ATLANTSKÝ SVĚT

Definice Tajemství původu zní, dle amerického spisovatele A. G. Riddleho, následovně –  Atlantský gen vyvolal Atlantský mor, z čehož vyplývá, že vznikl Atlantský svět. Vypadá to zcela jednoduše, pokud je to napsáno takto, ale cesta k poznání je dlouhá a trnitá. Někdy i pokřivená a nekončící. Tajemství lidského původu a potažmo záhada vzniku vesmíru je velký oříšek, či snad para ořech. Jestliže jste někdy hluboce hloubali nad tímto tématem a trochu se orientujete v problematice domnělé evoluce, tak jistě víte, že nám něco nesedí a vrže. Vlastně hlasitě skřípe a bylo by třeba soudobé teorie promazat Konkorem nebo přepracovat a začít nanovo. Bohužel, zkostnatělá akademická obec mnohdy evokuje středověkou inkvizici a pokud se pochybující člověk nechce stát votivní obětí vědy, je lepší ze sebe udělat blázna, kejklíře či pisálka sci – fi. Časem se některým snílkům dostane navrácení cti a jiným zůstane punc eskamotéra.  A. G. Riddle je rozhodně šejdíř a jeho trilogie Tajemství původu mne naprosto zklamala.

Hlavní postavy románu Kate a David přečkali globální pandemii a napomohli k jejímu vyléčení. Zní to vcelku hrdinsky a prostě. Faktem je, že Dr. Kate Warnerová má přístup k původním vzpomínkám atlantské vědkyně Isis a ramena jí dělá kladný americký kluk David. Prostě, limonáda.

Mezi druhou a třetí částí stoupl počet obětí z jedné miliardy na miliardy dvě. A. G. Riddle není žádný troškař a lidská obětina je pro něj stejná statistika, jako národní dluh USA. Miliarda, bilion, bambilion, nebo ufon, to je celkem jedno, a tak spisovatel stupňuje dary božstvu. Atlanťan Arés, jenž sdílí paměť s mužem jménem Dorian Sloane, zvedá sázky a rozpoutává celosvětové kataklyzma, jenž zažil  naposledy hrdina biblického příběhu praotec Noe. Lidé, kteří přežili zhoubnou nemoc se topí jako krysy v podpalubí a hladina oceánů nezadržitelně stoupá. Ústřední figury románu stojí před osudovou volbou, utopit se kdesi v podzemí, na palubě kosmické lodi, nebo vstoupit do cestovního portálu a putovat mezi světy. Rekové vykračují pravou nohou a vydávají se na stezku poznání o Tajemství původu.

Atlantský svět se odlišuje od předchozích dílů v několika zásadních bodech. Zatímco jsme se doposavad drželi spoutáni gravitací na matičce Zemi, tak nás třetí pokračování vynese na mimozemské majáky rozeseté po Galaxii a snad i celém vesmíru. První a druhý díl byl v podstatě postapo četbou, zatímco velké finále se mění ve vesmírnou operu. Tentokrát půjdeme po stopách tajemné kultury, která ovlivňuje život ve vesmíru a rozhoduje o jeho bytí, či nebytí. Lze také mluvit o bozích a lidech. V neposlední řadě je v knize patrný rapidní úbytek stránek, jako by již autor neměl co říct a pouze podal vysvětlení k jeho hypotéze o lidské genezi. Druhá kniha se nafoukla o minimalistické, psychologické drama mezi několika postavami s kriminální zápletkou. Třetí díl nabobtnal o příběh jakési výpravy přes džungli.

Psát recenzi na rozjetý cyklus, sérii či trilogii, se mnohdy podobá věštění z křišťálové koule nebo předpovědi počasí. Již od prvního dílu jsem celkem pochyboval o PR masáži, světovém bestselleru a milionech chrochtajících si čtenářů. Pokud se podíváte zpětně, nikdy jsem nešel ve svém hodnocení přes průměrnost a nechával si otevřená zadní vrátka, což se mi vyplatilo. Závěrečný díl Tajemství původu je totiž šestáková četba. Pulp jako řemen.

Pokud jde o můj názor, vnímám v postavě amerického pisálka  A. G. Riddleho učebnicový příklad zdařilé západní manipulace – půl vzdělání a půl výplachu mozku. Autor promítá do trilogie o 70 000 let dávné historii i jakési polopravdy o údajném 70 let starém vítězství USA a jeho spojenců v druhé světové válce. Strana 50: „Američané však vydrželi. Necelý týden nato se k nim připojila Pattonova třetí armáda a spojenci vyhráli válku.“ Ačkoliv jsem doteď přehlížel různé dějinné nepřesnosti a podvodné literární nuance s výmluvou, že se jedná o sci – fi, tak jsem u těchto vět dostal chuť zahodit knihu a dále ji nečíst. Pobouřila mne interpretace, jež podsouvá čtenáři, že Amerika vyhrála druhou světovou válku, což je na hony vzdáleno od reality. Myslí si snad o sobě  A. G. Riddle, že je příslušníkem Bohem vyvoleného národa, nebo je osel? Pravda bude někde uprostřed. Propaganda může stvořit inteligentního pitomce, aniž by si to kdy uvědomil. Faktem je, že západní kapitál čekal do posledního okamžiku, zda jím podporovaný Adolf Hitler zardousí a zničí Rusko. Ačkoliv Stalin naléhavě žádal o otevření druhé fronty již na počátku druhé světové války, tak nebyl vyslyšen. Nikdo mu nenaslouchal. Západ ho nechtěl slyšet. „Neslyším zlo, nevidím zlo, nemluvím zlo.“

Západní banksteři vyčkávali do poslední chvíle a přišli „na pomoc“ teprve, až jako hyeny, když bylo zcela jasné, že Rudou armádu zastaví jen Atlantický oceán. Těch 400 000 amerických kluků oproti 27 000 000 Rusů je mi srdečně líto, ale stali se obětí planetárního plánu o moc v Evropě, dominanci a na tom nemůže nedouk A. G. Riddle nic změnit. Zatímco Sověti bojovali na východní frontě současně s 200 německými divizemi, tak se Američané a Britové ve středomoří nikdy neutkali s více jak 10 divizemi. Trpkost má dlouhý život.

Americká klišé, co ohrožují celý svět, ovšem pokračují. Například stránky 40 – 41 popisují situaci, kdy chce immarijská armáda zrušit sociální stát USA, ufff, potřebuji zhluboka dýchat. Ufff! Kdy byly Spojené státy sociální zemí? Kdy? Vrcholem zvratků je výplod choré hlavy o ukončení války pomocí konečného humánního úderu ( str. 51 – 52 ). Co mi to jen připomíná? Japonsko…, až Srbsko a Libyi? Jestliže se občas žoldák David dostane ke skutečné podstatě věci a naprosté filozofii, vždy to zabije patosem a kupou americké propagandy ve stylu – „11. září běžím o život a dva, tři mrakodrapy mne zavalují. Je to trýznivé a rehabilituji se. Vstupuji do CIA a teď již vím, kdo je hodný a kdo zlý.“ Myslím si, že v postavě Davida se snoubí a zároveň končí i pisálkův intelekt. Vzhledem k tomu všemu, lze doporučit četbu divákům americké televize Nova. Bylo by to z deště pod okap. Zásadní problém je v tom, že konzumenti Ulice a různých reality show. trpí strachem z knih. Nebojte se, připravuje se i filmová verze.

Pokud jde o tajemství původu, mám v knihovně mnoho svazků vysmívaných vědců, jež mají hlavu a patu. Osobně si skládám složitou mozaiku lidských dějin a jsem si bezpečně jist, že současný výklad historie je snůška ptačího trusu. Jestliže se jim samozvaní, imaginární držitelé patentu na jeden zdravý názor smějí a rozdávají Bludné balvany, tak já jim tleskám za kreativitu, odvahu a náramnou alternativu. Ostatně, cena Bludný balvan má hodnotu Nobelovy ceny za mír, Zlatého slavíka, či privátní akce časopisu Time a jeho ocenění domnělé osobnosti roku. Jedná se o iluzionistické představení pro békající ovce, kterému žádný moudrý sedlák nevěří. A. G. Riddle nabízí ve svém pulpovém dílku jakousi představu uzavřeného kruhu, kdy had požírá vlastní ocas. Na filozofickou otázku, zda bylo první vejce, nebo slepice, jsem nedostal odpověď. Jestliže bych měl hledat srovnání v prozaickém světě sci – fi, sáhl bych po knize, jíž napsal Steve Alten a jmenuje se Vzkříšení. Tam naleznete dokonalý kruh. A. G. Riddle  – nenič mi mé kruhy!

Souhrnem. Trilogie amerického a údajně velice čteného autora je duševní klystýr. Rozuměj, výplach lebky a bezmezný slovní průjem. Co se týče prvních dvou dílů, stál jsem sám proti PR, neznámu a milionu prodaných výtisků. Tudíž lze pochopit, že jsem ubohé dílko hodnotil průměrně. Čekal jsem obrovský zvrat, jež se nekonal. Doufal jsem do poslední stránky a měl víru, že tvůrce není břídil. Poslední díl trilogie ukončil mé pochyby. Spisovatel se zaplétá do jakési Prapodstaty, aniž by šel dál a nesl kůži na trh. To není ovšem hlavní kámen úrazu. Tvůrce je vyumělkovaný žabař a neumí psát. Internet toho snese opravdu hodně, ale listy knihy jsou celkem křehké pro jeho strojené výplody. Trilogie je chaotická, překombinovaná, neuspořádaná a vybavuje mi vzpomínky na Čapkovu pohádku Jak si pejsek s kočičkou dělali dort. V autorské poznámce mudruje spisovatel cosi o odpalu přes celé hřiště. „Chci, aby do toho autor šel naplno – aby trochu zariskoval a odpálil míček až za tribunu, nebo se vyautoval bez odpalu. Život je moc krátký na jednometové odpaly.“ Souhlasím, a pouze dodám, život je příliš krátký na čtení nesourodých slátanin a kočkopsů.

Atlantský svět vyšel v nakladatelství ARGO v roce 2015. Knihu přeložila Daniela Orlando.