logo

DÍVKA, KTERÁ KOPLA DO VOSÍHO HNÍZDA

Dívka, která kopla do vosího hnízda, je závěrečným dílem komiksové adaptace bestselleru Stiega Larssona – Milénium. V předchozích částech jsme pronikli hluboko do šerých koutů slušné společnosti a soukromí introvertní Lisbeth Salanderové. Lisbeth má k nedůvěře vůči lidem, institucím a uzavření se sama do sebe mnoho pádných důvodů. Dívka prožila neradostné dětství, kdy byla častokrát svědkem domácího násilí páchaném na matce. Jednoho dne táta překročil všechny myslitelné meze a ona se mu brutálně pomstila, za což skončila v osidlech ústavní péče. Za běžných okolností by se Lisbeth dočkala znovunabytí občanských práv a společenské rehabilitace. Bohužel k jejímu neštěstí se jejím biologickým otcem stal přeběhnuvší agent KGB Alexandr Zalaščenko a tak muselo děvčátko zmizet ze zorného pole veřejnosti. Konec studené války byl na spadnutí a státní aparát měl zájem utajit totožnost přeběhlíka i za cenu zmařených životů. Jakoby řetězec nešťastných událostí neměl nikdy skončit, stává se děvče obětí znásilňování doktora Petera Teleboriana, jehož je pacientkou. Mnohem později se situace opakuje s poručníkem Nils Bjurmanem.

Lisbeth Salanderová měla ve svém dosavadním životě smůlu a zatím potkávala jenom Muže, kteří nenávidí ženy. Nelze se snad ani divit, že tělesně tíhne ke stejnému pohlaví, čehož zneužívá štvavá mediokracie, kdy má konzument mainstreamu vědět pouze to, že se jedná o lesbickou, vraždící satanistku. Ve chvilkách beznaděje a organizovaného komplotu se na její stranu staví rovný novinář Mikael Blomkvist, jenž je také spolumajitelem nezávislého časopisu Milénium. Společně pak rozkrývají dávnou konspiraci  v druhé části komiksu s názvem Dívka, která si hrála s ohněm.

Druhý díl skončil otevřen bez pointy a zanechal několik nezodpovězených otázek. Lisbeth se zúčastnila drobného rodinného dýchánku, kde se utkala s otcem, nevlastním bratrem a sama končí postřelena s kulkou v hlavě. Bratr je na útěku a ona je v kritickém stavu deportována, hned vedle zraněného Zalaščenka, na jednotku intenzivní péče. Tentokrát jsou její vyhlídky na budoucnost mizerné. Bude se muset poprat o svou holou existenci, a to doslova a do písmene. Pokud Salanderová přežije, stane před soudem a bude čelit obvinění z trojnásobné vraždy. Zatímco bojuje na JIPce o život, tak kdosi vypouští do médií podjaté zprávy a ovlivňuje nejenom veřejné mínění v její neprospěch. Naštěstí je na její straně vymírající druh, čestný novinář hledající pravdu – Mikael Blomkvist.

Závěrečná část komiksové adaptace trilogie Milénium skotské spisovatelky Denise Mina (1966) završuje osobní vendetu a strastiplnou cestu Lisbeth Salanderové za spravedlností. Po předchozích dvou komiksech nelze pochybovat, že se jedná o skutečnou anabázi, jíž by slabší kus neustál a skončil tam, kde ho spiklenci chtějí mít. V blázinci a ještě lépe pro ně, na krchově.

Pokud jde o můj názor, považuji třetí část za nejslabší článek trilogie, fungující díky kinetické   setrvačnosti prvních dvou knih. Většina indicií byla odhalena a určité faktory se již opakují. Čtenář tak v podstatě čeká, zda bude odkryta tajná identita nedotknutelných konspirátorů, tzv. Zalaščenkova klubu a učiněno právu zadost, což se v reálném světe téměř nestává. Zásluhou předchozích  obrázkových románů také víme, že Lisbeth má v ruce všechny trumfy. Záleží pouze na okolnostech jejího přežití a zda bude ochotna předložit intimní potupné důkazy u soudu.

Osobně pokládám grafický román Dívka, která kopla do vosího hnízda za méně přehledný a hůře uchopitelný, než předešlé dvě části. Přisuzuji to rozdílu v práci ilustrátorů, kteří se na adaptaci podílí a nárustu nových postav. První komiks Muži, kteří nenávidí ženy, je společnou tvorbou kreslířů Leonarda Manca, argentinského malíře proslulého svým zrnitým temným stylem a Andrea Mutti. K pokračování na druhém dílu Dívka, která si hrála s ohněm byl přizván ještě třetí ilustrátor Antonio Fuso, vyznačující se ostrou frenetickou tvorbou, jež není mým šálkem kávy. Zvláštním přístupem a geometrickou linkou doplnil oba autory v prostřední části. Tam to bylo v pořádku jako zajímavé zpestření. Osobitý  protiklad a dodatek. Nic víc, nic míň.

Želbohu, na třetí knize již nepracuje výborný Leonardo Manco a do páru s Andrea Mutti (1973) zůstal špatně čitelný Antonio Fuso (1977), což je u nově příchozích figur v komiksu tristní. Mnohdy tak není hned jasné, když si ilustrátoři předají tužku, kdo je kdo a co se vlastně děje. Podtrhnu, že se dívám očima člověka znalého literární šablony a filmového zpracování. Přesto jsem sem tam tápal v tmách. Domnívám se, že jedinec, který není obeznámen  s románovou předlohou bude místy plavat v souvislostech. Nakonec se nechá kontext odvodit a čtenář si tak užije, jako bonus menší detektivku v detektivce.

Napotřetí a naposledy nakoukneme pod roušku moci, vládních úřadů a kruhů tajných služeb, jež klidně pošlapou lidský život v honbě za svou domnělou pravdou. Některé skupiny jsou tak důkladně skryté, že jim dají jméno později, až vyšetřovatelé, či novináři. Svět tištěných medií má taktéž ohromnou moc a nejlépe to vystihuje označení sedmá velmoc. Novináři mohou beztrestně  linčovat a ukřižovat člověka, který nebyl ještě řádně odsouzen. Mnohdy ovlivňuje mediokracie veřejné mínění a vyvíjí nepatřičný nátlak na justici, jež často podlehne krvelačnému publiku. Někdy tak žurnalisté činí ze zištných důvodů a občas skočí na vějičku konspirátorů, kteří narafičí, nebo zařídí únik zfalšovaného důkazu, příliš lákavého, než aby jej publicista nepoužil. Mimochodem, poslední možnost se přihodila Miku Blomkvistovi v první části Milénia. Mýliti se je lidské. Oklamat se může nechat každý z nás. Nicméně, podstatné je napravit své chyby a odhalovat i nadále skutečná fakta, a o tom je v zásadě kompletní trilogie Milénium. Neztrácet naději, hledat pravdu a jít dál.

Komiksová kniha Dívka, která kopla do vosího hnízda vyšla v nakladatelství HOST v roce 2015. Překlad provedl Luděk Janda.

  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

František Mejstřík

Redaktor. Knihomol a komiksový nadšenec. Svého času i aktivní kreslíř, dnes na autorské dovolené. Fascinuje ho vesmír, astronomie a starobylé civilizace. Při cestách za megalitickou minulostí naplno propadá potápění a z toho plyne záliba v podvodní fotografii. Má názory, které se často rozchází s hlavním proudem, rád přemýšlí o podstatě a jde k jádru věci.


KOMENTÁŘE