Netvora 2 – Krev a kosti mrtvého boha

Netvora (Monstress) je komiksová série, která začala v roce 2016 vycházet v USA u nakladatelství Image Comics a v letošním roce se dočkala také své české mutace. Její svět je zvláštní a těžko uchopitelný. Pokaždé, když se jej pokusíte žánrově zaškatulkovat, tak zjistíte, že se vám do té zatracené krabice nevejde a vesele vám přetéká i do všech škatulí okolo. Netvora je mix young adult fantasy, steam punku, lovecraftovského hororu, protiválečného dramatu a kritiky rasizmu. Docela slušný guláš, ale možná právě proto získala Netvora několik významných komiksových ocenění. Nakladatelství Crew nyní vydalo její druhý díl s názvem Krev.

Netvora se odehrává ve světě, který je alternativní a matriarchální verzí Asie v roce 1900. Žije zde několik ras, jejichž vzájemné vztahy jsou komplikované a silně vražedné. Žije zde rasa nesmrtelných Prastarých, majících zvířecí podobu a lidské držení těla. Dále zde jsou lidé, kterým vládne kult čarodějnic. Třetí důležitou rasou jsou Arkanici – kříženci lidí a Prastarých. Zapomenout ale nesmím ani na rasu koček – vyhlášených špehů, básníků a nekromancerů. Nahoře na obloze se tiše vznáší přízraky starých bohů. Žádná ze zmíněných ras není jednotná a intrikuje se zde stejně intenzivně, jako ve Hře o trůny. Nedávno skončila válka a nová je na spadnutí. Hlavní hrdinkou příběhu je arkanická dívka jménem Maika Půlvlčice. Maika je spíše antihrdinka – vražedná mstitelka, toužící po pomstě, a hledající informace o své matce a o sobě samé. Také vlastní úlomek tajemné masky a v jejím nitru se ukrývá skutečné monstrum. Nemyslím psychopatické monstrum, myslím skutečné chapadlovité monstrum. Už jenom z existence úlomku masky naskakují zástupcům všech ras pupínky. A existence monstra je rovnou děsí. První kniha Netvory představila pravidla světa a jeho tajemství. Druhá kniha s názvem Krev začíná tyto tajemství pomalu odhalovat.

Autorkou scénáře je Marjorie Liu – americká Číňanka, autorka scenáře k několika řadám u Marvelu a učitelka komiksové tvorby na MIT. Jako malá slýchávala od svých prarodičů děsivá vyprávění o japonských koncentračních táborech v Číně. To byl zřejmě jeden z hlavních impulzů k vytvoření Netvory – románu o přežití války a o tom, jaké je to být přeživší. To všechno se otisklo do děje první knihy. Druhá kniha je už ale jinde. Sice přímo navazuje na první díl, ale Maika už není ta ztracená a zmatená dívka. Ukazuje se, že ji její matka naučila jak přežít, být tvrdší a mazanější než protivník. A ona taková skutečně je – rozhodně si od nikoho nenechá kálet na hlavu a při křivém pohledu rovnou utrhne ruku jako varování. Zatraceně nebezpečná mrcha s monstrem, které si neustále žádá čerstvé maso. Maika přijíždí do pirátského pobřežního města Thyrie, kde jako malá žila. Je rozhodnutá pátrat po historii své matky, protože to ji může dovést k informacím o ní samotné. Maika není nicka, protože pochází z dobrého rodu a za kmotra má největšího místního pirátského bosse. Na toho se obrací s prosbou o pomoc – potřebuje se dostat na tajemný Ostrov kostí.

Děj Netvory je hodně hutný. Téměř neustále se děje něco důležitého a nebo se něco podstatného řeší. Vyprávění se často přesouvá do vzpomínek, či do podvědomí, a tím se celé vyprávění komplikuje. Celé je to neuvěřitelně komplexní. Čtenář nemá ani chvíli oddych a musí být neustále soustředěný, protože každá informace může být důležitá. Intriky a tajemství nedávné minulosti se propojují s historií přesahující celé věky. Není zde ani moc prostoru pro humor, ale pár úsměvných situací se najde. Třeba když malou Lištičku učí plavat přátelský pirátský žralok. Jinak je vyprávění temné, kruté a krvavé. Zástupci všech ras se neštítí zabíjet a mučit také děti, pokud tím dosáhnou svého cíle. Zabíjejí zcela rutině a bez výčitek. To je na celém vyprávění asi nejvíce šokující.

Pod výtvarnou stránkou Netvory je podepsána Sana Takeda – japonská výtvarnice a ilustrátorka, která se ve své kariéře věnovala kromě komiksů také výtvarné stránce her a filmů. Její kresba je velmi detailní a barvy precizní. Většina interiérů a oblečení je ozdobená ornamenty a pozadí je často vyplněno jemným šrafováním, které mu dodává hloubku a strukturu. V kresbě je vidět inspirace mangou a jejíma velkýma očima u dětí, ve kterých se pak více odráží strach a brutálně kontrastují s celkovou krutostí světa Netvory. V komiksu je použito několik typů bublin a nezřídka se setkají i tři druhy bublin na jednom obrázku – to může být lehce matoucí.

Druhý díl Netvory si drží laťku nastavenou prvním dílem. Je to pěkně nakreslené fantasy s velmi krutým světem plným záhad, intrik a lží. Temné a hutné vyprávění vyžaduje neustálou čtenářovu pozornost. Velmi kladně hodnotím fakt, že druhý díl jenom nepřidává nová tajemství, ale některá z nich odhaluje a dává odpovědi. Rozhodně chci vědět, co bude dále.