logo

Les sebevrahů Aokigahara

Japonsko je samo o sobě zemí plnou zajímavých zvyků, kultury a podivna. Tyto aspekty lákají nejednoho z nás k tomu, aby zemi prozkoumal blíže. Někdo to pojme z úplně jiné stránky, než by se dalo očekávat – zamíří totiž do samotného jádra pekla jménem Aokigahara. O tomto místě kolují zvěsti, že je to nejlepší místo pro páchání sebevražd. Prý se zde nachází nejen spoustu mrtvých nešťastníků, ale hlavně jejich duše, které bloudí a snaží se najít klid. Říkáte si, kdo by probůh do takového depresivního místa chodil? Odpověď je jednoduchá – například hlavní hrdinové nového příběhu od Jeremyho Batese.

Naši dva hlavní hrdinové, Ethan a Mel se živí v Japonsku jako učitelé angličtiny. A jelikož jsou oba dobrodružné povahy, naplánují si s dalšími pěti lidmi výlet na horu Fudži. Ovšem, počasí našim cestovatelům nepřeje a proto se rozhodnou strávit noc v obávaném lese Aokigahara, při jehož vyslovení naskakuje Japoncům husí kůže. A oni vědí moc dobře proč. Z pobytu se nakonec vyklube mnohem více nocí, než bylo poprvé plánováno a rovnou se k tomu připojí i holý boj o život. V tom lese je totiž  “něco”, co si nebere servítky a kosí co se tomu zachce. Však proč ne, má k dispozici sedm vystrašených smrtelníků, kteří rozhodně nepočítali s takovým adrenalinem, jakým pud přežití je. Co je ještě děsivější, že oni sami nevědí, zda se kolem nich motá sériový vrah, nebo cizí entity, které nepocházejí z našeho světa. Vězí v lese opředeném tajemstvím. Co víc si (ne)přát?

Jeremy Bates, narozen roku 1978, si vybírá zajímavá místa k posazení svých příběhů. Aokigahara – Les sebevrahů je jeho debut a už za něj sklízí literární ocenění, jako je Reader Views Literary Award 2014/2015. Dále byl nominován na další tři ceny, které ale nezískal, i tak jde ale o důkaz, že Jeremy Bates ve svém psaní boduje. Na podzim vyjde v češtině jeho další kniha, která se bude odehrávat ve Francii, konkrétně v jejích katakombách v Paříži. Dalšími plánovými místy v Batesových knihách jsou Helltown v Ohiu a mexický Ostrov panenek. Takže pokud si troufáte číst i něco mnohem obsáhlejšího a mrazivějšího, než články z Enigmy a Epochy, určitě zaměřte hledáček na tohoto autora mrazivých a mysteriózních hororů.

Dusno, temno, napětí, to vše se v tomto příběhu dá krájet. I ta lesní mlha je hustší a hustší, čím více se začtete. Musím potvrdit, že se jedná o čtivý kousek, který vás pohltí a nemá žádné extrémně nudné pasáže. Ale… Pan Bates nám nejspíše chtěl ukázat, jak nelogicky se člověk dokáže chovat pod tlakem, ve stresu a hlavně ve strachu ze smrti. Protože to, co občas vymýšlely hlavní postavy, nad tím mi zůstával rozum stát. Do mrazivé atmosféry hezky zapadlo Ethanovo filozofování o životě, které se den po dni stávalo depresivnější a temnější. Tak se lze velice jednoduše vžít do psychiky člověka na pokraji zhroucení a přesto neustále bojujícího nejen o svůj život, o poslední zbytky rozumu, ale i o alespoň malou kapku naděje. Někdy nevíte, zda máte postavám fandit, nebo je proplesknout, aby si uvědomily, nad čím ztrácejí čas a síly. I když, nabízí se otázka, jak by se kdo v takové situaci zachoval, že? Já bych třeba umřela hned.

Les sebevrahů řadím mezi klasické hororové vyvražďovačky. Nedoporučuji si postavy oblibovat a fandit jim, mohli byste být později zklamaní. Kniha je psaná v ich-formě z pohledu Ethana, takže se připravte na pořádnou dávku testosteronu. Styl psaní je jednoduchý, začtete se okamžitě. Osobně bych ale klidně příběh ještě více rozvinula. Musím však říci, že konec mě dostal, nevím, co si o něm mám myslet. Nečekala bych ho a ani by mě to nenapadlo v celém průběhu četby – navíc byl psaný stylem “honem, rychle, ať to mám za sebou”, což mě u knih dost mrzí a nemám to ráda.

Tím pádem, sečteno, podtrženo – příběh dobře vymyšlen, psychologie postav trochu pokulhává, mysterióznosti v druhé půlce knihy trochu ubývá a konec je dost zvláštní s jednou zbytečnou scénou, kterou si Jeremy Bates mohl odpustit, avšak stále se jedná o fajn survival četbu pro neklidné večery. Doporučuji milovníkům hororů, Japonska, mysteriózna, temna a sprostých slov. Sayonara!

Knihu vydalo nakladatelství XYZ ve společnosti Albatros Media, a. s. v roce 2017.

(Visited 516 times, 1 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Autorka a korektorka. Zdánlivě nevinná osoba milující metal, knihy, filmy, seriály, historii a medovinu. A divné věci.


KOMENTÁŘE