šupík, Soňa Hanusková
Choreografie tanečních scén: Defi
Inspicient: Pavla Zdařilová

Obsazení:

Buddy Marvel (antihrdina): Vojtěch Johaník j.h.
ANGIE (děvka): Jana Posníková
Mortimer Blake (milionář): Jan Konopčík
Patrick Lovecraft (detektiv): Lukáš Černoch j.h.
LUCY (tanečnice): Barbora Šebestíková
Jack Byron (policista): Václav Stojan
ROSALINE (barmanka): Dáša Rybářová

  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Karel Krajča

Šéfredaktor. Herní fanda, komiksový milovník, blázen do písmenek, hudební nadšenec, herní maniak nebo samozvaný filmový kritik. Tolik zájmů a tak málo času...


KOMENTÁŘE