logo

21. DEN

Třetí světová válka odsoudila miliardy lidských bytostí shořet v pekle jaderné pece a několik set jedinců poslala do nebe. Obrazně i reálně. Po zničujícím Kataklyzmatu přežívá lidstvo v kosmických stanicích na oběžné dráze planety Země. Od katastrofy uplynulo již tři sta let a lidé se potýkají s každodenním nedostatkem všech základních komodit a surovin. Potraviny, voda, elektřina, to vše je na příděl. Člověčí existence se dá nazvati spíše živořením, nežli plnohodnotným životem. Bylo by naivní se domnívat, že se lidstvo změnilo k lepšímu – i v takto malé společnosti platí rovný a rovnější. Společenské třídy pronikly do nebeských výšin, přestože žaludky máme všichni stejné. Kolonisté mají pochopitelně i cosi společné, je to  závislost na nepostradatelné směsi. Jistě, jedná se o vzduch a rychle ho ubývá.

Hermetičnost vesmírné stanice byla narušena a Rada vesmírné Kolonie je nucena pod tlakem okolností přikročit ke krajnímu kroku. Sto mladistvých trestanců, již odsouzených podle drsné doktríny Gaia je vysláno na planetu svého původu, jako postradatelná položka. Jejich úkolem bude kolonizovat Zemi, stát se živým pokusným materiálem a prošlapat cestu pro zbytek lidské rasy. Mohou se tak stát nechtěně hrdiny svého pokolení, nebo skartovatelnou položkou v inventáři lidských zdrojů Kolonie. Stovka vězňů nemá beztak na výběr. Překročení zákona Kolonie se u nezletilých trestá vězením a u obyvatel starších osmnácti let smrtí. Neboli prašť jako uhoď.

Skupina stovky dětí se po tvrdém přistání krapet ztenčí. Nedospělci jsou nuceni čelit nehostinnému prostředí, opět nedostatku potravin a drahocenných léků. Někteří z výpravy, jako mládenec Bellamy se brzy naučí lovu a dokáží na chvilku zahnat neodbytný hlad. Komunita staví dřevěné sruby a snaží se přes neustálé kohoutí zápasy sjednotit, neboť se objevilo podezření, že nejsou jediní lidé na planetě.  Do toho všeho marastu přichází Dvacátý první den. Den, kdy se má projevit otrava radiací.

Mezitím se v kosmické stanici dramaticky vyhrotila situace. Dochází k rapidnímu úbytku vzduchu a  lidé berou na zteč transportní moduly. Stav na palubách orbitální Kolonie se velmi podobá historickému příběhu o Titanicu. Přistávacích modulů je podstav, neboť se obyvatelstvo i přes přísný populační zákon rozrostlo. Bohorovní jedinci mají opět přednost, prostí lidé panikaří a chovají se jako divá zvěř. Hromadně se ušlapávají slabí – děti, ženy a starci. Identicky, jako na legendárním zaoceánském parníku hrál orchestr a tančilo se až dokonce, vytáhne muž beze jména housle a začne hrát skladbu smrti…

Kniha 21. Den americké spisovatelky Kass Morgan bezprostředně navazuje na její dřívější sci–fi dystopii pro dívky – Prvních 100. Spojitost je téměř taková, jako by se jednalo o následující kapitolu. Po A přijde B a po smrti pohřeb, jak je tomu v knižním příběhu. Celkem oprávněně jsem autorce vytkl v případě prvního dílu rozšklebený konec, jež v knize 21. Den zvládla o mnoho lépe.  Právě na cílové pásce je zjevné, že se spisovatelka ve svém tvůrčím psaní posouvá, ale vraťme se z konce na začátek.

Prvních 100 mi připravilo hořké zklamání v tom ohledu, že se děj prakticky nikam nepohnul. Naopak, díky všudypřítomným, až přemnoženým flashbackům jsem si poskládal střípky minulosti hlavních postav. Kupodivu to nebylo tak zlé, ačkoliv jsem se dozvěděl pramálo o osudu rodné planety po atomovém Exodu. Snad právě proto jsem se opravdu těšil na knižní pokračování románu s názvem  21. Den.

Díky literárnímu pojetí Kass Morgan bude čtenář zase sledovat dvě hlavní dějové linie. Jedna se odehrává na orbitu, kde bojuje dívka Glass o poslední doušky vzduchu a druhá na Zemi v řadách těch, co ze stovky zbyli. Pokud jde o mne, tak mě chytla za srdce pasáž s nouzovým opouštěním Kolonie. Myslím si, že ta část je patřičně dramatická a nepůsobí klišovitě. Stejně nadšený jsem nebyl z pozemské mise, ačkoliv musím uznat, že mne autorka na několika místech překvapila a dostala na lopatky. Nachytala mne nepřipraveného nikoliv razantním posunem děje, ale spíše na poli spletitých osobních vztahů. Ono je vůbec k neuvěření, jak málo se toho děje a kolik se nakecá mouder kolem. Dialogy dětí jsou dosti dospělé a vzhledem k životním zkušenostem adolescentů působí nepravděpodobně a nadměrně vyzrále. Rozhovory se sice dobře čtou, ale nejsou uvěřitelné. Uvědomělost hlavních postav dělá dojem konvercace z latinskoamerických telenovel.

Hlavním tématem knihy jsou komplikované mezilidské vztahy, řešení složitých životních situací a z nich plynoucích problémů. Lze prohlásit, že sci–fi kulisa hraje druhé housle, a to je škoda. Americká spisovatelka Kass Morgan si doslova libuje v zneužívání flashbacků, což není vždy přínosem a neúnosně natahuje hlavní text. Navíc do primárního děje zakomponovala odkazy na události z prvního dílu a to na mne působilo rozkolísaně. Mrzí mě, že nápaditý námět knihy pokulhává za prozaickým zpracováním a dá se mluvit o promarněné šanci.

21. Den je druhým dílem z plánované trilogie (?). Osobně jsem napjatý, jak zamilovaný příběh dopadne. Četba sci–fi dystopie pro dívky od 12 let (ženy) byla takovým osobním experimentem a musím vyzdvihnout, že veskrze pozitivním. Líbí se mi ústřední motiv, ale nejsem úplně spokojený s literárním provedením. Začínající spisovatelka má nesporný talent, ale bude muset ještě tvrdě zapracovat. Nadměrnou upovídanost, jež je ženám vlastní , přecházím s ješitným úsměvem a s genderovou rovností na mě nechoďte. Muži a ženy nejsou stejní, ani náhodou. Jedná se o dva rozdílné živočišné  druhy, které jsou nuceny spolu žít a každá generace se to musí periodicky učit. Znova a znova prožíváme příběh starý jako lidstvo samo. Vlastně, každý člověk je unikum. Troufám si tvrdit, že kniha plná cicmání a něžných náznaků rozhodně potěší mladé slečny. Dívky a dámy, neberte mě úplně za slovo. Tuším, že muži hltající komiksy s nabušeným panem Testosteronem, jenž nosí slipy navrch oblečení, jsou také k popukání. Četbě zdar a ohavné gender zmar!

Kniha 21. Den vyšla v nakladatelství CooBoo pod křídly Albatros media a. s. v roce 2015. Překlad provedla Ivana Svobodová. Na motivy knihy vznikl i filmový seriál, který se těší značné sledovanosti.

(Visited 65 times, 1 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Redaktor. Knihomol a komiksový nadšenec. Svého času i aktivní kreslíř, dnes na autorské dovolené. Fascinuje ho vesmír, astronomie a starobylé civilizace. Při cestách za megalitickou minulostí naplno propadá potápění a z toho plyne záliba v podvodní fotografii. Má názory, které se často rozchází s hlavním proudem, rád přemýšlí o podstatě a jde k jádru věci.


KOMENTÁŘE