Oneiros je Démon snů

Na letišti Charlese de Gaulla ve Francii naráží po přistání, za nejasných okolností rolující Airbus A380 do letištní budovy. Neobjasněná nehoda má pouze jednoho přeživšího a celkem si vyžádá 842 obětí. Mezi nimi je i modelka Lilou de Girardinová, dcera francouzského ocelářského magnáta Philippa Xaviera markýze de Girardina. Podnikatel Konstantin Korff získává díky otřesnému neštěstí novou exkluzivní zakázku, a nejenom to… Ne že by o to nějak zvlášť stál.

Konstantin Korff je majitelem seriózního pohřebního ústavu s názvem Ars Moriendi – Umění umírat. Vlastně je i zdatným thanatologem a díky taktním doporučením svých, samozřejmě živých zákazníků, má pověst toho nejlepšího experta v Evropě. Jako thanatolog pomáhá pozůstalým vyprovodit své zesnulé  na onen svět, a mrtvým důstojně přejít na druhý břeh. Jeho práce spočívá v dovednosti thanatopraxe, kdy připravuje mrtvé k poslednímu vystavení, pokud si tak pozůstalí přejí. Ke službám patří zemřelé upravit, omýt, nakrémovat, muže oholit, ženy nalíčit a obléci. V případě delší lhůty vystavování se z těla odstraňuje krev a nahrazuje se směsí chemikálií na bázi formaldehydu, který zastavuje rozklad a případný nežádoucí zápach.

Výše uvedené, celkem banální praktiky, ovšem nevybudovali Konstantinovu pověst evropského odborníka. Korffův skutečný talent se ukrývá v umění rekonstrukce znetvořeného obličeje, či trupu, vinou tragické nehody a jiné devastující události. Thanatolog používá jako předlohu fotografie dodané rodinnými příslušníky a vždy spolehlivě docílí kýženého efektu, kdy nebožtík vypadá, jakoby si na malou chvilku zdřímnul. Jako Šípková Růženka. Konec konců o jeho profesionalitě vypovídá mnohé i to, že zná jedno z největších státních tajemství Ruska – složení Leninovy lázně.

Pohřební zřízenec je současná Konstantinova identita a tvář. Svou práci odvádí s veškerou ctí a potřebnou pietou, jak se sluší a patří na diskrétní téma, kterým je společenské tabuizovaní kmotřičky s kosou. Nikdo ho tak nemusí podezírat z nekalých obchodních praktik nebo špatných vedlejších úmyslů. Jenomže… Konstantin skrývá před veřejností ještě druhou, mnohem temnější tvář, než je ta funebrákova. Zní to sice neuvěřitelně, ale je to tak. Konstantin Korff je smrtispáč.

Onen prapodivný termín označuje člověka, který ve spánku nevědomky přivolává smrt, ač pro ni sám zůstává zcela neviditelný a nezranitelný. Zatímco smrtispáč odpočívá, tak zubatá v jeho blízkém okolí divoce kosí a sklízí lidskou úrodu. Je tedy patrné, že se nejedná o dar, ale o pustošivé prokletí. Smrtispáčům není nikdy dovoleno usínat beze strachu.

Postižený jedinec nemůže ve skutečnosti poznat opravdovou lásku, založit rodinu a počít děti, aniž by svým milovaným dříve, nebo později neublížil. Síla smrtispáčů je různá, od drobných,  nenápadných případů úmrtí, až po masové, které jsou mnohdy přičteny na vrub populárním teroristům. Asi nebude velkým překvapením, že se smrtispáči dostávají do hledáčku všemožných tajných služeb, nebo jsou přímo členy oněch konspiračních organizací, které v zákulisí usilují o moc a vliv. To je v kostce ukrývaná totožnost Konstantina Korffa, který je ve světě špionů a zpravodajců znám pod krycím označením  Oneiros – Démon snů.

Chtěla tomu náhoda, že byl na palubě onoho zatraceného Airbusu A380 právě smrtispáč trpící narkolepsií? Může se toto hrozné divadlo zopakovat jinde, v ještě mnohem větším měřítku? Vše nasvědčuje tomu, že ano. Někde tam venku pobíhá nebezpečný smrtispáč, který nemá svou kletbu plně pod kontrolou a představuje nepopsatelné nebezpečí.

Staré kontakty rozezní Konstantinův telefon a obešlou jeho e-mailovou schránku, až k prasknutí. Minulost se mu vrací jako odhozený bumerang a on je, chtě nechtě, vtažen do bočních šerých stínů lidské existence, kde spánek je bratrem smrti…

Německý spisovatel Markus Heitz (*1971) přivádí čtenáře do soumračného světa, který mladí lidé s naivním smíchem odmítají a vysmívají se mu, stejně jako stáří, či skonu ve své zpupné hlouposti. Naopak věkovití lidé si ho pozvolna začínají připouštět. Ano, ústředním tématem knihy je království smrti a věčná lidská pošetilost, toužící po nesmrtelnosti a položení nekompromisní Morany na lopatky. Sen o nekonečném životě. Říká se – Odvážnému štěstí přeje.

Pakliže zabloudíme do říše pohádek, bajek a lidového folklóru, tak lze nalézt udatné, kterým se konečný výnos podařilo alespoň na nějaký čas oddálit. Není toho mnoho, ale možná to bude i pro někoho jiskřičkou naděje a pověstným světlem na konci černočerného tunelu. Stejné vyhlídky na domluvu se smrtí má nejenom bohatě popsaný Konstantin Korff, ale i jeho další kolegové, kteří se pokouší shodně zbavit nechtěné kletby. Jenže, jak mluvit s někým (něčím) kdo (co) má v rukou samé nezvratné trumfy? Těžko. Velice těžko.

Přesto všechno nám Markus Heitz předkládá a celkem věrně popisuje rozdílné nátury, jež se pokouší přelstít smrt. Každá z postav má jiné pohnutky a není na mě, abych je soudil, to ponechám na uvážení laskavého čtenáře. Nejsem totiž soudce soudců a je pouze a jenom na něm, zda dojdou spasení. Všem ústředním figurám je umožněno nahlédnout do nejskrytějších útrob mysli a spatřit tíhu jejich citů, skutků a míru provinění. Snad jen uvedu, že žádná figura není výhradně černobílá a v každém smrtispáči nakonec najdete i jisté ušlechtilé motivy, ale ty může mít i smrtka, že.

Kniha Oneiros není, i přes vážný námět, žádnou vysokou literaturou. Ale spíše se jedná o příjemně mrazivý mainstream, který donutí člověka zhodnotit své životní postoje a priority, neboť jak asi tušíme – rakev nemá kapsy. Příběh nabídne kromě naléhavých zastavení a úvah o našem bytí a nebytí, také přehršel bezhlavé akce s přímo dynamickou kadencí á la  James Bond. Je tudíž nabíledni, že se obsah nemůže vyhnout otřepaným frázím, klišé, nánosu balastu a jisté zašmodrchanosti. Což vlastně není vůbec na škodu, protože život má být i o zábavě a tato kniha je přímo oddychový rekreační kousek. Všichni umřeme, přesto toho do té chvíle můžeme ještě spoustu zažít a přečíst… Žijme svůj život, jak nejlépe umíme.

Knihu Oneiros vydalo nakladatelství FANTOM Print v roce 2017. Překlad provedla Svatava Kretková.