Lovci, vlkodlaci a santusáci

Svět je plný nebezpečí. Když už to není opilý řidič, dítě s pistolí nebo nasraný manžel, jde o kanibalistické babičky, chlupaté vyjce a nebo Lovce. Lovci jsou tajemná organizace existující už mnoho let neviděni a nevnímáni okolním světem. Fungují jako námezdní síla pro boj s nadpřirozeným zlořádem a Max Koutný patřil k legendám. Minulý čas je nasnadě, protože Lovci se proměnili v lovnou zvěř a Koutný byl nucen rozvěsit své orgány po stěnách kanálu. Díky této nemilé události se pozice Lovce přesunula z otce na syna a Prokopa Koutného tak čeká nemilé překvapení. Zatímco tatíček bojoval v podzemí s nadpřirozenými monstry, jeho syn (se kterým si, pravda, moc blízcí nikdy nebyli) čelí monstrům reálnějším.

Evropa a většina světa se potácí v ekonomické krizi a tak si prací nemůže být nikdo jistý, natož učitel, který bránil svůj život proti ozbrojenému feťákovi. Bohužel feťák je synem pana starosty, takže milého učitele nečeká vyznamenání za odvahu, ale vyhazov, zápis v trestním rejstříku a pravidelné návštěvy u psychologa. Do toho začíná vidět věci, které by střízlivý člověk vidět rozhodně neměl (tedy ne bez požití silných halucinogenních látek) a na životě ho namísto feťáckého politického synka ohrožuje kupříkladu sestra od té ježibaby, co sežrala Mařenku a Jeníčka. Naštěstí neštěstí nechodí nikdy samo a tak se Prokopovi do cesty připletou dva santusáci, kteří mají nezanedbatelnou praxi v likvidaci nadpřirozeného šmejdu z vesmí… ehm, to jsem se nechal trochu unést.

Koutný tak nemá jinou možnost, než čelit nejen nezaměstnanosti, nadpřirozeným, geneticky modifikovaným monstrům, kanibalistickým stařenkám ale i vlastnímu dědictví, které rozhodně není zadarmo…

Alex Drescher není na českém vydavatelském poli úplným nováčkem. Má na kontě několik fantasy knih s vyšetřovatelem Kloppem Yggreddem a dvě knihy ze série Prolnutí, jenž vyšly pod hlavičkou nakladatelství Leonard. Alex má i vlastní webové stránky na kterých publikoval pár povídek a dva “Romány na pokračování”, jenž se odehrávají ve světě Prolnutí, což je jedno z poznávacích znamení Drescherových románů. Dalším z poznávacích znamení je i fakt, že politická a sociální situace v Evropě nepatří v Alexových knihách zrovna mezi nejrůžovější.

Jméno Alex Drescher je pseudonymem ostravského rodáka, který se do psaní pustil už na gymnáziu a vedle masakrování nevinných zvířátek (rybolov) a konzumace tvrdých drog distribuovaných spojeným kartelem Irska a Kuby (whiskey a doutníky) to považuje za největší zábavu na světě. Že je Lovcův Odkaz poctivým moravským produktem podporuje i fakt, že vydání má tentokráte na svědomí nakladatelství Fantom Print, jež sídlí v Ostravě.

Lovcův odkaz je dalším příspěvkem do mozaiky české akční fantastiky, která se poslední dobou poměrně stabilně rozrůstá. Kniha je určena všem, kteří mají rádi tvrdou akci a ještě tvrdší játra… ehm, hrdiny, podivné postavičky a šílené slony (dobře, těch slonů tam moc není, myslím, že ani jeden), přesto ale nepřináší nic nového. Ve výsledku je kniha standardně napsaným příběhem, který nepatří k úplné špičce, ale taky se nepotřebuje odrážet ode dna.

Pro akční fandy jde o příjemnou jednohubku, která v rámci žánru dokáže zabavit a nejspíš si najde pár fanoušků a Drescher jen upevňuje svou pozici na poli českých autorů, ale do kvalit členů uskupení Rigor Mortis mu ještě něco chybí. Přesto jsem zvědav na další díl, protože jako čtení k odreagování je Lovcův Odkaz skvělý.