KDO POSTAVIL MĚSÍC? BOŘEK STAVITEL!

Měsíc je hned po Slunci nejjasnější objekt na pozemské obloze. Není pochyb, že jeho vznešenost fascinovala lidi už v prehistorických dobách. Perioda mezi dvěma po sobě jdoucími úplňky, dala vzniknout první časové jednotce a prvnímu kalendáři. Tuto domněnku potvrzují megalitické stavby rozeseté po celé Zemi, jež dokázaly předpovídat i zatmění Slunce. Obraz tmavého stínu požírající naší hvězdu uchvacuje i dnešní lidi a dávné civilizace si snad mohly myslet, alespoň na několik okamžiků, že nastává konec světa. Traduje se, že kdo držel vědomosti o mechanismu zatmění, jak Slunce, ale i Měsíce mohl ovládat široké masy lidí. V neposlední řadě, je zde široce diskutovaný vliv přirozeného souputníka Země na její obyvatele. Dohadů a mystérií kolem Měsíce je jako máku, ale primární hádankou je jeho počátek. Původ Měsíce je dodnes zahalen rouškou tajemství, bez ohledu na to, kolik zastánců ta která teorie má. Výstižně se vyjádřil Irwin Shapiro z Harvardova – Smithsonova centra pro astrofyziku „Nejlepším vysvětlením pro Měsíc je chyba pozorování – Měsíc neexistuje!“

Kdo postavil Měsíc?

Neměla by otázka znít – Jak vznikl Měsíc? Určitě se jedná o zvláštní druh dotazu a ne, nespletl jsem se. Ona otázka je položena ze strany autorů stejnojmenné knihy zcela záměrně a má vyprovokovat odbornou a laickou veřejnost k reakci. Zrod jediného satelitu planety Země je námětem mnoha vědeckých debat a neexistuje uspokojivé vysvětlení pro některé specifické vlastnosti a jeho podivné chování. Některé dřívější spekulace o původu jsou již vyvráceny – např. Teorie odtržení, Teorie zachycení a Teorie společné akreace. Současnosti kraluje Teorie velkého impaktu, podle které se Měsíc zrodil z vyvrženého materiálu po kolizi Prazemě s hypotetickou planetkou Theia. Každá z výše uvedených hypotéz má své slabiny a mouchy (masařky). Někdy působí argumenty badatelů opravdu nepravděpodobně. Autoři knihy krok za krokem rozebírají každý jeden postoj a erudovaně jej vyvracejí. Asi bude poctivé přiznat si, že jediné co máme k dispozici, je několik hypotéz o vzniku vesmírného tělesa, ale jistotu, tu nemáme. Samozřejmě nejsou spisovatelé pouze hnidopiši, čili přicházejí s vlastní kůží na trh a svým neotřelým smýšlením. Raději se něčeho pevně držte, nebo si sedněte. Pokud máte slabé srdce, tak již dále nečtěte. Měsíc byl postaven!

Autoři knihy Kdo postavil Měsíc? Alan Butler a Christopher Knight staví svou šokující teorii na základě toho, že se satelit neřídí známými zákony astrofyziky a jak už bylo řečeno, neměl by vlastně existovat. Vědci se aktuálně shodují, že vyšší formy života se na Zemi mohly vyvinout díky tomu, že Měsíc je přesně tam, kde je a má ty správné proporce a vlastnosti. Oba bořiči mýtů se vyjadřují o našem souputníku, jako o gigantickém stabilizátoru, který udržuje po extrémně dlouhou dobu Zemi v úhlu 22,5° vzhledem ke kolmici k oběžné rovině planety kolem Slunce. Díky tomuto úhlu máme roční období a Země je tudíž mimořádně dobře tepelně vyvážená v porovnání s poměry na jiných tělesech Sluneční soustavy. Astronom Jacques Laskar, ředitel CNRS a vedoucí týmu při pařížské observatoři nepochybuje, že by se Země překotila, kdyby nebylo Měsíce. Merkur, Venuše a Mars (0° po 60°) mají velice nestabilní sklon. Nebýt stabilizujícího vlivu Měsíce, byly by sklony Země dokonce mnohem větší (0° a 85°), což by vylučovalo vznik života jak ho známe, pokud vůbec. Venuše, jež nemá žádný satelit se v minulosti převrátila. Lze tedy Měsíc považovat za stabilizátor a zároveň jakousi pomyslnou podporu pozemského inkubátoru života…

1. Měsíc je navržen tak, aby byl smysluplný pouze pro inteligentní tvory žijící na povrchu Země.
2. Měsíc je navržen tak, aby svoji zprávu oznámil v tomto určitém časovém bodě (plus minus milion let), protože Měsíc se takto chová právě jen v této době.
3. Zdá se, že zpráva je adresována druhu s deseti prsty, protože poměrný vztah mezi Měsícem a Sluncem je kulaté číslo, když je vyjádřeno v desítkové soustavě (například v osmičkové soustavě by to bylo 1 : 620).

Náhoda, řeknete si. Autoři ohromující práce ke svému překvapení zjistili, že existuje provázaná řada celých kulatých čísel, která má svůj obraz v měrné soustavě z doby kamenné. Například Měsíc se otáčí přesně jednou setinou rychlosti, jakou se otáčí Země kolem své osy. Měsíc je přesně 400krát menší než Slunce a přesně 400krát blíže k Zemi. To, že dvě nejvýznamnější tělesa na pozemském nebi vypadají stejně velká, považujeme za samozřejmost, ve skutečnosti je to ovšem zázrak. Zajímavá shoda způsobuje, že můžeme právě v této epoše vlády lidského druhu pozorovat zatmění Slunce. Vzdálenost mezi Zemí a Měsícem se během toku let pomalu zvětšuje a úhlový průměr Měsíce se zmenšuje. Což znamená, že v jiné době (miliony let nazpět) nemohlo nastat nikdy prstencové zatmění. Vzhledem ke vzdalování se družice, nebude za několik miliónů let už nastávat žádné  zatmění Slunce. Měsíc dále předvádí tzv. „efekt dvojníků“. Díky zcela nepochopitelné hříčce přírody dokáže satelit každý lunární měsíc přesně kopírovat roční pohyb Slunce. Pro tyto a jiné okolnosti se autoři knihy domnívají, že celá série krásných čísel v desítkové soustavě je určena tvorům s deseti prsty, tudíž nám, lidem. Tvůrci teorie jsou přesvědčeni, že Měsíc byl vytvořen jakousi vyšší entitou a jedná se o vzkaz, který budeme schopni na určité příčce svého vývoje rozluštit. Isaac Asimov popsal tuto harmonickou vizuální shodu jako prakticky nepředstavitelnou náhodu a tím podivnosti nekončí.

Náš souputník také neobsahuje žádné těžké kovy a pravděpodobně nemá jádro, což vede mnohé odborníky k podezření, že Měsíc je dutý. Když do Měsíce plánovaně narazil třetí stupeň nosné rakety Saturn V o váze patnáct tun, dopadl na povrch sílou rovnající se 11,5 tun TNT. Hlášení NASA vystihuje reakci vědců na Zemi „Měsíc se rozezvučel jako zvon!“ Dozvuky nárazu a vibrace pokračovaly ještě následné tři hodiny a dvacet minut do hloubky až čtyřiceti km. Ken Johnston, vedoucí oddělení pro správu dat a fotografii během misí Apollo, řekl autorům knihy Kdo postavil Měsíc?, že Měsíc nejenom zněl jako zvon, ale také se „trošku houpal a kymácel“ tak přesně, že to vypadalo, jako by „se uvnitř nacházel gigantický hydraulický tlumič“.

Měsíc je tajná zpráva!

Předpokládám, že bude pomálu čtenářů Vlčí Boudy, kteří neznají knihu A. C. Clarka 2001: Vesmírná odysea, potažmo stejnojmenný Kubrickův film. Kniha popisuje, jak tajemní mimozemšťané vytvořili na Měsíci obrovskou anomálii, kterou mohl rozeznat jenom technicky vyspělý druh. V Clarkově knize však nebylo účelem gravitační odchylky komunikovat, ale vyslat zprávu, že místní tvorové (my) dosáhli jistého stupně inteligence – lidem nadešel Konec dětství (další Clarkův román). Tvůrci teorie o postavení Měsíce to vidí podobně a onou anomálií je v jejich interpretaci přímo naše družice, jež nám má naopak cosi podstatného sdělit. To znamená – nad hlavou nám krouží obrovská stavba, jíž máme neustále na očích a její informace je dosud nepochopena.

Kniha Kdo postavil Měsíc? nebude jistě každému čtenáři po chuti, neboť hatí zažité dogma o přirozeném původu naší družice – Luny. Jsem pevně přesvědčený, že si mnozí lidé poklepou na čelo a prohlásí něco o bláznech. Albert Einstein řekl „Představivost je důležitější než znalosti“. Svatá pravda! Autoři kontroverzní publikace aplikují na svou hypotézu test vytvořený zesnulým Carlem Saganem, který jej nazval „sada na detekování nesmyslů“. Sagan navrhl tuto pomůcku k určování podvodných, nebo chybných argumentů a potud se zdá vše v pořádku. Usuzuji pochopitelně, že většina skeptiků použije na hypotézu o Postavení Měsíce Occamovu břitvu.

Bořiči mýtů nemají ve své knize žádný problém s Bohem, DNA, evolucí a plně podporují verzi o přistání Američanů na Měsíci. Arciže, když jim to nahrává rovnou do karet, pardon do rovnice. Překvapilo mne, že se nezmiňují o Marsu a jeho dvou měsících (Phobos a Deimos), o kterých existuje také spekulace o umělém původu. Autoři teorie jsou přesvědčeni, že si jejich myšlenky zaslouží, aby se o nich mluvilo a byly přezkoumány. Jejich nápad není o nic horší/lepší, než jiné teorie a díky jejich odvaze, či alternativnímu pohledu na problém, vysvětlují mnohé trhliny v oficiální verzi vzniku našeho planetoidu. Osobně ale soudím, že jejich názor bude mít trnitou cestu k všeobecnému uznání. Ne však proto, že by v populaci převládali ateisté. Naopak, mnoho lidí lze považovat za agnostiky. Zásadní problém teorie je v tom, že autoři znají i domnělé stavitele Měsíce! SPOILER – jsou to lidé z budoucnosti, což by znamenalo, že jsme sami sobě bohy. Tudíž tu ale vzniká časový paradox – bylo dříve vejce nebo slepice? Kniha rozhodně stojí za přečtení a je určena hloubavým lidem, kteří se nespokojí s jedním konvenčním pohledem na svět. Jistě nebudete souhlasit se všemi vývody a závěry autorů kontroverzní hypotézy, nicméně tato stojí na přísných astronomických pozorováních a matematických výpočtech. Měsíc čeká, až někdo z nás pochopí jeho význam, až kdosi z lidí rozluští další Rosettskou desku. Kdyby už nic jiného, uvědomíte si při četbě nakolik je život jedinečně vzácný a nesmírně křehký.

Knihu Kdo postavil Měsíc? vydala Euromedia Group – Knižní klub v roce 2014 a spadá do edice Záhady. Překlad provedla Jolana Malátková. V článku jsou použity údaje z publikace Kdo postavil Měsíc?