logo

Grand Prix

Mezi první a druhou světovou válkou, se staly velmi populární závody Grand Prix. Piloti tehdejších strojů byli pro diváky skutečnými hrdiny a lidi jimi byli doslova fascinováni. Možná i kvůli vysokému a neustálému riziku smrtelné nehody – vždyť každý osmý pilot umíral na trati. Velkým fanouškem automobilových závodů byl i Adolf Hitler, byť sám nikdy žádné auto neřídil. Od počátku 30. let se Třetí Říše snažila skrze německé konstruktéry využívat závody Grand Prix k vlastní propagandě, stejně jako to udělala v případě Olympijských her v Berlíně v roce 1936. V té době ještě nikdo netušil, jakých odpudivých hrůz se nacistický režim dopustí a svastika na závodních strojích tak ještě nebudila odpor. Do této doby zasadil Marvano (belgický komiksový tvůrce a autor slavné adaptace Nekonečné války) svou dokumentární fikci z prostředí automobilových závodů Grand Prix.

Pokud se ptáte, co je to dokumentární fikce, tak je to žánr, který vypráví skutečnou historii pomocí smyšlených postav, které pomůžou vyprávět historii jako ucelený příběh. Marvano přemýšlel o vytvoření komiksu vyprávějícím o příchodu druhé světové války, ale chyběl mu ten správný impuls a nápad. Když potom v knihkupectví narazil na biografii Rudolfa Caraccioly, jednoho z největších závodních jezdců 20. a 30. let, tak měl poměrně rychle jasno. Vyprávět historii dění v předválečném Německu a vůbec v celé Evropě z pohledu účastníků automobilových závodů byl geniální nápad. Ke stmelení příběhu jezdců a událostí do kompaktního celku vytvořil Marvano fiktivního britského závodníka jezdícího v závodní stáji Mercedesu – Leslieho Tolivera.

Příběh má poměrně pomalé tempo vyprávění. Zaměřuje se rovným dílem jak na jezdce a jejich blízké, na závody a závodní vozy, tak na politiku a na celkovou předválečnou atmosféru. Vypráví o tom, jak Třetí Říše mohutně financovala Mercedes a Auto Union, aby vytvořili vítězné vozy pro reprezentaci Říše a nebo jak byl Hitler nadšený z návrhu „brouka“, který mu donesl Ferdinand Porsche. Popisuje, jak Hitler nechtěl nutit existující automobilky k jeho výrobě, protože věděl, že jejich loajálnost bude ještě potřebovat, a že pro výrobu Wolksvagenu musí založit novou státní továrnu. V příběhu je zachyceno i legendární obroušení laku z nových závodních Mercedesů, aby splnily váhový limit – odtud ona slavná přezdívka “Stříbrné šípy”. Jsou zde ale samozřejmě zmiňovány také události, které s automobilovými závody zdánlivě nijak nesouvisely, ale měly na ně a na jejich účastníky samozřejmě dopad. Nechybí snad žádné zásadní momenty. Nechybí Noc dlouhých nožů, vyhlášení Norimberských zákonu, Křišťálová noc, akce T4 na zušlechtění árijské rasy, Mnichovská dohoda, útěk Židů do Palestiny a britská blokáda jejich lodi, a spousta dalšího. Marvano jde často do velkých a až nečekaných detailů. Dozvíme se spoustu dobových zajímavostí, například že ve stejný rok, kdy byly vyhlášeny Norimberské zákony, začaly se v Oklahoma City používat první parkovací hodiny na světě. Dozvíme se také, kde a která firma začala vyrábět nezvykle velké kotle, objednané veliteli akce T4 na spalování vyvražděných postižených lidí.

Komiks je hodně ukecaný. Je v něm hrozně moc dialogů, panelů popisujících historické události a zajímavosti, a také spousta vysvětlujících komentářů pod čarou – tedy pod panely dole na stránkách. Není to jednoduché čtení. Ať už kvůli vědomí, že se všechny ty děsivé události staly, ale také pro to, že Grand Prix zatím nevyšlo v českém ani v anglickém jazyce. Ale stojí to za to. Pro fanoušky motorsportu je to úžasný úhel pohledu, při kterém se seznámí s detaily historie mnohem stravitelnějším způsobem, než jen pouhým pročítáním Wikipedie.

Zmínit je potřeba i kresbu, která je v Grand Prix úžasná. Marvano s precizností sobě vlastní dokázal vykreslit nejen detaily tehdejších závoďáků, ale také detaily měst a tratí, ve kterých můžeme poznat zatáčky současných okruhů Formule 1. Kolem tratí nakreslil také dobové reklamy, a tak například u trati Masarykova okruhu můžeme vidět reklamy na Obchodní dům Plaček v Brně nebo na Diviškovu autoškolu. Samozřejmostí jsou i detaily dobových novin, které hrdinové komiksu čtou. Když už mluvím o detailech, tak ty se samozřejmě týkají i skutečných výsledků jednotlivých závodu a havárií. V případě již zmíněného Masarykova okruhu například Marvano vykreslil skutečnou havárii Hanse Stucka z roku 1935, kdy mu v plné rychlosti do brýlí vletěl pták a on musel ze závodu odstoupit. Místo něj tak poprvé vyhrál jezdec Bernard Rosemeyer, a díky tomu se při předávání věnce seznámil se svou budoucí ženou (viz historie zde: http://www.kolumbus.fi/leif.snellman/gp3511.htm). 

Grand Prix vyšlo ve Francii jako cyklus tří evropských alb a také jako integrál. V Polsku vyšlo Grand Prix pouze jako integrál se 176 stranami v pevné vazbě. Předmluvu k prvnímu albu a tak i předmluvu k celé knize na napsal slavný pilot Formule 1 – Jacky Ickx. 

(Visited 84 times, 1 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Pavel Pravda

Redaktor. Nejen komiksový nadšenec, milovník tvrdé hudby, dobré whisky, piva a fotografování. Jeden z největších autorů českého internetu :)


KOMENTÁŘE