VRÁNA: SOUMRAK BOHŮ

Do koncentračního tábora přijíždí vlak. Začíná ikonická scéna druhé světové války tak, jak ji známe z dokumentů nebo hodin dějepisu. Lidé určení k likvidaci jsou vyháněni z dobytčáků a tříděni za dohledu německých nacistických vojáků a samozřejmě německých nacistických hovad, která si to náramně užívají. Strach, špína, štěkající psi, ostnaté dráty a krev obětí. Vše zprvu probíhá docela standardně. Vlak je vyložen a čeká na poslední kontrolu. Nad táborem prolétne vrána.

V tu chvíli nachází jeden z vojáků ve stínu uvnitř vagónu postavu. Očividně se ji nechce přidat se do fronty na smrt. Taková bláhovost musí být přece potrestána přímo na místě. Nacista však brzo zjistí, že donutit záhadného Muže k poslušnosti nebude tak jednoduché jak se zprvu zdálo. Pohled na nacistovu tvář bez spodní čelisti mluví za vše… Jak sám James O´Barr v předmluvě komiksu píše, Vrána: Soumrak bohů je příběh o pomstě a násilí. To a pak ten černý pták jsou snad jedinými motivy, které pojí novou Vránu s tou starou. Soumrak bohů vlastně ani Vránou být neměl. Původně šlo o kraťas o kydlenínácků s názvem Noční vlak, na který se nakonec vraní motiv narouboval. Ale nejde to vlastně ani poznat, takže pokud tuto informaci nemáte nebo ji ignorujete, nic se neděje.

Toho kydlení si čtenář užije opravdu dost. Pokud se oprostíme od filozofických úvah nad tématy války, holokaustu a bezúčelného lidského utrpení, tak je Soumrak bohů „jen“ o tom, že se jeden bezejmenný Muž rozhodne vyčistit jeden tábor a je mu celkem jedno, kdo je špatný a kdo ne. Scénář se sice snaží poukázat na to, že ne všichni aktéři se účastní masových čistek dobrovolně, ale nakonec stejně dopadnou stejně jako ti, co si to celé náramně užívají. Jaká ironie. Kolektivní vina vítězí.

Onen Muž by samozřejmě v reálu nic takového sám nezvládl, proto dostal do vínku nesmrtelnost. Díky ní tak rozpoutává peklo v pekle a nacisti se kupí na hromadu. O intelektuální prohloubení příběhu se pak překvapivě stará velitel tábora, který s vybranými vězni hraje šachy. Když vězeň vyhraje, velitel ho nechá žít. Ale věřte takovému sadistickému zvířeti… Ani antihrdina (i když Muže za hrdinu taky nejde považovat) nedostane tolik prostoru a vše rychle plyne vcelku jasně k předvídatelnému konci. Přesto se najde několik scén, při kterých zamrazí a donutí čtenáře přemýšlet. Tohle 2. světová válka uměla dokonale.

O scénář a kresbu k původnímu O´Barrově námětu se postaral Jim Terry. Zvolený styl i barevná paleta náramně ladí s dobovým zasazením a, i když je vizuál spíše průměrný, rozhodně neurazí. Comicscentrum poslalo české vydání v kvalitním provedení s krásným přebalem a kvalitním papírem. Kromě samotného příběhu přibalili i nadprůměrné množství bonusových materiálů v podobě návrhů kresby a scénáře. Bohužel ale nejde o tak zajímavý materiál a je zde spíš do počtu. Raritkou je pak limitovaná edice vázaná v pravém kozím pergamenu. Náklad sta kusů se podařilo vyprodat za padesát minut. Vrána: Soumrak bohů není tuctovým komiksem, nemyslím si ale, že si zaslouží až tak moc pozornosti.