logo

VIKINGOVÉ – KRÁLŮV MUŽ

Máte rádi historii a cestopisy? Máte rádi Vikingy, bitvy a dobrodružství? Máte rádi pohanství, pohanské rituály a kapku té pohanské magie? Pak je trilogie Vikingové od Tima Severina právě pro vás. Vím, je to trošku jiný žánr, než jaký byste na tomto webu čekali. Na následujících řádcích se vám pokusím vysvětlit, proč je tato trilogie, kterou u nás vydal BBart, skvělá.

Tim Severin je britský spisovatel, historik a cestovatel. Narodil se roku 1940 jako syn koloniálního úředníka v Indii a po návratu rodiny domů, do Británie, vystudoval na Oxfordu historii a geografii. A protože je Tim srdcem dobrodruh, tak se věnuje také experimentální mořeplavbě. V roce 1961 se vydal po stopách Marca Pola a v roce 1976 se pokusil dokázat, že se mnich Brandan, žijící v šestém století, mohl dostat na prosté bárce z proutí a kůží z Irska až do Ameriky. Inspiroval se „Legendou o svatém Brandanu“ a podle ní s přáteli absolvoval 7200 km dlouhou cestu z Irska, přes Island až na Newfoundland a to na replice oné chatrné bárky.

Následně absolvoval další plavby, na kterých se mimo jiné pokoušel rekonstruovat plavby Sindibáda Námořníka, Jásona a Agronautů a nebo Odyssea. Ze všech svých výprav napsal Tim cestopisy. Tyto zkušenosti pak zužitkoval i ve své vikingské trilogii.

Pod ochranou pohanského boha a Zlověstné proroctví

Jak už jsem zmínil, jde o trilogii a Králův muž ji uzavírá. Tomuto třetímu dílu předchází knihy „Vikingové – Pod ochranou pohanského boha“ a „Vikingové – Zlověstné proroctví“. Na začátku tedy přiblížím, o čem první dva díly pojednávají.

Thorgils Leifsson je tak trošku jako Forrest Gump ze začátku druhého tisíciletí. Není hloupý, právě naopak. Jeho osud jej však zavál na zajímavá či významná místa v zajímavé době. Nechyběl tak u mnoha významných historických událostí. Narodil se na Hebridách (souostroví u západního pobřeží Skotska) v roce 999 našeho letopočtu jako nemanželský syn. Jeho matka pocházela z Irska a byla vědmou anebo spíše volvou (čarodějnicí), jak se z později z vyprávění dozvěděl. Matka jej hned po narození poslala jeho otci, kterým byl Leif Eriksson, syn Erika Rudého, objevitele Grónska a náčelníka tamějších osadníků (Erik Rudý i Leif Eriksson jsou skutečné historické postavy). Thorgils tak vyrůstá v Grónsku coby bastard, nenáviděný především svou tetou a vychovávaný v sousedství bývalou vědmou Gudrid.

Do Skandinávie v té době začalo pronikat křesťanství a nevyhnulo se ani Grónsku. Jedním z největších tamních stoupenců Bílého Krista byla právě Gudrid. Thorgils však v sobě začal objevovat dar po své matce, „seidr“ – nadání pro magii a komunikaci s bohy. On sám si to tehdy neuvědomoval svým snům a vizím příliš nerozuměl. Všimli si toho však stoupenci staré víry, lovec Thorvall a kovář Tyrkir, kteří v něm viděli naději pro starou víru a začali Thorgilse vyučovat runám a vyprávěli mu příběhy o starých bozích. Thorgils později, stále však ještě jako dítě, vyráží s výpravou na cestu do Vinlandu (Newfoundland v Americe), který při předchozí výpravě objevil jeho otec Leif. Na této cestě zjišťuje, že jeho osud musí být ovlivňován samotným Odinem, ochráncem poutníků a že jeho osudem bude cestování.

Thorgils se tedy už jako nedospělý vydává na cesty, počínaje cestou na Island, kde se snažil zjistit něco o osudu své matky. Během svého cestování si vytváří zajímavá i podivná přátelství a prohlubuje své znalosti nejen v oblasti mytologie Ásů a magie seidr, ale také v oblasti šamanismu, křesťanství či irského lidového soudcovství a občas do jeho života zasáhne také čarodějnictví. Vládne především svým důvtipem, ale nejednou se účastní boje s mečem v ruce. Během svého pobytu v Irsku se stává svědkem konce krále Briana, v křesťanském klášteře se naučí latinu, řečtinu a umělecké řemeslo a po útěku z kláštera putuje Irskem s lidovým soudcem, který je jakýmsi nástupcem druidů a od kterého se naučí využívat vlastností bylin. V Londýně se snaží uchytit jako dvorní básník a stává se milencem druhé ženy krále Knuta Velikého, který byl skutečným vikingským králem Dánska, Anglie, Norska a části Švédska. S Jómskými vikingy se zúčastní jejich poslední bitvy. Na severu Ruska stráví zimu u ugrofinského kmene v rodině šamana, který ví o jeho nadání a zasvětí jej do jejich duchovního světa. Navíc s dcerou šamana zadělá na malého Thorgilssona. Na závěr druhé knihy se Thorgils vydává přes Kyjev do Miklagardu (jak vikingové říkali Konstantinopoli) a stává se členem Varjažské gardy, osobní stráže císaře.

Králův muž

Ve třetí knize se setkáme s Thorgilsem ve chvíli, kdy je během jeho stráže otráven starý byzantský císař a je okamžitě nahrazen novým.  Celá kniha se dá logicky rozdělit na dvě části. První delší část se odehrává v Konstantinopoli a druhá část zase zpět na severu.

V Konstantinopoli se hraje vysoká intrikářská hra a Thorgils se po vraždě císaře cítí ohrožen jakožto možný svědek i jako strážný, který ve službě selhal. Ve stejné době však přijíždí do Konstantinopole Harald Hardrada (opět skutečná historická postava známá také jako Harald Krutý), muž, který si činí nárok na Norský trůn, a do Byzancie přijel s 500 bojovníky proto, aby nabídl své služby císaři a vydělal si peníze pro svou válku o norský trůn. Thorgils je díky své znalosti jazyků pověřen úkolem dělat prostředníka mezi císařským dvorem a Haraldem, ve kterém Thorgils vidí možného spasitele staré víry. Snaží se mu proto radit a podporovat ho, aby v budoucnu mohl uplatnit svůj nárok na trůn a jako král vládnout podle ideálů staré víry.

Harald začne sloužit císaři na moři a Thorgils se s ním tak znovu vydává na cesty. Ať už do boje proti pirátům v Egejském moři, na Sicílii proti Saracénům a nebo do Svaté země, kde on, pohan jako poleno, pomáhá vyměřovat nový chrám nad hrobem Bílého Krista.

Druhá část knihy se odehrává zpátky na severu. Harald se zmocnil Norského trůnu a Thorgils mu jako rádce přísahal věrnost a stal se tak královým mužem.. Zároveň se usadil v opuštěné osadě v horách, mezi prostými a chudými pohany uctívající staré bohy, aby s nimi žil obyčejný vesnický život.

Obě části knihy jsou úplně jiné a vytváří tak silný kontrast. První část dává čtenáři poznat život a intriky v jednom z největších měst té doby. Život v hojnosti, ale s neustálou nutností být opatrný kvůli palácovým intrikám. Ukazuje Thorgilse v křesťanském světě, kterému úplně nerozumí a neustále ho srovnává se svou vírou. První část je delší a bohužel tempo vyprávění je o to pomalejší.

Druhá část na severu zase popisuje Thorgilsův život v nedostatku s těžkou prací na poli (přestože se z Byzance vrátil velmi bohatý), ale zato v prostředí jeho víry. V prostředí, ve kterém se cítí šťastný a kde se k němu zase vracejí jeho prorocké sny. Ve světě, kde se díky svým znalostem stává váženým mužem, ke kterému lidé chodí pro rady a poslouchat příběhy o bozích, či o jeho cestách. Ve světě, ve kterém povede krále Haralda do boje o anglický trůn, který je, jak Thorgils věří, zároveň posledním rozhodujícím bojem pro starou víru. Tato druhá část se mi zdá akčnější a pro mě zajímavější.

Kniha Králův muž se dá číst i bez předchozí znalosti prvních dvou knih. Celá série je, stejně jako spousta jiných, o střetu pohanství s křesťanstvím. Ale na rozdíl od jiných, například „Zrzavého Orma“ od spisovatele Frans Gunnar Bengtssona, si  Thorgils starou víru udrží a zůstává stoupencem Odina. Knihy nejsou divokou akční jízdou. Místy se mi knihy zdály zdlouhavé či dokonce nudné. Přesto je hodnotím velmi vysoko, protože dávají alespoň částečně poznat, jak se žilo na severu, když lidé ještě uctívali Odina, Thora či Freye a když vikingové umírali se slovem Valhalla na rtech.

První dva díly se ještě nedávno daly koupit v Levných Knihách po 99,- Kč za pevnou vazbu a brožované ještě levněji. A to se vyplatí. Možná že je tam ještě najdete. Třetí díl, Králův muž stojí u vydavatele 224 korun. Celá trilogie má dohromady 896 stran.

(Visited 40 times, 1 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Pavel Pravda

Redaktor. Nejen komiksový nadšenec, milovník tvrdé hudby, dobré whisky, piva a fotografování. Jeden z největších autorů českého internetu :)


KOMENTÁŘE