logo

Když piješ…

Podle Světové zdravotnické organizace (SZO) patří Česko s 12,7 litry na hlavu na třetí příčku v konzumaci tvrdého alkoholu. Před námi je s drobným náskokem Bělorusko (13,9 litrů) na druhém místě a Litva na prvním, kde každý obyvatel země průměrně zkonzumuje 15,2 litrů čistého alkoholu. Toliko tedy statistika, která nuda je, má však cenné údaje, jak jistě všichni víme. Paní statistika nás tedy řadí mezi největší opilce na světě a jsem pevně přesvědčený, že kdyby se anketní sběr dat soustředil pouze na pití piva, tak jsme jasně zlatí. Nu což, alespoň v nějaké disciplíně jsme světoví.

 

Nikoho by tak nemělo překvapit, že u nás existuje pojem pivní kultura a zvláště pak cizinci bývají druhého dne v šoku, když je vezmete na jedno, takzvaně. Konzumace alkoholu je v naší kotlině společensky tolerována a někdy dokonce přímo vyžadována. Tradičně se pijatika promítá do našeho specifického humoru a je zdrojem veselí, v tom lepším případě. Do tohoto ranku míří i prapodivnost s názvem Když piješ… autora Jakuba Königa (*1978). Á propos, když se zmiňuji o tuzemském vtipu, tak mne moc pobavilo, na webových stránkách Albatrosu, zařazení kromě komiksu, také mezi zdravý životní styl a osobní rozvoj. Kouzlo nechtěného?

Mein pamflet

Útlý bloček není vlastně ani tak komiks, jako spíše flipbook doplněný prostoduchým textem. Ano, to je ten starý trik, který spočívá v tom, že na kraj sešitu rozfázujete například postavičku a ta se vám po rychlém přetáčení listů rozpohybuje, nebo navodí pocit pohybu. V tomto případě ilustrace zachycuje brýlatého muže z profilu, jenž do sebe pod různým náklonem obrací láhev. Tento nikterak výtvarně oslnivý vjem je v levé části dvoustrany obohacen shlukem slov, bez valného obsahu a významu pro střízlivého čtenáře.

Stejně, jako je černobílá kresba bídná, tak je i autorův psaný projev mrzký. Většinou se jedná o jakási rádoby moudra domnělého alkoholika a postřehy viděné přes dno prázdného půllitru. Abych nechodil dlouho kolem bohaté pivní pěny, tak musím prohlásit, že ony hlášky nejsou ani chytré, ani hluboké, ani srandovní, ani veršované, ani… Stručně řečeno, jsou to trapné slinty. Přesněji duševní výblitky. Možná jde o netradiční formu pseudoterapie?

Účet, prosím!

S klidným svědomím nemohu ostudný škvár nikomu doporučit a neměl by ho nikdo číst. Na podpal je tento brak příliš drahý. Pro příjemné posezení na wc moc stručný a na utření zadku se nehodící kvůli nekvalitnímu jednovrstvému papíru, a tak ty dvě stokoruny české raději propijte. Nikoho nenavádím a už vůbec ne mladistvé. Ale takových osm – devět kousků při dnešních lidových cenách pořídíte. Bude to mnohem lepší investice do sebe sama a třeba vás při pohledu do zlatavého moku něco oslnivého napadne. Pak již stačí své myšlenky zaznamenat na pivní tácky, nebo na účtenky uzmuté fešné servírce, a tradá s tím do Albatrosu. Tam totiž vydají asi vše a nic není nemožné, což je dobrá zpráva pro začínající autory.

Notýsek Když piješ… vydalo nakladatelství PLUS ve společnosti Albatros Media a. s. v roce 2017. Doporučeno od 15 let.

  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

František Mejstřík

Redaktor. Knihomol a komiksový nadšenec. Svého času i aktivní kreslíř, dnes na autorské dovolené. Fascinuje ho vesmír, astronomie a starobylé civilizace. Při cestách za megalitickou minulostí naplno propadá potápění a z toho plyne záliba v podvodní fotografii. Má názory, které se často rozchází s hlavním proudem, rád přemýšlí o podstatě a jde k jádru věci.


KOMENTÁŘE