logo

OCELOVÁ KŘÍDLA

Definovat hrdinství nemusí být tak snadné, jak se na první pohled zdá. Každý člověk může mít jiný motiv, či rozdílný pohled na věc a odlišné morální nastavení. Nemusíme se tudíž shodnout na významu pojmu. Přítomnost adoruje pochybné mravní hodnoty a mainstream nás o tom denně přesvědčuje. Máme uctívat sporné autority, zvrhlé celebrity, účastníky rozličných reality show, komiksové superhrdiny, rozpolcené filmové antihrdiny a jiné bytosti z virtuálních světů. Výčet z panoptika hrůzy by mohl ještě dlouze pokračovat, ale je zřejmé, koho neuznávám a nikdy nebudu. Když se změní politické klima, tak se s železnou pravidelností odstraňují staré modly a vytváří se nové, pružnější. Kdo byl včera hrdinou, nemusí jím být nutně dnes a po bájném rekovi neštěkne ani pes.

Pokud jde o můj názor, tak je hrdinou člověk, který vykoná něco nezištného – nesobeckého pro společnost a pro druhé. Bez ohledu na honorář a mnohdy nehledě na svůj život. Může to být bezplatný dárce krve a rodič samoživitel vychovávající děti. Hrdina je ten, kdo se zastane slabšího, či jedinec, jenž se vrhne do rozbouřené řeky, aby zachránil tonoucího. Ti všichni a mnohem více jsou chrabří junáci. V časech války a ohrožení suverenity naší země se zrodili bohatýři, kteří o pocty a medaile nikdy nestáli. Chtěli žít v klidu a míru. Když zavolala povinnost, tak prostě šli. Mezi poslední jmenované lze zařadit české letce a členy pověstného čtyřlístku, kteří se proslavili nejenom v bitvě o Británii.

Komiks Ocelová křídla je skutečným příběhem napínavého útěku proslulého čtyřlístku českých pilotů Josefa Balejky, Viléma Košaře, Josefa Františka a Matěje Pavloviče z nacisty okupované republiky. Děj obrázkové knihy čerpá z vyprávění plukovníka Balejky, jenž byl velkým vypravěčem.

Komiks začíná v roce 1927, kdy si ještě malý Pepík hrál s dřevěným letadélkem. Líčení pokračuje přes učednická léta v roce 1936 a jeho vstup do armády. Následuje obsazení českého území německou brannou mocí, vyhlášení protektorátu Čechy a Morava, a smutná demobilizace našich vojáků. Po napadení Polska Německem 1. září 1939 provedl Balejka „Romantický útěk“ právě do sousedního Polska. Čeští hoši se zde postavili na stranu Poláků a spolu s tisícovkou dalších Čechů utvořili Československý legion, vedený generálem Lvem Prchalou. Obsahově je komiks z velké části o lidském putování a dějinách nebojácných křídel, které prolétly Česko, Polsko, Rumunsko, Francii a Velkou Británii, aby se aktivně podílely v boji za svobodu naší otčiny.

Komiksový projekt Ocelová křídla vznikl v rámci Knižnice Česko-rumunské vztahy v komiksu a vydala ho Mladá fronta v roce 2015. Autorem námětu je historik a diplomat Jiří Šitler, který vychází ze vzpomínek Josefa Balejky (1917 – 2004) a jiných monografií, článků, zpráv v dobovém tisku a dalších svědectví. Kresby obstaral knižní ilustrátor rumunského původu, tvůrce komiksů, filolog a hudebník Adrian Barbu. Útlá knížečka má 48 stran a je v pevné vazbě.

Kniha je rozdělena do celkem deseti kapitol, jež mají svůj specifický název, který poměrně přesně vystihuje konspekt a životní etudy letců. Vyprávění se odehrává v předvečer vypuknutí druhé světové války s drobným přesahem do let 1940/41 a dohrou v roce 1945. Převážná část děje se soustředí na Josefa Balejka a členy čtyřlístku, kteří nehledě na tragické události oné doby, nezkazili žádnou legraci. Měli rádi děvčata, víno, zpěv a přes příznivý vztah k životu byli vždy ti první, co se dobrovolně hlásili do čela válečné fronty. Mnohdy hoši připomínají zestárlou družinu Rychlých šípů a věční nihilisté budou jistě protestovat. Nicméně, podle výpovědí očitých svědků tomu tak skutečně bylo, nic není přikrášleno, a z toho lze odvodit kam se svět morálně pohnul. Komiks je možné primárně považovat za oslavu lidského života, nehledě na to, jaké přinese časem strasti. Ten přístup je inspirující. Čest, respekt a radost.

Dějepisec Jiří Šitler (1964) vysvětluje pohledem českého pilota Josefa Balejky, jeho vlastní historky a osudy českého čtyřlístku. Mnohdy jsem se pousmál nad lumpárnou, kterou hoši provedli a jindy jsem trnul v obavách o jejich další existenci. Vyprávění je úhrnem zdlouhavě rozlavírované a ještě v osmé kapitole, kde si kluci vesele  prozpěvují ve vlaku, jsem si říkal, sakra, sakra, jak tohle autor ukočíruje. Těžko.

Šok přišel ihned s nástupem deváté kapitoly s názvem Rekviem za čtyřlístek, kde vyprávěč hodí ručník do ringu a v podstatě vyvěsí tři parte po sobě jdoucí. Čtyřlístek mládencům konec konců štěstí nepřinesl, bohužel. Příští tři skromné panely jsou určeny pro popis čtyř let života přeživšího letce a následuje skok na konec války, do roku 1945. Závěr komiksu doslova zabil mé veskrze kladné dojmy z četby. Naprosto nezvládnutá koncovka mi evokuje filmové tvůrce, kterým na poslední chvíli mecenáš seškrtal finance a snímek se musí mimo plán ukončit a okamžitě distribuovat. Málo prostoru pro velký příběh? Možná. Nemohu si pomoci, ale závěr je příliš ukvapený a osobně mi tam chybí ještě několik objasňujících kapitol. Soudím, že by si je rytíři nebes zasloužili. Šmytec, konec, opona padá bez potlesku pro scénáristu.

Pozitivní pro vyznění komiksu je kresba Adriana Barbu. Realistické pojetí zabalené v černobílém hávu přesně vystihuje atmosféru šírání a příchodu války, kdy máte tíživý pocit, že humor je jaksi nepatřičný, až šibeniční. Postavy vyjadřují přesvědčivé emoce a letecké scény jsou obzvláště zdařilé.

Nakonec mohu konstatovat, že jsem si pouze a jenom utvrdil svůj ryze osobní postřeh. Jestliže se cokoliv prezentuje vznešeným slůvkem komiksový projekt, tak výsledek práce bývá převážně žalostný a tento komiks není výjimkou. Neznám sice pozadí vzniku celého projektu, ale faktem je, že k obdobným akcím se většinou vyjadřuje kdekdo. Počínaje sponzory, odbornými poradci a tvůrci konče? Čtenář, aby zaplakal. Nic to ovšem nemění na mém přesvědčení, že oni muži ve zbrani byli skuteční hrdinové a je mi naprosto lhostejno, na kterou světovou stranu odešli. Podstatné je, že se vraceli domů, do Země české, jako osvoboditelé a mnohdy položili na oltář svobody to nejcennější, co měli. Své jedinečné životy. Jsem nezvratně přesvědčený, že současní váleční štváči a mediální prostituti, kteří silně řeční, buší se v ochablé hrudníčky a mávají výhružně pěstičkami, by se na jejich místě posrali strachy.

  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

František Mejstřík

Redaktor. Knihomol a komiksový nadšenec. Svého času i aktivní kreslíř, dnes na autorské dovolené. Fascinuje ho vesmír, astronomie a starobylé civilizace. Při cestách za megalitickou minulostí naplno propadá potápění a z toho plyne záliba v podvodní fotografii. Má názory, které se často rozchází s hlavním proudem, rád přemýšlí o podstatě a jde k jádru věci.


KOMENTÁŘE