RAGEMOOR – ZÁMEK NEPOSEDA

Každý účastník kolaudačního řízení potvrdí, že to někdy se stavbami všeho druhu není vůbec jednoduché. Večer po desátém pivě máte pocit, že se ten barák snad vzpouzí být konečně v pořádku dokončen. Části, které už byly hotové, najednou přestávají fungovat, rozměry se mění před očima a navíc ta protivná úřednice stále nedokáže pochopit, že jste prostě po pěti letech stavby zjistili, že to okno, jež bylo v původních plánech vpravo, jste raději dali doleva, protože by vám takhle každé ráno svítilo slunce do ksichtu a protože prostě proto a hotovo! Zpropadená personifikace…

Ragemoor je ale zámek, jenž si na něco takového nehraje. On takový prostě je. Starobylá stavba má za sebou historii plnou krve, smrti a strachu, která na něm zanechala jisté stopy. Tak trochu si žije vlastním životem. Ten, kdo se jej rozhodne navštívit, by se měl určitě mít na pozoru. O tom ví své zámecký pán Herbert, který spolu se svým sluhou Broderickem na Ragemooru žije. Hůř jsou na tom Herbertův strýc a sestřenice podvodnice. Rozhodnou se zámek navštívit, a pokud možno se ho zmocnit. Tato událost rozpoutá sérii takových událostí, až jen sedíte nad komiksem s otevřenou pusou a říkáte si: „Tak to je teda dobré psycho.“

Autorem scénáře je Jan Strnad, americký spisovatel s českými kořeny, jemuž se i na tak malé ploše podařilo vykreslit poměrně silný příběh a vybudovat mytologii tak hustou a zajímavou, že by mu ji mohl závidět kdejaký mnohasetstránkový epos. Edgar Allan Poe, Lovecraft se svým Cthulhu, bytosti starší než sama země a zlo, jehož se báli už prastaří pohané. Všechno to tam je. A dohromady funguje tak dobře, až mi bylo líto, že toho není víc. Jen jeden krátký komiks! Taková škoda. Dojem ještě umocňuje černobílá kresba Richarda Corbena. Musím se přiznat, že takový ten oldschool evropský, až saudkovský styl, nemám moc rád. Ale nakonec si vlastně nedokážu představit, že by to mohlo být nakresleno jinak.

I mě Ragemoor dostal do svých spárů. Je to komiks, který svižně šlape od začátku do konce a nepřestane udivovat. Je to horor ze staré školy. Příjemné osvěžení v dnešní zombiemi prolezlé době.