MARTIN FAJKUS, TOMÁŠ NĚMEC – SPOLEČENSTVO PEVNOSTI

Jsou různé způsoby čím vám knížky vyrazí dech. Konkrétně Společenstvu pevnosti se to podaří hned několika způsoby. V první řadě nádhernou obálkou vystihující svět jenž ukrývá ve svých stránkách. Další, co čtenáře upoutá je rozsah sborníku. V poslední době si říkám, že se nakladatelé rozhodli překonávat v tom, kdo vydá tlustší knížku. Nicméně po dočtení pochopíte proč tento řekněme monstrózní projekt musel mít tak velký počet stran. Vždyť jsou zde slavní zastupitelé české, ale také slovenské fantastiky a ti všichni se do sborníku museli vejít.

Jako první vás svým příběhem upoutá Juraj Červenák: Doupě řvoucí smrti. Spisovatel jehož jméno zná každý pořádný fanoušek fantasy literatury. Ani tímto příběhem nezklamal. Tentokráte vás zavede do světa vikingských válečníků. Hlavním hrdinou je bohatýr Ilja Muromec a jeho kolegové vikingové. Červenák se nebojí oživovat pohádkové postavy, které v dnešní době upadly v zapomnění. Díky němu se tak máme možnost setkat s děsivou strigou, odpornou babu jagu brázdící oblohu či další obludky ruských pohádek.

Druhým v pořadí je Jakub Mařík autor povídky Absolutní smrt. Fascinovala mě myšlenka, že křesťanství už neexistuje. Jedná se o paralelní svět, kde je hlavním studiem mytologie a pokud někoho zabijete, tak přijdete o duši. Ve světě jsou takové orgány jakožto Okultní oddělení londýnské policie díky němuž se seznámíme s jejich detektivem vyšetřujícím záhadnou vraždu. Přestože je Mařík začínajícím autorem, tak je vidět, že psát umí a má již něco za sebou.

Pavel Renčín se svojí povídkou Jen tančí, nemluví, nespí nadhodil trochu nezvyklé, ale přesto poutavé a dobře napsané téma. Co se stane, když temný pán unese krásnou princeznu a dlouhá léta ji vězní ve sklepě? Přestože povídka v sobě ukrývá hodně depresivní vyprávění, tak se od jejího vyprávění odtrhnete až na samém konci. Natolik je fascinující.

Oproti tomu Michal Špaček s jeho vyprávěním Devět bojovnic Elbereth zabrousil do přitažlivého světa elfů. Právě onich devět bojovnic patří mezi vznešené elfy. Právě tyto bojovnice mají pomáhat přátelům, ale rozsévat semínko zkázy mezi nepřáteli. Co naopak nesmí – zamilovat se. Běda těm bojovnicím, které lásce podlehnou.

Jsem si říkala jestli se tu klasická zástupkyně české fantastiky objeví. A hle je tu s její povídkou Havranice. Ano, mám na mysli Petru Neomillnerovou. I zde se dočkáme toho na co jsme od této spisovatelky zvyklí. Naturalismu se vším všudy, který je však podaný natolik dokonale, že vás doslova učaruje. Vždyť hlavní hrdinkou je právě čarodějka se zvláštním a krásně znějícím jménem Havranice.

Jaroslav Mostecký a jeho povídka Sbohem, jezero se zaměřuje na jezerní víly, které lákají muže do svých sítí. Taky jedna z těch smutnějších, ale tak krásně a básnicky napsaných, že se od ní jen stěží odtrhnete. Navíc víly odjakživa přitahovaly nejenom čtenáře, ale také spisovatele.

Další ikona klasické fantasticky Jan Kantůrek. Tentokráte však pro nás jednu povídku přeložil a to příběh ze světa barbata Conana. Jde o vyprávění Vlčí stín. Jedno z těch kratších vyprávění, které potěší a připomene klasické conanovky.

Miroslav Žamboch: Osobní strážce se ve své povídce zaměřuje na postavu Tanečníka, který vstoupí do služeb nádherné šlechtiční a stane se jejím ochráncem na velmi zvláštním plese.

Přestože by se mohlo zdát, že tolik stránek nemůžete v životě přečíst, tak opak je pravdou. Těch 704 stránek uteče jako voda. Ani se nenadějete a je konec. Přeci jenom jde o spisovatele, které znáte díky jejich předchozím knížkám. Ale také u nováčků zažijete příjemné překvapení. Každá povídka vás osloví něčím jiným, zanechá ve vás neopakovatelný zážitek ze čtení na který se jenom tak nezapomíná.