Asgard – bohům navzdory

Konstatovat, že severská tématika táhne, je nošením obrů do Jötunheimu. Filmy, seriály, knihy i komiksy – jak jsou tam vikingové a nebo Ásové, tak po tom diváci i čtenáři skočí. Pokud se podíváte, jaké komiksy čeští nakladatelé v poslední době vydávají, tak mi jistě dáte za pravdu. Jednou z posledních knih s tímto tématem je komiks Asgard. Ten vyšel u Nakladatelství Josef Vybíral jako druhá publikace v jejich nové edici ERB – v edici věnované frankofonnímu komiksu. Pokud si na základě názvu komiksu říkáte, že půjde o příběhy bohů a nebo že je to přepis Eddických mýtů, pak se mýlíte. I když né zas tak moc.

Rád do svých recenzí vkládám verše z Eddy a nebo ze ság. Většinou proto, že ty recenzované knihy jsou svým tématem velmi blízko obsahu těch veršů. Tady mě ale scenárista Xavier Dorison předběhl a eddickými verši uvedl oba dva díly příběhu. Už tímhle si mě získal a nadchnul ještě před první stránkou příběhu. Je to příslib, že si v ději nebude se severskou mytologií vytírat zadek. O něco méně jsem byl nadšený z překladu oněch veršů. Ač jinak nemám překladu Jitky Musilové co vytknout, tak verše by zde fungovaly lépe v již zažitém překladu Ladislava Hegera.

Asgard je jméno dítěte, které dle starodávných zvyklostí mělo zemřít bezejmenné. Dítě, které bylo považované za bohy prokleté, ale jeho otec ho nedokázal zabít. Ten den se vzepřel zvykům i bohům a na znamení vzdoru pojmenoval dítě podle jejich království – Asgard. A toto dítě si vzalo otcův vzdor za svůj. Asgard se narodil bez jedné nohy a to ho naučilo houževnatosti a vytrvalosti. Stal se vikingem, přítelem a strážcem krále a nakonec i zabijákem příšer – povětšinou přerostlých divokých savců a mořských tvorů. Poslední zakázka je však i pro něj výzvou. Království trápí kraken – obrovská a dosud nespatřená mořská obluda. Na moře nemůžou rybáři, aby nakrmili své rodiny, a ani vikingové nemohou vyrazit na nájezdy. Blíží se zima a pak už se ze zamrzlých fjordů žádná loď nedostane. Asgard se tedy vydává na moře, k jeho nelibosti za doprovodu velmi nesourodé společnosti. Věci však nejdou podle plánu a stále zřetelnějších obrysů nabývá obava, že oním krakenem může být přímo Lokiho syn – zemský had Jörmungandr (Midgardsormr).

Francouz Xavier Dorison u nás není neznámý a historická fikce je evidentně jeho oblíbené téma – v Modré Crwi jsme si od něj mohli přečíst Třetí zákon a Dlouhého Johna Silvera. Také Asgard je na pomezí historického románu a fantasy. Ukazuje v něm hlavně život prostých lidí na drsném mrazivém severu. Vezme čtenáře na loveckou výpravu, která se změní v boj o holý život. Jeho vyprávění nikde nedrhne a celou knihu jsem přečetl jedním dechem. Dorison vypráví o vztahu seveřanů k jejich bohům a o příbězích, které o bozích vyprávěli skaldi. Tyto příběhy jsou ve scénáři popisovány jako Eddické, což je má asi jediná výtka k celému komiksu. Slovo Edda totiž poprvé použil až islandský historik a básník Snorri Sturluson pro název své knihy.

Výtvarná stránka Asgarda je dílem francouzského kreslíře Ralpha Meyera. Pro toho je tato kniha jeho českou premiérou. Meyerovu kresbu bych nazval typicky evropskou. Je anatomicky věrná, bez karikaturních rysů a s přiměřeným množstvím detailů. Počítačový koloring je povedený a přirozený. Dohromady mu to všechno výborně funguje a jeho postavám věříte každý pohyb a každou emoci. Když pak později dojde na souboje s mořským netvorem, tak kresba začne nabývat na epičnosti. Navíc se jako Francouz nebojí nahoty a i to málo, které v komiksu je, potěší oko čtenářovo.

Asgard se Dorisonovi a Meyerovi jednoznačně povedl a zároveň nalákal na jejich další společnou práci, které se v českém překladu dočkáme ještě letos. Příběh o Asgardovi “železné noze” a o jeho výpravě musí potěšit nejen fanoušky vikingů, severské mytologie a norské přírody obecně, ale také všechny ty, kteří mají rádi dobrodružství. Nakladatelství Josef Vybíral vydalo Asgarda jako integrál obou dvou dílů v pevné vazbě, na kvalitním křídovém papíru a v původním velkém formátu evropských alb.