MODRÝ LABYRINT: PŘEDPOSLEDNÍ PENDERGAST

Na podzim se u nás objevil již čtrnáctý díl Pendergastovy série pod názvem Modrý Labyrint. Autoři Douglas Preston a Lincoln Child ani tentokrát nešetřili podivnostmi, které může vyřešit jen náš hrdina. Opět se budou roztahovat chapadla do tajemné agentovy minulosti a jak bývalo zvykem, každá kniha série skrývá uzavřenou kapitolu podivného případu a je jen na Aloysiu Pendergastovi, agentovi zvláštního oddělení FBI, aby většinou zdánlivě jasné řešení, zamotal výsledkem nad očekávání čtenáře. Zde je všechno úplně jinak. Připravte se na příběh, u kterého vám opět bude tuhnout krev v žilách.

Kdo by neznal Pendergasta? Tento podivín nás provází již pěknou řádkou knih. Mix precizního myšlení, hodného snad jen Sherlocka Holmese, domýšlivosti a kulturní chuti, za kterou by se nemusel stydět ani Hannibal Lecter. To je Pendergast. Poprvé byl představen v naprosto dechberoucím titulu Relikvie o tajemných vraždách v muzeu a jedné mysteriózní bytosti. Oba autoři ovšem dokázali překvapit čtenáře i v dalších kapitolách Pendergastových případů a naservírovali nám již čtrnáctku knih, které si nejen držely kvalitu a nabídly hromadu podivných případů, ale zároveň nám otevřeli okno do Pendergastovy minulosti. Jistě si říkáte, co taková detektivka dělá na Vlčí boudě? Nicméně pokud si jakéhokoliv Pendergasta přečtete, určitě usoudíte, že tyto mysteriózní příběhy, zde po právu patří.

Modrý labyrint je přesně ten typ knihy, po které je mezi čtenáři poptávka. Je to typ příběhu, který má každou postavu přesně na svém místě. Každé postavě strhá maso z kostí, aby je v jádru vystavila světlu, nebo té nejhorší temnotě. V Modrém labyrintu budeme sledovat, jak Preston s Childem pečlivě rozpitvají podstatu svých výtvorů a na stránkách vybudují kompletně novou hloubku známých charakterů.

Všechno to začíná, když se na Pendergastově prahu objeví chladná mrtvola jeho syna. Tento krutý čin je jen první zářez a rychle je následován tisíci dalšími. Každá postava, která se v minulých knihách po boku Pendergasta objevila, se stane terčem vraha. Někoho, kdo Pendergastovi vyhlásil válku. Jak se stránky obracejí, sledujeme jak oblíbení hrdinové, vaší knižní přátelé z děl minulých, padají jako hrušky rukou neznámého nepřítele. Kdo je to? Kdo je takových věcí schopný a proč? To jsou otázky, které bombardují Pendergasta, když opět sbírá střípky vedoucí k pachateli. Ale i po cestě, ti, které nazývá přáteli, jeho drazí, budou muset čelit vlastním problémům. Nakonec to nebude pouze Pendergast, kdo v poslední hodině zachrání svět, jak jsme zvyklí, ale naopak vše bude v rukách jeho „lidí“, aby zachránili právě jeho od vlastní minulosti.

Nečetl jsem úplně všechny knihy série. Mám jich na kontě zhruba desítku, nicméně téměř všechny postavy jsem znal a tak jsem tušil, že dokážu vycítit jejich reakci. Alespoň jsem si to myslel. Protože v Modrém labyrintu je všechno jinak. Pendergastovo universum, jak jej znáte se “v prdel obrátí” a vy se opět budete divit na každé stránce. Každá postava je konfrontována se smrtí a bojem o přežití. Každou z nich budete objevovat znovu a znovu. To je srdcem a duší tohoto příběhu. Kruh se uzavírá v momentě, který nás přivádí zpět do muzea, kde to všechno začalo. Nasměřuje jednotlivé postavy proti vlastním obavám, proti jejich minulosti, jejich činům a základním hodnotám. Tahle kniha nám říká, proč každá postava vlastně žila a tváří se, jako by to měl být finální díl. Poslední dílek skládačky.

Samozřejmě nelze pět jen chválu a ódy, protože co si budeme namlouvat, pár posledních dílů, jakoby autorům docházel dech. Ono udržet precizní architekturu příběhu po čtrnáct dílů, je obdivuhodné. V knize je mnoho chybiček, které spíše otravují, než naštvou. Jsou okamžiky, kdy se kniha čte moc pohodlně, jako by všechno bylo tam, kde hrdina potřebuje. Jako by všechno mělo svůj otisk prstů a Pendergast jen mohl vytáhnout štěteček s pudrem a vítězoslavně se zachovat jako Batman se svým opaskem plným gadgetů. Hrdina, kterému vše hraje do ruky, což konfrontuje s hloubkou vyprávění. Mnoho lidí by mohlo naštvat, že Pendergasta si zde tolik neužijete a  kniha se více zaměřuje na ostatní, nicméně já to bral jako plus, protože náš slavný agent je někdy prostě moc neuvěřitelný. Jakoby odjinud. Tento díl se tváří jako poslední kus a já si proto zabrouzdal na stránky autorů. Není to tak. Čtrnáctá kniha o Pendergastovi – Modrý labyrint, je pravděpodobně díl předposlední. Ještě že tak. Pomineme-li, že autoři si udrželi skvělý standard po celou dobu, je asi jediná, kde znalost předchozích knih musím doporučit, protože obsahuje mnoho odkazů, které si zamilujete. Pro úplného nováčka to není, i když nadmíru by se bavil také.

BB Art opět vydal knihu v krásném vázaném balení, jak už je u této série zvykem. Překlad Jany Pacnerové je kvalitní a jako vždy je kniha obdivuhodně čtivá. Nicméně musím říct, že přemýšlet jsem zde musel vícekrát, než tomu bylo v dílech předchozích a neplul jsem vyprávěním tak jednoduše. Pendergastovy případy mívají silný smysl pro atmosféru, a i když si občas připadáte jako borci, protože úmysly záporáků, či vysvětlení uhádnete a bývají pro otřelé čtenáře předvídatelné, stále kroutíte hlavou nad protřelostí a důvtipem hrdinného Pendergasta. V minulých dílech jsme společně vyřešili neskutečné případy, zjistili jsme jaký je Pendergastův bratr a jaký je pravý osud jeho manželky. Čtrnáctá kniha nabízí pohled na Pendergasta samotného. Pohled do jeho nitra. A je to nářez.