logo

FANTOMAS SE ZLOBÍ

Když se řekne “Fantomas se zlobí”, tak se většině lidí ihned vybaví Louis de Funès a Jean Marais v rolích komisaře Juvea a novináře Fandora ve francouzské komedii o prohnaném zločinci se zelenou maskou bez uší. Někomu se možná ten samý zločinec vybaví v Arabele, kde zcela ostudně pomáhal “těm dobrým”… Na tyhle Fantomasy rychle zapomeňte, protože přichází Fantomas od Oliviera Bocqueta a Julie Rocheleauové a teče v něm krev. Nakladatelství Meander přináší komiks, který vás dostane – rovnou do Paříže roku 1911.

Kniha je to úctyhodná už na první pohled. Při rozměrech 31×24 cm a 173 stranách je to obrovská kniha a skvělý obrázek na obálce přitáhne váš pohled a nenechá vás na pochybách, že tohle je něco extra. Papír, na kterém je kniha vytištěná, je matný a příjemný na dotyk, takže stránky můžete klidně hladit bez obav z mastných šmouh jako v případě křídového papíru. Nakladatelství Meander tuto knihu vydalo ve své edici “Pro Emu” za pomoci programu Francouzského kulturního institutu, který je zaměřen na podporu publikační činnosti.

Kniha začíná úvodním pojednáním o Fantomasovi a zabývá se okolnostmi vzniku této literární postavy. Rozebírá příčiny jeho celosvětového úspěchu, kdy se dokonce z původně ďábelského zločince stal v Jižní Americe kladný hrdina a ochránce chudých. Ale když vezmu v úvahu naši Arabelu, tak bychom se nad tím neměli vlastně vůbec pozastavovat. Autoři textu, Pavel Kořínek a Martin Foret z Centra pro studia komiksu, rozebírají i filmová a samozřejmě i komiksová zpracování.

Kniha obsahuje tři svazky série “La Colére de Fantomas”. Prolog knihy a začátek celého Fantomasova příběhu začíná na sklonku roku 1895. Je chladný prosincový den a mladý strážník Juve se nechá nalákat do kinematografu na první veřejné představení “hejbajících se fotek”. Promítání ale naruší vyděšená žena se synem, prchající před neznámým útočníkem. Dojde k přestřelce, po které útočník prchá. Stačí se ale Juvemu představit – je to tehdy ještě neznámý Fantomas.

Je srpen roku 1911 a na popraviště je přivážen slavný zločinec Fantomas. Má poslední rendez-vous – čeká na něj kráska Gilotina. Datum téhle schůzky mu určil soud, před který ho dostali inspektor Juve a novinář Jérôme Fandor. Cesty těchto tří aktérů se poprvé střetly onoho osudného prosincového dne, tam v kinematografu Salon Indien. Fandor byl totiž oním malým chlapcem, kterého před šestnácti lety svěřila jeho vyděšená matka do rukou strážníka Juveho. Nyní nastalo jejích poslední setkání. Odsouzenec ulehá na lavici a jeho poslední slova slibují pomstu celé Paříži. Ostří zatížené olovem spadne a lidé slaví, aniž by tušili, jak rychle se Fantomasova hrozba naplní. Ještě týž den večer vraždí na divadle ten, jehož hlavu ráno viděli lidé padat do koše. Vraždí pompézně přímo z pódia, kde zrovna hrají představení nesoucí jeho jméno. Fantomasova vendeta začíná…

Atmosféru předválečné Paříže se Olivierovi Bocquetajovi povedlo popsat natolik sugestivně, že vás kniha pohltí a bude vás vláčet spolu s inspektorem Juvem a s Fandorem po stopách nejfantastičtějšího literárního zločince všech dob. Protáhne vás pařížskými zákoutími, podíváte se na špinavá nábřeží Seiny i do bankovních domů a jejich trezorů a dokonce zavítáte i k Mélièsovi do jeho filmové továrny na sny.  Fantomas má nejen mnoho lstí, ale i pár zajímavých vynálezů, kterými nebude překvapovat jen policii, ale také čtenáře. Je prohnaný, lstivý, ďábelský a brutální. Budete svědky jeho zločinů i jeho moci nad lady Belthamovou. Během čtení vám bude běhat mráz po zádech, ale knize nechybí ani humor. Nečekejte ovšem směšnou policii a už vůbec se nebudete smát Fantomasovi. Zapomeňte na veselé komedie. Tady je komisař Juve zkušený kriminalista, který v mnohém připomíná třeba neméně slavného komisaře Schimanského. Zkrátka, jakmile tuto knihu otevřete, tak vás nepustí, dokud neotočíte poslední list.

Nezapomínejme však na kresbu, která je u komiksu stejně důležitá jako dobrý scénář. Autorka zvolila expresionistický styl kresby, který se místy podobná obrázkům v dětských knížkách anebo v animovaných filmech. Výtvarná technika zase často vypadá jako voskovky a vodovky. O to více pak kontrastuje a šokuje krev ze zmasakrovaných těl a lehkost, s jakou Fantomas své oběti zabíjí. Velmi se také mění styl a preciznost kreslení obličejů, a to tak, že to vždycky skvěle podtrhuje děj a dodává to postavám tu správnou emoci. Syté barvy tomu všemu přidávají na dramatičnosti. Když je navíc na obrázku i démonická postava Fantomase, vykreslená vždy jen jako černá silueta s dvěma bílými body místo oči, a přidá se nějaká ta akce, tak máte panely, na které se budete dívat dlouhé minuty. Budete se jimi kochat a budete obdivovat genialitu výtvarnice Julie Rocheleauové. Budete si ty obrázky fotit na telefon, abyste se pochlubili na Facebooku tím, že jste se rozhodli strávit několik hodin konzumací umění.

Nebudu předstírat, že tohle je objektivní recenze. Už na první pohled jsem si tento komiks zamiloval a on si mě naprosto podmanil. Jak samotným provedením knihy, tak výtvarnou stránkou, příběhem a tempem vyprávění. Rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co u nás v loňském roce vyšlo. Ale co vám budu vykládat. Zajděte si do knihkupectví a tam si komiks sami prohlídněte. Věřím, že už jej nebudete chtít dát z ruky.

(Visited 109 times, 1 visits today)
  • Hodnocení Vlčí Boudy
Líbil se ti článek? Okomentuj ho níže.

O AUTOROVI

Pavel Pravda

Redaktor. Nejen komiksový nadšenec, milovník tvrdé hudby, dobré whisky, piva a fotografování. Jeden z největších autorů českého internetu :)


KOMENTÁŘE